Šálení smyslů

Clavis 1 - září 2004

Takže o čem že to bude? Především o zraku. Člověk má sice pět smyslů, ale zrak tvoří téměř 50% informací, které vnímá. Druhý nejvýznamnější lidský smysl je sluch. Říká se, že vidět, znamená věřit. A je to pravda, když nemůžeme něčemu uvěřit říkáme ostatním "Tak mi to ukaž."

Tento smysl nefunguje nijak jednoduše. Jeho systém je poměrně komplikovaný, jelikož vnímání toho co vidíme se neodehrává jen v našich očích. V oku se mění světelná energie, která dopadá na sítnici, v nervové impulsy, které dále cestují do mozku, kde probíhá jejich analýza. Jak celé oko vypadá a jak funguje jste se mohli dozvědět v biologii a ve fyzice.

Nechci zde vysvětlovat, jak funguje přenos informací z oka do mozku, anebo jak probíhá lom světla uvnitř našeho oka, i když si myslím, že úplně nezajímavé to není, ale chtěla bych se zmínit hlavně o tom, jak snadno se dají naše oči zmást. Někteří z nás se narodili s dědičným defektem očí, těchto defektů existuje hned několik. Tím nejznámějším je pravděpodobně barvoslepost, ale jen velice málo barvoslepých lidí vidí zcela černobíle. Nejčastěji bývá porušené vnímání jen některých barev, velice často zelené a červené (že by to mělo nějakou souvislost se semafory? :-) Tato vada je způsobena absencí buněk citlivých na barvy a většinou se vyskytuje u můžu - daleko častěji než u žen (asi u jednoho z dvaceti). Všeobecně jsou ženy daleko vnímavější na rozdíly barev než muži ( ale to neznamená, že by muži byli nevnímaví :-). Existují i další poruchy zraku například krátkozrakost či dalekozrakost.

Náš zrak se ovšem dá "poplést" i jiným způsobem než vrozenou či získanou vadou. Vědci zkoumali zrak již odpradávna a díky tomu, že víme jak funguje, také víme co máme dělat, abychom dosáhli svého - například perspektivy na obraze. S tím jak funguje zrak, byli v minulosti také dobře obeznámeni malíři, kteří zkoumali, jak na člověka působí různé kombinace barev, ale i různé způsoby malby. Zjistili například, že i když kreslí čistými barvami obraz se ve výsledku "slije" a barvy se promíchají, ale je nutné klást vedle sebe pouze tečky z čistých barev. Tento postup používali hlavně impresionisté. S naším zrakem si také hrají tisíce barevných reklam, snažících se upoutat naši pozornost, či televize. Člověk se občas musí zamyslet jestli to, co vidí je opravdové.

Pro zajímavost a pro pobavení vám na závěr ukážu nějaké obrázky, které by vám možná mohli ukázat, že váš zrak je tak trochu relativní.

	Tady na obrázku můžete vidět jeden z nejjednodušších optických klamů, obě dvě úsečky jsou stejně dlouhé, ale díky čarám na konci se nám zdá, že se jejich délka liší.
	Jsou na obrázku tři nebo pět kostek??? Zkuste se podívat opravdu pozorně.
	Trojzubec nebo ne? Obrázek trojrozměrného předmětu je nerealisticky nakreslen ve dvou rozměrech, a tím ruší představu "hloubky" a prostoru v našem mozku, na kterou jsme zvyklí.
	Zkuste spočítat kolik má slon nohou...
	Krychle? Ano nebo ne? Na tomto obrázku, který na první pohled působí jako krychle, je "špatně" proveden spoj, který by v reálu odpovídal úhlopříčce.
	Jsou čáry na obrázku rovnoběžné nebo ne? Na obrázku máte možnost vidět jeden z nejtypičtějších optických klamů, čáry (ty hlavní) rovnoběžné jsou, ale krátké čáry v nás vyvolávají dojem, že jsou to různoběžky.

Pokuste se spočítat, kolik šedých teček je na předchozím obrázku. Nejde vám to? A víte proč? Tečky vám " utíkají" před očima, díky kontrastu černé, šedé a bílé, která dopadá na vaší sítnici.

Další obrázek optického klamu můžete najít na úvodní stránce. Poznáte odkud kam směřují schody? A kdo kam jde?

Takže až příště něčemu nebudete věřit a budete to chtít vidět na vlastní oči, tak se zamyslete, jestli si na to radši nechcete šáhnout.... :-)

zpětdomů