Clavis 4
prosinec 2000
Clavis 4 - prosinec 2000
  obálka
Akce
Tělocvičny podruhé (Káčula)
Dík... (Johny)
Jen aby se vědělo (Johny)
Jak je to vlastně se sexem (Petra)
Máme advent (Marka)
Nebojte se baletu (Naďa)
Mexiko a Guatemala 2000 (Petra)
Walden (Puštík)
Co se děje s plasty (Kuba)

jednotlivé články
dokument Wordu (ZIP 147 KB)
verze pro tisk
obálka

zpět na začátek stránky
Akce
čt 7.12.18:00 Clavis
pá 8.12.Promítání diáků Jámy a Petry z Mexika - klubovna Vodní pětky (info Johny)
po 11.12.17:00 Czech Press Photo 2000 - před Staroměstskou radnicí (Zajda)
út 12.12.19:00 tělocvična Kuncova - přijďte všichni
čt 14.12.18:00 Pudingový mejdan - jako vstup něco pudingového. Šátek s sebou (Padák)
so 16.12.Středisková vánoční nadílka s procházkou. Sraz 8:00 Smích. nádr. S sebou: dárečky, cukroví, chleba a jablíčka pro zvířátka (Křemla, Rybča)
so 16.12.Noční výlet za hudbou pokračující výletem do světa snů v roverské klubovně a s navazujícím nedělním věštěním budoucnosti. Sraz 19:30 rov. klub. S sebou: 200 Kč, spacák, věci na spaní, nedělní snídani, dobrou náladu a hlavu plnou nápadů. (Káčula, Kapsa)
út 19.12.19:00 tělocvična Kuncova - přijďte všichni

Symbol moci: Padák a Kašpra

Příspěvky noste do 1.1. do klubovny nebo k Peggimu.

CHKO

Dopis z Internetu: Nevím, jak jste přišli na to psát zrovna o CHKOblastech v ČR, ale jisté je to, že mi to opravdu hodně pomohlo (do školy).

S díky Vláďa "Goshewan" Bičík


zpět na začátek stránky
Tělocvičny podruhé
Káčula

Tak vám podruhé a doufám, že už naposledy píši informace o tělocvičnách. Takže: tělocvičny jsou a snad i budou, konají se každé úterý v Kuncovce. Velkým a zřejmě i jediným problémem tělocvičen je jejich financování. Pokud přijde hodně lidí, tak je to dalo by se říci v pohodě. Pokud ovšem dorazí jen pár jedinců, je to poměrně drahá záležitost. A tak jsem se rozhodla opět nadnést myšlenku předplatného. Upozorňuji, že je to naposledy, co to píšu! Jak by to asi vypadalo? Pokud by o předplatné mělo zájem:

  • 10 lidí a nikdo z nepředplatitelů by se tělocvičen nezúčastnil, pak by částka byla 1220,80 Kč do konce školního roku (dala by se platit na 1/4 roku).
  • 10 lidí a nepředplatitelé (asi tak 5 lidí) by se objevili na každé druhé tělocvičně, částka pro předplatitele by byla 970,80 Kč a nepředplatitelé by platili 50 Kč za tělocvičnu.
  • 15 lidí bez účasti nepředplatitelů: 815 Kč.
  • 15 lidí, účast asi 5 nepředplatitelů na každé druhé tělocvičně: 650 Kč pro předplatitele, částka pro nepředplatitele je stále stejná.
  • 20 lidí bez účasti nepředplatitelů: 610,40 Kč.
  • 20 lidí, účast asi 5 nepředplatitelů na každé druhé tělocvičně: 486 Kč, částka pro nepředplatitele zůstává stejná.

Samozřejmě existuje mnoho a mnoho dalších kombinací, které si klidně můžete doma vyzkoušet. Podstatné je jediné - 16.6. 2001 musíme odevzdat 12 208 Kč za tělocvičny. Takže se mi prosím do konce prosince hlaste všichni eventuální předplatitelé i nepředplatitelé, abych vám mohla podat informace kolik že budeme platit. Také bych vás chtěla poprosit choďte na tělocvičny!

