Metan, etan, propan, butan

Clavis 5 - leden 2005

Na okraji alkanového hvozdu, žila byla spokojená rodina nerozvětvených, nasycených, alifatických uhlovodíků, Metana s Etanem a dcerkou Propanou.

Jak to v takové normální rodině uhlovodíků bývá tatínek Etan lovil přes den molekuly vodíku, zatímco maminka připravovala Propanu na tvrdý život alkanů. Učila dcerku jak správně připravit molekulu vodíku k jídlu, aniž by se vznítila, jak látat elektrony pí a sigma vazeb a mnohé další věci nezbytné k přežití.

Ku příkladu jí vysvětlovala, proč na ní sousedovi excitovaní synové Butan s Hexanem, od té doby co jí začal růst druhý uhlík, neustále pokřikují "Propana už není panna." a podobné nesmysly. I přes matčino vysvětlení však nechápala co ti blázniví chlapci na syntetizaci uhlovodíků vidí.

Ona měla ráda pohádky. Její tatínek Etan byl nejlepší vypravěč pohádek v okolí, znal spousty příběhů - O 2-metylfenolu, Jak šel benzen do světa, Styrenové oko a mnohé další.

Nejraději však měla Propana pohádku O draku a princezně Adenině. Příběh vypráví o vdavekchtivé princezně Adenině ze starobylého rodu dusíkatých bází o jejíž ruku se uchází charismatický drak. Princezna se do nápadníka zamiluje na první pohled, ale její matka dioxy-ribonukleonová kyselina sňatku nepřeje. Učiní tedy prohlášení, v kterém slibuje svou krasnou dceru za ženu tomu hrdinovi, který draka přivede do anorganického stavu. To se naštěstí žádnému odvážlivci nepodaří. V závěru se drak transformuje do určité formy energie(adenosin-trifosfát) a ulehá s dusíkatou bází do manželského lože. To by vlastně ani nebylo důležité, kdyby naše rozmilá princezna nepronesla památnou větu: "Jestli mne syntetizuješ tak mne syntetizuj." A od té doby se začaly dusíkaté báze (rozuměj celou dioxy-ribonuklenové kyselinu) počaly autonomně replikovat, ale to je jiný příběh.

Jedné pěkné 167.-168. otáčky planety kolem své osy nebyl 1. máj ztepilým kráskám laj, ale Země vstupovala do již několikátého výročí použití nás, chemických přátel člověka , Iráčany ve věci svých kurdských spoluobčanů a iránských vojáků.

V alkanovém hvozdu to každý oslavoval po svém. Militaristé se pokoušeli srocovat v botulinus a pacifisté s hipíky se snažili tvarovat do léku na AIDS, ale jinak se poklidný život obyvatel neodkláněl od tradičně zažitých standardů.

Propana se nenechala zvyklat nějakým šíleným Hussajnem a ostatně jakožto každý den hrála se svými milými kamarády Butanem a Hexanem Louskáčka. Jedná se o velmi starobylou hru, jenž byla vytvořena spartánskými válečníky za účelem zocelování svých ratolestí. Pravidla jsou jednoduchá - vylezete na strom, skočíte po hlavě na zem a pokud nezemřete nebo neupadnete do bezvědomí pokračujete dále. Vítězem se stává ten hráč, který překoná nejdelší vzdálenost mezi nebem a zemí a při svém výkonu nezahyne ani neupadne do bezvědomí.

Tento jadernou fúzí prosvícený den si naše alifatická dívka vyvolila pro skok z výšky 35 metrů. Výstup na ztepilý smrk proběhl bez problémů a následný střemhlavý 2, 6328 sekund dlouhý volný pád, zakončený dutým zapraštěním kostí, jenž se střetly s lesním podložím v rychlosti 25, 8278 metrů za sekundu, byl tak, tak opojný.

Hlavou naší nerozvětvené hrdinky neproběhly myšlenky na celý její dosavadní život ani páteř nebo pánev. Předtím, než upadla do bezvědomí, jenž bylo způsobeno extatickým letem jí v mysli vytanul obraz draka adenosin-trifosfátu. "Oh, pro delší dobu letu šla bych světa kraj."

-TMA-

Propana: "Maminko? Kde je mých 5 vodíků? Chtěla bych jít do světa-létat."

Metana: "Co Vás to napadá, dceruško? Myslíte, že se s Hexanem a Butanem budete syntetizovat? Jste jen 3-nebudete mít mnoho možností izomerie, to já znám."

Propana: "Ale maminko, tohle mne vůbec neláká, chci vylézt na nejvyšší strom a vznášet se a vznášet se a vznášet se a...ATP a budu šťastná, že ten život, že ten život je tak krásný."

Metana: "Nikam s hipíky nepůjdete, dcero! To je samá promiskuitní syntéza, sodomie a drogy!"

Propana: "Ale maminko, co Vás nemá, chtěla bych jen jít do světa a překonat japonské velmistry v Louskáčku z Hirošimy a Nagasaki, kteří se vypařili, zkondenzovali a z deštěm překonali nejdelší vzdálenosti mezi nebem a zemí (i když ovšem v poněkud anorganickém stavu) a hlavně chtěla bych být jako, jako princezna Adenina, víte maminko?"

Organický věstník

169. otočení Země kolem své osy; Svátek má Adolf

Na severovýchodním cípu hvozdu, náležícím nasyceným uhlovodíkům bylo nalezeno tělo dívky, oděné do zakrvácených svatebních šatů. Identifikace zesnulé ukázala, že se jedná pohřešovanou dívku, jenž se včera ve večerních hodinách vydala na svou cestu za štěstím.

Soudní znalci se domnívají, že dívka spáchala sebevraždu skokem z 110metrů vysoké sekvoje, poté co ji neznámý pachatel opakovaně znásilnil. . (pokračování na straně 5).



zpětvpředdomů