Clavis 5
leden 2001
Clavis 5 - leden 2001
  obálka
Akce
Novoroční hitparáda (Marka)
Odvolávám, co jsem odvolala (Johny)
Prázdniny (Johny)
Tělocvičny - předplatné (Káčula)
Novoroční projev (Marka)
Silvestr s Banány (Káčula)
Novoroční předsevzetí (Káčula)
Mlaďoši v akci (Káčula)
Pro chvíle zamyšlení (Káčula)
obrázek

jednotlivé články
dokument Wordu (ZIP 169 KB)
verze pro tisk
obálka

zpět na začátek stránky
Akce
čt 4.1.18:00 Clavis
pá 5.1.16:30 Tělocvična Brdičkova - Parádnice
so 6.1.16:00 Novoroční hitparáda - klubovna
pá 12.1.16:30 Tělocvična Brdičkova - Vlčáci
út 16.1.19:00 Tělocvična Kuncovka
pá 19.1.16:30 Tělocvična Brdičkova - roveři
19:00 Středisková - roverská klubovna
út 23.1.19:00 Tělocvična Kuncovka
pá 26.1.16:30 Tělocvična Brdičkova - Minnehaha
19:30 Anděl - bruslení na Nikolajce
út 30.1.19:00 Tělocvična Kuncovka
čt 1.2.18:00 Clavis

Příspěvky dávejte do klubovny do 28.1.2001.


zpět na začátek stránky
Novoroční hitparáda
Marka

V sobotu 6.1.Vás zveme od 16:00 do klubovny na jednu nenáročnou akci. Název jistě napověděl hodně, takže Vám jen připomeneme, že vstupenkou na toto odpoledne je nahrávka jedné písně nebo skladby (na CD nebo MC); abychom byli styloví, tak nějaké, která Vás zaujala v průběhu Vánoc (ale není to podmínka). Upozorňujeme, že tato akce je tak nenáročná, že studenti si mohou vzít s sebou učení a v jejím průběhu se učit :-). A abychom Vás ještě víc nalákali, těšte se na jeden zapomenutý dárek pro roverský kmen. Zvou Vás Marka a Lišák

P.S. Pokud se sejde dost starců (Slonů), bude večer navazovat první samostatná akce pro slony (taky nenáročná).


zpět na začátek stránky
Odvolávám, co jsem odvolala
Johny

Je to sice zase "jak u blbejch" - zmatek, zmatek a zmatek, ale tentokrát jde o změnu, která snad potěší: odvolaný basketbalový maraton se nakonec přece jen uskuteční. Jeho přípravu si vzali na starost Banáni, termín se přesunul na 24-25.3.2001 a bude nejspíš u nás (pokud to vyjde s tělocvičnou). Promyslete si prosím, kdo byste chtěl hrát (už nebude zkouškový), abychom byli schopní dát co nejdřív vědět, kolik družstev postavíme. Když to dobře dopadne (=nezapomenu), bude na nástěnce v klubovně viset papír, kam se budete moci psát (prosím zodpovědně, tj. závazně!).


zpět na začátek stránky
Prázdniny
Johny

Možná se vám zdá předčasné mluvit o prázdninách, když právě teď jedny skončily a ty velké jsou ještě v nedohlednu, ale zas na druhou stranu - známe se... Také vzhledem k tomu, jak v současné době končí spousta naplánovaných akcí (tj. jednoduše se zruší), myslím, že je právě teď na čase s domlouváním začít.

Na nějakou roverskou akci jsme o prázdninách v plánování vyhradili termín 1-12.8.2001. Předběžně se mluvilo o Rumunsku. Podle úplně prvních, ne příliš ověřených informací by mělo vyjít minimálně na 5000 Kč (zatím ale nevím co víza, jaká doprava, ...). Vše se taky částečně odvíjí od toho, kolik by nás jelo. Proto mi dejte nejpozději do 15.1.2001 vědět, jak to s vámi o prázdninách bude (promyslete i maximální finanční částku, která by pro vás byla únosná) - podle toho se Rumunsko buď uskuteční, nebo ne. Seženu nějaké další bližší informace a budu se snažit je co nejdříve dodat i vám.


zpět na začátek stránky
Tělocvičny - předplatné
Káčula

Tak a je to tady. Tento půlrok najíždíme na novou formu placení tělocvičen. Během prosince se mi měli přihlásit lidi, kteří mají zájem o předplacení si tělocvičen. Učinili tak tito: Honzina, Rybča, Bobr, Šákul, Padák, Lochness, Piškotka, Zajda, Káčula, Jája, Marťa, Peggi, Lišák, Puštík, Adam, Brčko, Šárka.