A nakonec - pokud někoho napadá, jakým jiným způsobem získat peníze na tělocvičny - neváhejte a ozvěte se mi.


zpět na začátek stránky
Dík...
Johny

Bude to jen krátké... O víkendu proběhl mikulášský roverský seminář, který už tradičně doprovází páteční Polibek múzy a v sobotu večer zakončuje Countrybál (to jen pro ty, kteří by snad nevěděli). Je možná škoda, že z našich řad nedorazilo moc lidí v pátek - přišli jste o fakt skvělé divadlo, k němuž scénář napsala úžasná "Padákova sestra" a které by se vám jistojistě líbilo!

A v sobotu večer - kromě křepčení byly k vidění i diáky z Mootu z Mexika a taky vystoupila skupina Zpívající ruce (od Kláry).

Mno, kdo tam byl, tak tam byl a kdo ne, tak ne... Kvůli tomu ale nepíšu... Celý víkend by byl totiž mnooohem složitější na přípravu, kdybyste s ním tak vydatně nepomohli, a za to vám chci opravdu moc poděkovat - Smíškovi nejen za občerstvení a "šatnářství", Myšákovi a Lišákovi za všechno to ježdění a vykládá a nakládání, všem (Káčula, Kapsa, Křemla, Rybča, Muwín, Pušťa, Kašpra, ...) za pomoc se seminářem. Snad jste si to přitom stačili alespoň trochu užít...

P. S. Kdybych snad na někoho zapomněla, tak ať mě prosím moc omluví. O to víc mu děkuju!


zpět na začátek stránky
Jen aby se vědělo
Johny

Ruší se Basketbalový maratón. Kdyby se snad našel někdo, kdo by si vzal garanci za jeho přípravu, ať dá urychleně vědět. Zpráva č. 2: Žádný "oficiální" společný Silvestr se konat nebude. Soukromým iniciativám se meze nekladou...

Chceme to tak?! Asi jo...

Tři maratony (Peggi)

Asi jsem línej, ale už se mi do toho nechce. Ale rád si zahraju.

Silvestr (Peggi)

Protože pod týpko chtěli od začátku jen tři lidi (Marka, Marťa a já), tak se nikam nejede. Příště to řekněte dřív (třeba v září), ušetříte nám nervíky i penízky za telefon.


zpět na začátek stránky
Jak je to vlastně se sexem
Petra

Dávat sexu zvláštní význam je podle mě přirozené a správné. Jedná se o tak důvěrný zážitek, který chci sdílet jen s velice pečlivě vybraným partnerem. Možná přesnější by bylo říct: který dokážu zcela a úplně sdílet jen s ním. Pokud má být sexuální život kvalitní, musí být zbaven všeho strachu a pocitu viny. Strachu z otěhotnění, bolesti, nedokonalosti. Pocitu, že dělám něco špatného, zakázaného, nečistého. Je nesporné, že manželství tyto zábrany odbourává, ale nedokáže to stejně dobře i pevný partnerský vztah kombinovaný s antikoncepcí?

Je ovšem pravda, že praktikováním "sexu až po svatbě" by se některé věci zjednodušily. V případě neplánovaného těhotenství (ještě stále platí, že jediná 100% antikoncepce je sexuální abstinence) by se žena nemusela rozhodovat mezi milencem vyžadovaným potratem a životem svobodné matky. A muž by nestál před rozhodnutím, zda se na ženu vykašlat , nebo spojit svůj život s někým, o koho vlastně nestojí a s kým si chtěl jenom užít. Všichni známe lidi, kterým se to stalo a zrovna tak všichni trpíme představou, že nám se to stát nemůže. Opravdu nemůže?

