Klíček

občasník pro Parádnice a Vlčáky

Eko klíč - Odpady

Číslo 1 - Březen 2002



Vítáme vás všechny na stránkách (staro)nového občasníku, který bude vycházet čtyřikrát ročně - v září, v prosinci, v březnu a v červnu. V letošním oddílovém roce půjde tedy o dvě čísla, řekněme o takový zkušební provoz.

Každé číslo bude zaměřené na jedno téma. Hlavní náplní budou informace, zprávy a články o přírodě, o šetrném a ohleduplném chování k životnímu prostředí, zajímavosti o našem okolí a podobně. Prostor dostanete při vlastním pozorování a zkoumání různých věcí, které nás obklopují a samozřejmě se také můžete stát spoluautory a svými články přispívat k větší pestrosti každého čísla. (K pestrosti každého čísla jistě také povede, pokud si budete podle chuti vybarvovat obrázky u textu.)



ODPADY

Odpady, odpadky a všemožné smetí a nakládání s nimi budou hlavním tématem tohoto čísla. A podíváme se na ně z různých stran.

Odpadky ohrožují život v přírodě a všechny živočichy. Mohou způsobit choroby, zranění nebo i smrt. Například obyčejný silonový rybářský vlasec se může zaplést kolem nohou a zobáků vodních ptáků. Někteří z těchto ptáků musí krátkou vzdálenost běžet, aby se vznesli. S rybářským vlascem to jde však těžko. Nemluvě o plavání! Ptákům s dlouhým zobákem se často vlasec omotá kolem zobáku, ptáci potom nemohou zobák otevřít a zahynou hlady. A ještě je tu vlasec zamotaný mezi křídly vedoucí k zoufalému boji o vyproštění křídel. To vše končí vyčerpáním zápasníka a jeho smrtí.

Někdy se ryby nebo ptáci navlečou do smyčky z držadla plastové tašky. Zvíře roste dál, ale smyčka zůstává stažena. Výsledkem je pomalá smrt. Malá zvířátka (veverky, hlodavci) často strkají hlavičky do plastových obalů, aby se dostali ke zbytkům jídla a často tam uvíznou a umřou. Plastové odpadky jsou v přírodě velice nebezpečné.

Dalším problémem jsou polootevřené konzervy. Zvířata si o ně mohou rozříznout jazyk. Menší zvířata strčí někdy dovnitř konzervy hlavu a už ji nevytáhnou. Čeká je smrt hladem. Hlodavci prolezou do otevřených lahví a uvnitř zůstanou chyceni jako v pasti, protože nejsou schopni zapřít se na hladkém skle, aby se protáhli ven skrze malý otvor.

Volně žijící zvířata, včetně ryb, mohou spolknout lesklé uzávěry lahví, to jim způsobí zranění nebo i smrt. Obaly a oharky od cigaret, celofánové pytlíky, kousky polystyrénu a plastové nádobky, pokud je zvířata sežerou, mohou způsobit vnitřní problémy.

Střepy skla z lahví a jiných skleněných předmětů mohou poranit člověka, domácí i volně žijící zvířata.

I ohryzky ovoce a jiné zbytky jídla vyhozené z jedoucího auta nebo vlaku mohou být nebezpečné. Zvířata ucítí vůni potravy a čeká je smrt pod koly.

Možná se vám to zdá legrační a nemožné, vždyť jste ještě nic takového neviděli. Pták s vlascem v křídlech? Hraboš v PET lahvi? Bohužel je to pravda, nezvratitelný fakt a podívání to není příjemné.

Co z toho vyplývá? Každý kousek smetí a odpadků ohrožuje, protože může způsobit zranění, bolest nebo dokonce smrt živočichům v našem okolí! A co můžeš udělat ty, aby se to nedělo? Není to tak těžké.

Nápad pro oddíly: Pro začátek na jednu určenou oddílovou výpravu vezměte igelitové pytle a po cestě sbírejte všechny odpadky na které narazíte. Schválně kolik pytlů naplníte! Časem by se tento sběr odpadků mohl stát dobrým zvykem na všech výpravách, nemyslíte?