Hlavně těchto lidí se tedy týká následující informace. Jája a Káčula budou platit poloviční předplatné, protože nestíhají chodit na tělocvičnu od 19, ale až od 20 hodin. Pokud však někdy přijdou od 19 hodin - budou platit 25 Kč za nepředplacenou hodinu. Lidé, kteří tělocvičnu nebudou mít zaplacenou, platí standardní částku 50 Kč.

Kolik se bude platit? Vychází to na 670 Kč na celé pololetí. Částka se dá platit na 2 části - 2 krát 335 Kč. S tím, že placení na 2 části není znevýhodněno. První, případně celá část musí být zaplacena nejpozději v úterý 23. ledna 2001. Druhá část pak do konce února 2001. Káčula s Jájou platí 335 Kč za celé pololetí.

Protože nemohu určit, kolik nepředplatitelů přijde příští půlrok na tělocvičnu, rozhodla jsem se rozpočítat celkovou částku - tj. 12. 208 Kč - pouze mezi předplatitele a peníze, které zaplatí nepředplatitelé, budou na konci roku rozpočítány mezi předplatitele. To znamená, že celkově by měla tělocvična předplatitele vyjít levněji než je tady psáno!

Jaký sport budeme na tělocvičnách provozovat? To je také poměrně častá otázka. Samozřejmě záleží na dohodě. Ale abychom už od začátku věděli, kam to budeme směřovat, dostane každý předplatitel při placení papírek, kde zaškrtne sport, kterému dává přednost.

To jsou v kostce nejdůležitější informace. Pokud by někomu něco nebylo jasné, stačí se mi ozvat. Takže nezapomeňte: SPORTU ZDAR!


zpět na začátek stránky
Novoroční projev
Marka

Milé sestry, milí bratři!

Doufám, že mi odpustíte ten oficiální tón a pozorně si přečtete, co Vám chci sdělit. Nejprve Vám všem chci popřát hodně štěstí a zdraví, lásky a radosti v tomto právě započavším roce. Věřím, že ho prožijete příjemně a hlavně smysluplně. Doufám, že část Vašeho času bude patřit i naší společné věci - roverskému kmeni a středisku.

Neříká se mi to snadno, ale mám pocit, že ten minulý rok tomu tak většinou nebylo. Vím, že jsem se od Vás poměrně dost vzdálila, částečně vlastní vinou, částečně mou nemocí; ale to mi možná dává větší šanci pozorovat vše s odstupem. Zdá se mi, že jsme se na naší cestě zastavili, někteří ji možná i opustili. Samozřejmě, je pochopitelné, že každý hledá nové zájmy. Je však škoda, a to myslím hlavně na mladší rovery - Clavis, že je chceme tak málo sdílet s ostatními. Možná je to chyba systému, možná náš kmen mohl fungovat jen po určitou krátkou chvíli, kdy byl tento systém v příznivé konstelaci s lidmi, kteří v něm byli, i s jejich rozpoložením. Je však škoda, jestli se spokojíme s tímto možná, jestli se ani nepokusíme ho změnit. V tom případě jsme selhali už v minulosti, nepodařilo se nám dát život tomu, co jsme považovali za důležité. Vzpomeňme si, my starší, co všechno jsme si od roverského kmene slibovali, jaké cíle jsme měli. Myslíte, že se nám je podařilo naplnit?

I když se na to podívám z jiného pohledu, vidím, že se nám práce příliš nezdařila. Jak funguje naše středisko? Jak se snažíme předávat to, co jsme dostali v oddílech my? Teď nemyslím zrovna oddílové vedoucí - těm všechna čest za práci, kterou odvádějí; mám na mysli servis, který má pomoci zabezpečit práci s dětmi. Nežijeme ve válce, nejsme partyzáni, jsme členy největší dětské organizace v naší republice. Plyne nám z toho řada výhod, ale i určité povinnosti. Mám pocit, že lidé, kteří se o toto aktivně zajímají, by se dali spočítat na prstech jedné ruky. Je smutné, že většinou to jsou stejní lidé jako ti, kteří pracují s oddíly. Tím apeluji na všechny ostatní dospělé členy střediska, kteří ještě cítí něco ke společenství lidí, se kterými strávili velkou část svého dětství a mládí, aby svůj přístup změnili.