Problém spočívá v tom, že kdo už začal, těžko přestane. Takže nezbývá než se (alespoň teoreticky) vypořádat s případnými následky a minimalizovat nebezpečí, tj. a) spát jen s tím, koho dobře znám, mám opravdu rád/a a stojí mi za to riziko; b) rozmyslet antikoncepci a promluvit s partnerem na téma potrat (i když se neshodnete, aspoň víte na čem jste); c) vybrat si někoho, kdo by případnému nechtěnému dítěti předal alespoň dobrý genetický materiál (tohle pravidlo je zajímavé asi jen pro dívky). Prostě stručně řečeno: na sexu není nic špatného a dvěma dospělým lidem může za jistých okolností přinést mnoho radosti.

Na druhou stranu je podle mě zbytečný dávat sexu takový mýtický význam, a trápit se kvůli tomu, že zrovna není nikdo po ruce. Sex je kořením dobrého vztahu, ne hlavní přísadou. Koneckonců pokud jde jen o ten fyzický úkon, je jisté, že spát je možné s kýmkoli, ale milovat jen někoho...


zpět na začátek stránky
Máme advent
Marka

Tuhle neděli jsem "odpočívala" po Mikulášském semináři, a tak jsem si stihla přečíst i nějaký ten článek v novinách. V sobotní příloze MF Dnes bylo pár zajímavých článků o předvánoční době, které mi připomněly, k čemu vlastně by Vánoce a doba před nimi měly být.

Je už skoro pravidlem, že před Vánocemi jsou všichni ve stresu, nestíhají, jsou unavení a zabraní pouze do toho, aby uklidili, nakoupili dárky, napekli cukroví... Když pak už všechno mají, jsou tak vyčerpaní, že si Vánoce ani neužijí. Nevím, jak vám, ale mně se takto pojaté svátky klidu a míru vůbec nelíbí. Než jsem si přečetla ty sobotní noviny, říkala jsem, že se na Vánoce netěším. Ale potom jsem si uvědomila, jaká je to škoda.

Vánoce totiž opravdu jsou hlavně o tom klidu a míru a mohou takové být pro každého z nás, pokud si je tak budeme uvědomovat. Asi se taky nevyhnu tomu věčnému a všudypřítomnému pobíhání, nestíhání a stresování (u mě je to normální celý rok :-)), ale změnil se můj vnitřní pocit, který si chci z Vánoc odnést. Ještě jsem se dočetla jednu větu, kterou si bohužel nepamatuji přesně, ale bylo v ní něco o naději a důvěře. A to je myslím poselství, které by Vánoce měly přinášet: člověk by měl věřit a doufat, že život je dobrý a může být ještě lepší, že život každého člověka má smysl a že každý může přispět k tomu, abychom se měli lépe. A taky že každý má možnost ovlivnit svůj život tak, aby byl šťastný.

Ještě se přeci jen vrátím k tomu adventu - co to vlastně je. Doufám, že se neurazíte, když vám teď napíšu něco, co dávno dobře víte. Já jsem to totiž věděla jen mlhavě a teď už to vím lépe, a tak se o to chci s vámi podělit. Advent trvá celkem čtyři neděle před dnem Narození Páně 25. prosince. Je to doba, kdy se věřící některých křesťanských náboženství připravují na svátek příchodu Krista na svět. S touto dobou je spojena tradice adventních věnců se čtyřmi svíčkami, která pochází už ze 4. století. Svíčky symbolizují počet adventních nedělí, každou neděli se rozsvěcí další ze svíček. Světlo svíček představuje Světlo světa, které přinesl Kristus lidem svým příchodem na svět, oslavovaným právě o Vánocích. Svíčky připomínají i princip oběti - dávají světlo a teplo tím, že samy sebe rozpouštějí. Čtyři svíčky mohou také znamenat čtyři podoby cest Krista k člověku. V době adventu dodržují někteří věřící půst, i když to není žádný předpis. Letos je advent zvláštní v tom, že trvá pouze tři týdny - 25. prosince je v pondělí, a tak čtvrtá adventní neděle bude zároveň nedělí Štědrovečerní.

