Jsme "out"?

Asi to nebyl dobrý nápad. Něco jako "Téma" se v Clavisu nejspíš nikdy neuchytí. No nevadí... Přemýšlel jsem o tom, jestli mám něco napsat aspoň já a nakonec se do toho pouštím. I když s menší chutí a asi co nejstručněji(je to jednodušší způsob, jak zaplnit prázdné místo, než přeskupovat již hotové stránky):

Byrokracie. Tento překroucený pojem jsem slyšel mnohokrát, třeba na Vůdcovkách. Jenže co se myslí tím slovem? Z některých odezev na internetové diskusi www.reflex.cz, která již skončila mi přišlo, že tak nazýváme námahu, kterou musíme vynaložit, abychom nabyli lepších podmínek a získali co nejvíce "hmotných statků" - v prvé řadě peněz. Není to tak dávno, co jsem uvažoval podobně. To pro mě znamenalo vedení oddílu pouze přípravu a realizaci programu. Postupem času jsem pochopil, že to tak být musí. Co je špatného na tom, že státní a jiné instituce kontrolují, kam peníze investují? To je přece jedině dobře. V takovém systému zaniknou ti, co se nepřizpůsobí a ti druzí získají. Všichni nám jdou vstříc - vedeme jednoduché účetnictví, registrace jsou už přehledné, podmínky grantů jsou stále stejné... Proč naříkat? Přizpůsobme se!

Uzlování, morseovka... Je tohle přežitek? Možná, ale každopádně to je také prostředek. K procvičování paměti, resp. k učení jemné motoriky prstů. Samozřejmě i to lze udělat jinak a kdo se dokáže bez těchto a jiných tradičních prvků skautingu obejít, před tím smekám! Ale tyto "přežitky" nám také poskytují širší možnosti při vytváření mnohých her. Morseovka je základem nespočtu šifer a já bych si bez ní pokladovou nedovedl představit. A mám i pocit, že by na tomto poli chyběla i dětem. A základní šestka? Kdo říká, že jsou to uzly k nepotřebě, ten ať jde do háje! Je to dobrá sestava na cestě k praktičtějším uzlům. A když člověk myslí, vystačí i s nimi, pokud se řídí rozumem a vhodně je kombinuje a doplňuje.

Kroj? Bez táborových nástupů - nikoli jako snůšky povelů ale jako vzdání úcty státní vlajce (to děti nepotřebují?) - by to určitě taky šlo, ale... Bylo by to jiné. Taky bych si bez kroje neměl kam přišít vlčáckou domovenku, na kterou jsem tak pyšný, jako snad každý, kdo ji má. Kroj dává možnost jakéhosi hodnocení, které podporuje dravost jedince. Jestliže se děti zpočátku stydí nosit kroj, je naprosto skvělý nápad nechat si udělat oddílová trička a ukazovat se na veřejnosti v nich. Je to cesta kompromisu. Kdybych se měl vyjádřit k novým roverským tričkům, tak musím přiznat, že mi na nich chybí skautská lilie. Když už se rozhodneme proti krojům, tak se přece nemusíme vzdávat - a snad ani nechceme - toho, že lidi poznají, kdo jsme. Dá se to vyřešit skautským šátkem, ale ten si k tričku automaticky nebereme.