Ano, teď jsem vyslovila svou největší obavu, totiž to, že nás toto společenství už nezajímá. Možná teď namítnete, že vás zajímá víc než mě; ale, upřímně, jak svůj zájem každý z nás projevuje? Ještě jednoho bolestivého problému se chci dotknout. Šíří se zvěsti, že tolik peněz, kolik chceme vybírat od členů, někteří z vás radši nezaplatí. Ponechám stranou jak racionální námitku, totiž to, že to schválila středisková rada, tak i emocionální, že je vám středisko už tak dokonale jedno. Máte samozřejmě svobodnou volbu a nikdo po vás nemůže chtít, abyste se v příštím roce znovu registrovali. Chci vás jen upozornit na to, že ty peníze středisko potřebuje, nezávisle na situaci Minnehahy, se kterou se budeme snažit to vyřešit co "nejlevněji". Středisko potřebuje nějaké vlastní prostředky a když je nezíská z registrace, získá je jinak. Například tím, že od těch zbylých vybere ještě víc, nebo tak, že od těch, kteří se neregistrují, bude vybírat za každou jednotlivou aktivitu, které se s námi zúčastní (např. za návštěvu klubovny). Je to vaše volba, možná vás tohle odradí úplně. Potom bude třeba už zbytečné těmito problémy se zabývat, protože naše středisko zanikne. A my budeme vědět s jistotou, že jsme selhali.

Věřím, že Vás tímto článkem podnítím k přemýšlení o věcech, které, aspoň pro mě, stále ještě důležité jsou. Ještě jednou přeji šťastný nový rok.

Vaše Marka


zpět na začátek stránky
Silvestr s Banány
Káčula

Op mě požádal, jestli bych nenapsala článek do Banana Timesů o Silvestru stráveném s Banány. Rozhodla jsem se, že celý článek bez úprav nechám vytisknout i v Clavisu. Nezlobte se tedy, pokud vám některé údaje z tohoto článku nejsou zcela jasné.

Byl mi svěřen nelehký úkol a to napsat o Silvestru stráveném s Banánama. Dalo by se to též nazvat Očima neBanána aneb Jak to vidí Káčula.

Jak to tedy vidím? Myslím, že Silvestr byl zaměřen tak, aby si zde lidé odpočinuli a těch posledních pár dní roku 2000 užili podle svých představ. O tom nasvědčuje vlastně i místo, kde se chaloupka, ve které jsme bydleli, nacházela - v Jeseníkách, uprostřed lesa.

Bylo dobré, že jsme s sebou měli lyže a mohli tak strávit Silvestra ve sportovním duchu. Zpočátku to tedy se sněhem kolem naší chalupy nevypadalo moc nadějně, ale díky ochotě řidičů (Káně a Hamoun) jsme si za ním dojeli a každý po svém si ho užili. Ke konci nasněžilo i kolem chalupy a tak jsme mohli podnikat průzkumné výpravy do okolí. Já osobně jsem si docela dobře zaběžkovala a snad tak vypotila kalorie ze všeho toho vánočního cukroví, ale i dobrého jídla, kterým jsme se na Silvestru živili.

Zajímavé byly i večerní programy. Když člověk přišel příjemně unaven z celodenního lyžování, mohl se večer zúčastnit povídání či fyzicky nenáročné hry. Debata o kostní dřeni byla zajímavá a poučná, dokonce se i zajímavě vyvrbila. Prckova debata o rodině také stála za to. Quickův empatický, typicky banánovský test také upoutal moji pozornost, ale zjistila jsem, že moje "banánovská empatie" zatím není příliš vysoká. (Na Pingoše nemám...) Příjemné byly i večery s hudbou. A samozřejmě báječná byla i večerní koupel v šumperském bazéně.

Řekla bych, že i samotný program na Silvestra se vyvedl. Neúnavné čekání na Silvestra, tvoření ideálního člověka druhého tisíciletí, start do vesmíru, tisková konference, branné cvičení, skládání motoru a konečně příchod nového rocku.