Nezbývá mi než vám na závěr popřát krásné a klidné Vánoce a protože určitě nestihnu vyrobit PFka, přijměte prosím mé přání štěstí a pohody alespoň takto.


zpět na začátek stránky
Nebojte se baletu
Naďa

A směle se na něj vypravte!

Nevím, co se vám vybaví, když se řekne balet, ale mnozí si asi představí něco jako snobský večer v "high society" a ještě za nemalé finanční obnosy. Přitom je na baletu možno slyšet klasickou vážně-nevážnou hudbu a ještě se vám k tomu pohybují v ceně lístku.

Na seznámení s baletem je dobré vybrat nějakou klasiku, kterou v baletní tvorbě představují ruští hudební skladatelé (I. Stravinskij, Rimskij-Korsakov, ...), ale hlavně Petr I. Čajkovskij. Jeho balety mají krásnou hudbu, při níž si vzpomenete, že jste její úryvky už určitě slyšeli. V pohádkových příbězích Labutího jezera a Louskáčka se budete snadno orientovat (přesto je ale dobré si před baletem i operou děj přečíst dopředu, aby se při představení nemuselo zbytečně listovat v programu).

V listopadu jsem měla možnost vidět v ND Louskáčka a určitě i z 2. galerie to stojí za to (i za tu cenu 40 Kč). Balet, který se odehrává o Vánocích, kdy děvčátko Klárka dostane pod stromeček panáčka Louskáčka, se kterým prožije snové dobrodružství. Balet je plný bohatých scén, nestačíte se divit, co všechno ty "skoro děti" provádí. Asi nejlepší je provedení Louskáčka jako loutky.

Nebo riskněte jen o malinko náročnější Labutí jezero, kde se vám budou míhat bílé labutě na špičkách. Prostě občas stojí za to zajít na klasiku do kamenných divadel.

P.S. Mauglí, Romeo a Julie a Někdo to rád horké jsou taky fajn! Nebo to vůbec neberte vážně a jděte třeba na rockový koncert.


zpět na začátek stránky
Mexiko a Guatemala 2000
Petra

Útržky z cesty

První část v sestavě Andy, Jáma, Petra, Vendy - 25.7. - 3.8.2000: Mexico DF - Merida - Progreso - Uxmal - Chichen-Itzá - Valladolid - Tulum - Chetumal - Palenque.

Druhá část v sestavě Jáma a Petra - 4.8. - 20.8.2000: Palenque - Tuxtla Gutiérrez - Caňon del Sumidero - San Christobal de las Casas- Chamula - hranice s Guatemalou Messila - Huehutenango - Todos Santos - Quatro Caminos - Antigua - Pacaya - Panajachel - Sololá - San Pedro la Laguna - Santiago Atitlán - Champerico - hranice s Mexikem Tecún Umán - Tapachula - Salina Cruz - Huatulco - Pochutla - Puerto Angel - pláž Zypolite - Oaxaca - Mexico DF.

Merida

V Meridě nacházíme tak vstřícný skautský dům, že si podobnou péči o cizí skauty nedokážu v Čechách vůbec představit. Pobyt u skautských rodin se rovnal dovolené - poprvé spíme v hammace a cítíme se jako v ráji. Pečují o nás jako o nějaké vzácné hosty, každé ráno a večer se koupeme v bazénu.

Potkáváme zde švédský kontingent - tj. 190 skautů. Zrovna se koná mexicko-švédská párty, švédské jídlo je pro nás příjemná změna, mexické nám nechutná, ale oboje je zadarmo, takže se nacpeme k prasknutí.

Vůdce roverského kmene (38 let) nás bere domů na skvělou večeři - přestože jsme dorazili až o půlnoci, čeká na nás nedočkavě jeho rodina, zpíváme si navzájem lidové písničky.

Místní specialita: Salbutes - opečená tortila s cibulí a kuřetem.

Tullum

Krásná pláž s bílým písečkem, potkáváme tady několik autobusů roverů z Mootu. Spíme ve stanu přímo na pláži, jedinou nevýhodou je, že za chvíli máme ve stanu úplné pískoviště. Karibik je příjemné teplé moře, mírňoučké jako beránek. Nebýt ta voda slaná, skoro bych si připadala jako ve vyhřívaném bazénu. Samozřejmě, že jsem se spálila, i s ochranným faktorem č. 20.

Konečně pijeme dobře upravenou Tequilu - drinky namíchané barmanem. Na pláži jsme utrhli kokos, vydlabali díru a pili kokosové mlíčko s tequilou. Kokos nebyl ještě zralý, ale i tak nám chutnal. Později jsme zjistili, že takto vydlabaný kokos si můžeme objednat i v restauraci.

Palenque

Při příjezdu do Palenque Andy zjistila, že jí v autobuse někdo ukradl taštičku na krk. Kromě foťáku a menšího obnosu peněz tam bohužel měla i pas. Cesta do Guatemaly se tedy pro ní uzavřela a my se museli rozdělit. Vendy zůstane s Andy v Mexiku a my pojedeme do Guatemaly sami. V internetové kavárně jsme potkali Máka a Červenáčka, a pak že je Mexiko velké.

Mezinárodní zemědělský seminář

V Palenque jsme se rozdělili. Kája a já jsme se šikovně přifařili a jeli zadarmo do Tuxtly v autobuse mezinárodního zemědělského semináře. Sedíme úplně vzadu a po devítihodinové cestě jsme na pokraji vysušení (vzadu se na nás vyfukoval horký vzduch, který vznikal klimatizací v ostatních částech autobusu), ale dalo se to vydržet. Vjíždíme do areálu zemědělské univerzity, čeká nás bezvadné pohoštění a živá mexická hudba. Jak se později ukázalo, nebyla tato pohostinnost zadarmo, nicméně i tak to stálo za to. Po nezbytných projevech, ve kterých každý řečník zdůraznil, že Chiapas není tak nebezpečný, jak všichni říkají, následovala exkurze malých políček, skleníku, laboratoře a ustájení koní a krav. Nejvíce ovšem zapůsobil odběr semene statného býčka a prohlížení jeho živého spermatu pod mikroskopem.

San Christobal de las Casas

Vzpomínám na to, jak nás všichni před tímto městem varovali. Poté, co jsme strávili několik dní u Doňi Rosity v malém krásném a mladými cestovateli stále naplněném hostelu prohlašuji toto městečko za nejkrásnější z celého Mexika. Mírné a klidné, s mnoha internetovými kavárnami, obrovským trhem, ohňostrojem.

Chamula

Malá vesnička blízko San Christobalu, v Lonely Planet vřele doporučovaná. Je právě neděle, den, kdy indiáni schází z hor do Chamuly, navštívit kostel a prodat své výrobky a úrodu na trhu. Něco takového jsem nikdy předtím neviděla. Spousta lidí pestře a přitom stejně oblečených, chudé a žebrající děti, dvanáctileté dívenky nosí své mladší sourozence přivázané na zádech. Na trhu nejsou žádné krámky, všichni sedí na zemi, své zboží rozprostřené na špinavém hadru před sebou. Žádné koše, odpadky se hází rovnou na zem, pětiletý chlapeček nabízí odnos odpadků za malý peníz. Nekupujeme téměř nic, ale fotíme jako o život.