Vesmírné výpravy byly opravdu báječné. Véňa ani ve vesmíru nepřestala dbát na svůj vzhled a poté, co si oblékla skafandr, se raketové základny zeptala: "Houstne, sluší mi?". Gastonka se s přehledem vešla do svého vesmírného skafandru (batoh Alpinus) a reklamu na spodní prádlo nakonec nahradila reklamou na Čokotatranky, která byla stručná, ale výstižná - prostě "V POŘÁDKU". No a Marťan mě spíše než kosmonautku připomínala vesmírného kaskadéra - to když vzhůru nohama létala vesmírným prostorem. Důležité je, že cíl mise splnila a se slovy: "Malý lelek pro člověka, velký lelek pro lidstvo" přivezla to, co ve vesmíru hledala.

Ani při tiskové konferenci se člověk nepřestal smát, obzvlášť když se začal řešit problém páté ruky.

Asi hodinu před půlnocí jsme začali skládat motor, coby symbol mobility nového tisíciletí - do půlnoci se nikomu nepodařilo jej sestavit.

O půlnoci jsme si všichni přiťukli banánovým koktejlem, popřáli si hodně štěstí, zdraví atd. a šli přivítat nový rock. A pak se hrálo na kytaru, zpívalo, psaly se dopisy, někteří se dokonce učili matematiku, někteří vybírali peníze...

Myslím, že celý pobyt se celkem vyvedl. Měl samozřejmě své mouchy - bratr Akéla..., ale alespoň se na něj jen tak nezapomene.

Bylo mi s vámi fajn. Děkuji vám, že jste mi umožnili strávit příjemně posledních několik dní roku 2000 v okruhu příjemných lidí.


zpět na začátek stránky
Novoroční předsevzetí
Káčula

Uznávám, že titulek nezní moc lákavě, ale opravdu mě nic lepšího nenapadlo. Nebojte se, nebudu vám tady psát, jak si v tom novém roce a vlastně i v novém tisíciletí máte zlepšit chování, studijní prospěch, vzhled či něco jiného.

Jen jsem minulý rok přišla na jednu takovou myšlenku, která se mi zdá docela dobrá a tak vás s ní seznámím a možná vás i inspiruje...

Tak teda poslouchejte, myšlenka začíná:

Asi tak před třemi lety jsem od své sestry dostala k Vánocům keramickou kasičku ve tvaru želvy, kterou sama vyráběla. Asi tak dva roky se tak různě povalovala po bytě a prášilo se na ni a nikdo do ní nespořil. Jednoho krásného dne jsem si řekla dost! Je to kasička, tak do ní budu spořit! No ale už byla na řadě první otázka: Co do ní budu spořit? No nejspíš peníze. No to jo, ale jaké? A tak jsem se rozhodla, že do ní budu spořit "peníze pro štěstí". Co to je za blbost, řekne si asi mnohý (či mnohá z vás). Prostě to budou peníze na nějakou dobrou věc. Tak jsem spořila a spořila a spořila. A nacházela dvacetníky, desetníky, padesátníky, koruny, dvoukoruny a dokonce i dvacetikorunu a dávala to dohromady.

A k tomu jsem ještě zavedla takový zvyk - vždycky když jsem nějaký ten nalezený peníz do želvičky házela, zavřela jsem oči a něco si přála. Třeba se to splní, říkala jsem si.

A na konci roku jsem obrátila želvičku vzhůru nohama, zatřepala jsem s ní a spočítala peníze. Skoro šedesát korun! V tu dobu na poště prodávali pohlednice BARIÉRY, jejichž zakoupením přispěje člověk na nějakou dobrou věc - tak jsem koupila tři. Snad jsem přispěla na dobrou věc a ještě udělala radost svým známým, kterým jsem pohlednice poslala.

Tento rok zase začínám od nuly - teda teď už vlastně ne - už jsem našla jeden dvacetník a nakrmila jím želvičku. Tak doufám, že na konci roku zase přinese ta moje želvička někomu štěstí!

Podobný nápad (Kuba)

Zhruba na začátku prosince jsem měl peněženku plnou drobných, což opravdu nesnáším. Už mě to tak štvalo a pořád jsem se jich nemohl zbavit, až jsem je chtěl všechny vzít a vyhodit. Desetikoruny jsou ještě celkem hodnotné, pětikoruny se hodí na košík a koruny jsou nejhezčí mince na světě (spolu s francouzským půlfrankem), takže se mince zredukovaly na halíře. O kolik bych asi přišel, kdybych je všechny vyhazoval? Aby se mi to dobře počítalo, rozhodl jsem se to zkoumat od 1.1. Takže moje novoroční předsevzetí do roku 2001 je vyhazovat všechny halíře. Do kasičky, samozřejmě, abych si nemusel zapisovat, kolika peněz jsem se zbavil.


zpět na začátek stránky
Mlaďoši v akci
Káčula

Tak jsme podnikli - dalo by se říct rozjezdovou - akci pro "mlaďochy". Jejím cílem bylo nejen po dlouhé době se opět sejít, pokecat si a společně si zablbnout, ale také dohodnout se, co bude dál.

O co tedy vlastně šlo? Název celé akce zněl Noční výlet za hudbou, pokračující výletem do světa snů v roverské klubovně a s navazujícím nedělním věštěním budoucnosti. Jednalo se vlastně o návštěvu Lucerna Music Baru, kde jsme si poslechli hitovky z 80 let a přitom se zavlnili do rytmu. Někteří z nás zde potkali také známé (že Šákule?), ale v rámci zachování naší "uzavřené" společnosti se jim ani při nejmenším nevěnovali (že Šákule?) - pochopí jen zasvěcení.

Ve chvíli, kdy jsme všichni padali vyčerpáním a i naše profesionální taneční dvojice Kapsa-Padák vypadala, že toho má dost, rozhodli jsme se vydat se směrem ke klubovně.

Do klubovny jsme dorazili tak akorát na brzkou snídani (asi ve třičtvrtě na jednu) a tak jsme se nasnídali, napili teplého čaje a ulehli do spacáčků - někteří usli hned a někteří ne...

A na čem že jsme se vlastně dohodli?

  • Příští rok se pokusíme dělat nějaké dobročinné akce typu Speciální olympiáda. Zkontaktujeme sdružení Bohemia Corps a uvidíme dál. (Má na starosti Kapsa)
  • Pokusíme se setkávat každý měsíc alespoň jednou. Nejspíš pátek či sobota - možno spojit s jinou akcí. Vždy dohodneme, co bude dál, kdo co zařídí apod.
  • Do konce ledna vyřešíme otázku prázdnin - týká se celého roverského kmene. Pojede se do Rumunska či někam jinam? (Má na starosti Johny)
  • Do budoucna plánujeme uspořádat nějakou hodně dobrou akci pro oddíly. Zatím nemáme představu, takže spíše příští rok.
  • 1-3. února "mlaďoši" (KLÍČ) akce - chtěli bychom vyrazit někam na hory, ale nevíme jestli něco seženem - SHÁNÍME VŠICHNI!

Tak to je tak stručně o naší akci. Myslím, že se docela vydařila a že jsme si ji všichni užili. Snad se příště sejdeme všichni!


zpět na začátek stránky
Pro chvíle zamyšlení
Káčula

Minulý rok jsem si vypsala několik citátů z různých knih a nedávno jsem si je tak pročítala a říkala jsem si, že by se vám třeba některé mohly líbit, a tak vám je píšu. Třeba vás povzbudí do nového roku.

  • "Člověka je možno zničit, ne porazit." (Hemingway - Stařec a moře)
  • "Jen ten, kdo se vždycky vrací ke své samotě, zná štěstí pospolitosti." (Remarque - Tři kamarádi)
  • "Nemiluj přespříliš, chceš-li býti milován. Vyčerpáš sám všechnu lásku určenou pro dva. Přemíra lásky, kterou dáváš, ničí možnost lásky, kterou bys měl bráti." (Dyk - Krysař)
  • "Jsem-li vyrovnán sám se sebou, neplýtvám časem a energií na zbytečné konflikty." (Lao-c'-Tao-te-ting)
  • "Plakala jsem, že nemám boty. Pak jsem potkala člověka, který neměl nohy." (H. Kellerová)
  • "Jaká je tvá cesta, bráško? Cesta světce, cesta šílence, cesta duhy, cesta pitomce, jakákoli cesta? Je to cesta kamkoli pro kohokoli jakkoli? Kam kdo jak?" (Kerouac - Na cestě)
  • "Bože, dej mi KLID, abych přijímal věci, které nemohu změnit, ODVAHU, abych změnil věci, které mohu změnit, a MOUDROST, abych je uměl od sebe odlišit." (Paul de Kruif)

zpět na začátek stránky
obrázek

zpět na začátek stránky
  domů