Hodinu, možná dvě trávíme v místním kostele. Nejsou tam žádné lavice na sezení, lidé sedí přímo na zemi. Modlí se při mnoha zapálených svíčkách a dokud svíčky nevyhoří, pokračují v modlitbách. Nekoná se žádná společná mše, každý se modlí sám za sebe, se svíčkami, svačinou, coca-colou. V kostele se smí jíst, pít, kouřit, nosit dovnitř zvířata. Jediné, co je přísně zakázáno, je fotit, což v zájmu vlastní bezpečnosti plně respektujeme.

Guatemala

Krásná hornatá Guatemala nás okouzlila. Vyřazeným americkým školním autobusem projíždíme nepopsatelně krásné kopce, je to jako v pohádce. Ze snu nás však probouzí příjezd do prvního městečka, autobusové nádraží tone v bahně, všude špína a lidé, co se z nás snaží sedřít kůži. Máme málo dolarů v hotovosti a jít do banky vyměnit šek už není čas, chceme ještě dnes odjet do Todos Santos. A tak přistupujeme na nestydatý kurz výměny peso-guetzal.

Todos Santos

Opět jedna vesnička, která je vyhlášená tím, že zde chodí všichni oblečení v tradičním stejnokroji. Oblečení, která vypadá skoro slavnostně, je užíváno pro všechny příležitosti: děti v něm chodí do školy, rodiče na trh i na pole. Doma a mezi sebou mluví mayským jazykem Mum, ve městech španělsky, část z nich se kvůli turistickému ruchu učí také anglicky. Bavíme se s vesničany španělsky, jsou moc milí a přístupní, nesrovnatelně vstřícnější ve srovnání s Chamulou. Mladý devatenáctiletý mladík je ženatý a má jedno dítě. Dívka v mém věku (22) má již 4-5 dětí, první okolo 16 let, vdaná od patnácti. Jedna z žen tká látku na stavu, chvíli si povídáme, je velmi chytrá. Nosíme s Kájou oblečené skautské kroje, jako jedna z mála v nás poznává skauty, a ví, co to je za organizaci.

Pacaya

Pacaya je dosud aktivní sopka, poslední výbuch se odehrál v únoru. Organizátor akce nás odchytil a přemluvil k účasti na náměstí v Antigue, chtěl zálohu a tak jsme měli trochu strach, jestli jsme se nenechali napálit. Cenu jsme usmlouvali z 8 na 5 dolarů za jednoho (cena zahrnuje cestu autem k sopce cca 90 min. jedna jízda, průvodce na sopku a zpáteční cestu autem). Bylo nám řečeno, ať nikomu neříkáme, kolik jsme zaplatili, že ostatní zaplatili více než my. Jak se ukázalo, dostali tuto instrukci všichni cestující, jeden z nich nám prozradil, že zaplatil 8 dolarů, což nás svým způsobem potěšilo. My jsme mlčeli, jak jsme měli.

Výstup na sopku nebyl obtížný. Krajina se rychle měnila, z lesa jsme vyšli na planinu, po chvíli na lávové pole. Mlha se zvedla právě ve chvíli, kdy jsme byli těsně pod vrcholem, spěchám nahoru jak jen to jde. Úplně nahoře je teplá země, z nitra sopky sálá vlhká horká pára, na zemi vidíme žluté krystalky síry. Kašlu a dělá se mi z toho smradu špatně, ale nemůžu se od toho pohledu odtrhnout. S šátkem přes ústa to jde vydržet.

Při zpáteční cestě nás čeká lyžování v zaschlé lávě, drobné kamínky se dostanou úplně všude. Jeden chudák šel celou cestu v sandálech, prostě tenhle výlet neodhadl. My máme svoje AKU botičky a jsme šťastný jak blechy.

Panajachel, Sololá, San Pedro la Laguna, Santiago Atitlán

Krásné jezero Atitlán je obklopeno třemi sopkami a několika vesničkami. Jeden den jsme strávili na trhu, druhý na projížďce na koních. Mezi vesničkami se jezdí na motorových lodičkách, ve srovnání s guatemalskými autobusy jsou pekelně drahé. Večery trávíme vybíráním těch správných košilí - nakonec jsme si každý přivezl jednu překrásnou vyšívanou košili, snad vůbec nejhezčí hmotná vzpomínka na nezapomenutelné prázdniny. Kája dostal doma vyhubováno, že přivezl jen jednu.

Pacifický oceán - Champerico

Champerico je malý rybářský přístav a pro závěr naší cesty u vybásněného pacifického oceánu se ukázal jako zcela nevhodný. Spíme v honosně nazvaném hospedaje "Florida", první opravdu špinavé ubytování, ale švábům špína nevadí. Celkem je tu místností tak pro 30 lidí, ale jsme jediní hosti. Sprcha spočívá ve škopku a kyblíčku, ze škopku se kyblíčkem nabírá stojící smradlavá voda a poléváte se. Vzhledem k tomu, že na pokoji není větrák, je i takováto sprcha vysvobozením pro zcela propocené tělo. Na večerní procházce jsme pozváni na rodinnou oslavu. Dvě malé Američanky kolem dvanácti let jsou na prázdninách u dědečka a evidentně se nudí. Za to, že jim děláme společnost, dostaneme najíst a napít a ráno i snídani v nejdražší restauraci u pobřeží. Po vykoupání to rychle balíme a jedeme za lepším.

Pacifický oceán - Zypolite

Nejlepší pláž mého života. Zypolite. Krásné klidné místečko, téměř žádný turisti a přitom krásné pobřeží, levné ubytování, krásné vydlaždičkované sprchy, lehátka pro ubytované hosty. Spíme v hammakách, s báječným výhledem na moře a cítíme se jako v ráji. Koupání spočívá v boji s metrovými a vyššími vlnami, unavení, ale šťastní padáme do vody a zase se zdviháme k dalšímu pokusu. Stačí půlhodinka a člověk je vyčerpaný, pak pokojně klesne do lehátka nebo do sítě a nechá se kolébat sluncem a teplým vánkem.

Rozpočet

Ceny jsou
v dolarech
Mexiko
6+15+6 dní
Průměr
na den
Guatemala
7 dní
Průměr
na den
Celkem
34 dní
Průměr
na den
Doprava1686,2182,61865,5
Vstupy21,50,814235,51,1
Ubytování190,7101,4290,9
JídloNevímNevímNevímNevím1725,1
Jiné0025 vízum0250,7
Dárečky672,55,50,872,52,1
Celkem52015,3

Pro srovnání Moot mě stál 360 dolarů, tj. 30 dolarů na den. Údaje za jednotlivé položky jsou však pouze orientační, např. se může zdát, že ubytování v Guatemale je dražší než v Mexiku - opak je pravdou, v Mexiku jsme mnoho nocí trávili zdarma u jiných skautů. Také kolonka vstupy je matoucí - v Mexiku je totiž v neděli vstup do všech archeologických památek zdarma, samozřejmě ne kvůli turistům, ale kvůli Mexičanům, kteří by jinak neměli peníze na to zaplatit vstupné a tak by vlastní poklady vůbec neznali.

Fotky si můžete prohlídnout na adrese: www.mujweb.cz/spolecnost/jama/moot. Promítání diapozitivů se můžete zúčastnit: v pátek 8.12. večer, viz akce.


zpět na začátek stránky
Walden
Puštík

Walden se opravdu vyvedl, a je škoda, že nás tam bylo tak málo. No možná to je štěstí, protože pak tam bylo tak moc narváno, že se tam nedalo hnout.

Ta spousta lidí se sešla a byla to převážná většina bláznů, co má buď něco společného s Waldenem nebo s ligou, dokonce někdo i ukecal Hejmu a část Žlutého psa, aby nám zahráli Indiánskou dýmku míru. Neobešlo se to ani bez tradičního divadla, a k tomu se přidalo i super maňáskové představení, jejich tvůrce ukázal kumšt a opravdu se mu postavičky vyvedly. No prostě skvělej večer. A ten večer pokračoval následující den na parketu. A dokonce i já jsem tancoval.

Country Bál

Byl super, zatancoval jsem si opravdu dosytosti, ale nelituju. Nepochopil jsem sabotáž lidí co nepřišli, ale to neva. Jen jste mi tam chyběli, to je všechno. Vlastně tam bylo lidi od nás dost, ale ne jako vždycky. Hold se starý časy už asi nevrátí, to asi jen já žiju minulostí a vidím v ní tu sílu, co má vše staré. Neberte to zle, ale trošku mě to nakrklo.


zpět na začátek stránky
Co se děje s plasty
Kuba

Začal jsem pracovat v trošku větší firmě a byl jsem zděšen, kolik plastových lahví vyprodukuje. Ještě víc jsem byl zděšen z toho, že se lahve vyhazují do normálního směsného odpadu. Proto jsem kolegy přemluvil k tomu, aby lahve házeli do zvláštních pytlů a tyto pytle odnáším do zvláštních kontejnerů. Někteří lidé se mi divili, podle jejich názoru se plasty z kontejnerů stejně vozí na skládky. Protože mě osobně taky zajímalo, co se s lahvemi děje, začal jsem trochu pátrat.

Nejprve jsem napsal do firmy Komwag, která spravuje část popelnic na tříděný odpad. Ta mi odepsala, že odpad je majetkem města a pokud chci vědět, co se s ním děje, mám se informovat na Odbor infrastruktury města. Nelenil jsem a na tento odbor jsem napsal. Paní Jitka Kluzová mi obratem poslala pětistránkový dokument popisující celou situaci se tříděným sběrem na území hlavního města. K dispozici je na Internetových stránkách Clavisu nebo v klubovně, zde z něj cituji pro můj účel nejzajímavější část:

V roce 2000 se podařilo systém nakládání s komunálním odpadem oproti předcházejícím rokům zefektivnit. Veškerý vytříděný odpad je možné upravovat či zpracovávat v zařízeních, která vznikla na území hl. m. Prahy. V únoru byla zprovozněna dotřiďovací linka na směsné plasty v Čakovicích (WECOM, a.s.). Tato kapacita byla v průběhu třetího čtvrtletí doplněna o další linku na dotřiďování směsných plastů v Běchovicích (Stabilplastik, s.r.o.). Obě linky jsou schopny zpracovat veškerý plastový odpad z tříděného sběru. WECOM, a.s. plasty dotřiďuje, část přetavuje na fólie a část prodává dalším zpracovatelům. Stabilplastik, s.r.o. plasty dotřiďuje, pere, mele na malé vločky, dvě barvy prodává dalším zpracovatelům a zbytek používá ve zkušební provozu na výrobu plastových palet.

V textu mě mírně znepokojila formulace "linky jsou schopny zpracovat veškerý plastový odpad", a proto jsem se zeptal, kolik plastu se podaří zpracovat ve skutečnosti. Toto paní Kluzová nevěděla, a proto se zeptala přímo zpracovatelů. A toto se od nich dozvěděla:

Směsný plast, svezený v rámci komplexního sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu v hl. m. Praze má dle odhadu zpracovatelů cca 10-12% nečistot - příměsí. Jde buď o jiný druh odpadu než plasty (lidé nerespektují nápis plasty a odhodí do nádoby např. netříděný odpad) nebo o tzv. tvrdé plasty, které tito zpracovatelé nevyužívají. Po dotřídění jsou všechny plasty zpracovávány.

Jsem spokojen, nemám důvod poskytnutým informacím nevěřit. Recykluje se mi teď mnohem veseleji. Na závěr bych chtěl dodat, že veškerá komunikace probíhala e-mailem a velmi rychle. Obzvláště komunikace s Odborem infrastruktury města byla bezchybná. Je příjemné vidět, když něco funguje.


zpět na začátek stránky
  domů