Možností co dělat ve prospěch naší přírody, pokud jde o odpady a odpadky, je strašně moc. Zkuste se zaměřit na jediný z nich a buďte důslední. Nejtěžší je začít a pak přesvědčit někoho z okolí, aby se k vám přidal. Až vás bude víc, tak to najednou půjde samo. Posuďte sami:



Zhruba třicet let vědci pozorují japonskou opici Macaca fuscata v jejím přirozeném prostředí. V roce 1952 Imo, osmnáctiměsíční opice ženského pohlaví, která žila na japonském ostrově Koshima, objevila, že brambory se dají umýt v potoce (opice rády jedí brambory, ale nesnáší je, když jsou pokryty hlínou). Naučila to svou matku. Její společnice, které si s ní hrály, se rovněž naučily tomuto kousku a předaly ho svým matkám. V letech 1952 až 1958 se všechny mladé opice naučily mýt zablácené brambory. Naučily to také některé dospělé jedince, ty které následovaly své děti. Ostatní opice se dál trápily se špinavými bramborami. A pak se stalo něco překvapujícího. Na podzim 1958 jenom malá skupinka opic z Koshimy myla své brambory. Nevíme přesně kolik jich bylo, dejme tomu, že 99. Další opice, která se to naučila, byla stá. A toho dne se stal "zázrak". Do večera každá opice stáda myla brambory před jídlem. Stá opice způsobila zlom, uvedla do pohybu spoustu energie, která zasáhla celé stádo. Ale největším překvapením pro pozorovatele byla skutečnost, že se zvyk umývat brambory okamžitě přenesl na jiné ostrovy i na pevninu. Nová vědomost, po získání určité síly, se šířila přímo z vědomí do vědomí. Fenomén sté opice říká: když pracuje určité množství lidí, týká se to jen jich samotných, existuje však bod, ve kterém stačí, když se přidá jedna osoba a změní se hierarchie hodnot všech. Tvá zkušenost, tvé vědomosti mohou přispět ke zdaru mnoha věcí. I ty můžeš být stou opicí...



Když doma vyhazujeme odpadky do koše, dostanou se o něco později do popelnice před domem. Pak přijedou popeláři a odpadky už neuvidíme. Víte, co se s těmito odpadky stane? Myslíte si, že někam zmizí? Tak to v žádném případě. Většina odpadků skončí na skládkách. Tam je popelářský vůz vyklopí, další stroj je nahrne k ostatním. Pak přijede jiný, který je napůl rozdrtí a stlačí a když má nová vrstva potřebnou tloušťku, jsou někdy zahrnuty hlínou a celý koloběh začíná nanovo. Mezi tím vším odpadem pobíhají lidé, kteří podle rostoucích vrstev prodlužují kovové roury vedoucí až odspodu skládky - těmi je odváděn plyn vznikající ve spodních vrstvách. A přitom stále přijíždějí další popelářská auta a sypou hromady nových odpadků. Většina našich odpadků je tedy jenom "pohřbena"!

Těžko vyřešíme problémy s ukládáním odpadků. Ale můžeme udělat jinou důležitou a podstatnou věc. Můžeme zmenšit množství odpadu. A to hned dvěma způsoby. Můžeme předejít jeho vzniku tím, že nebudeme kupovat věci, které se nedají použít znovu (např. věci v plastových obalech) nebo můžeme odpad recyklovat. To znamená používat některý materiál znovu a nevyhazovat ho (např. plastové pytlíky ve kterých si nosíte domů pečivo, ovoce nebo zeleninu a běžně berete pořád nové, protože ty staré automaticky vyhazujete) a nebo umožnit jeho nové zpracování a použití tím, že ho budeme třídit.

Modrých, zelených a žlutých kontejnerů na tříděný odpad jste si určitě všimli už dávno. Podle informací pražského odboru infrastruktury je v současné době pro všechny Pražany k dispozici více než 11.000 těchto sběrných nádob a jedno sběrné místo připadá v průměru na 400 obyvatel města. Následující tabulka přehledně uvádí co můžete nebo naopak nesmíte do jednotlivých kontejnerů odhazovat.

druh odpadu
barva kontejneru
do kontejneru patřído kontejneru nepatří
papír a lepenka
modrý kontejner
novinový papír
časopisy a letáky
rozložená lepenka (karton)
tetrapack (vrstvené obaly na mléko a pod)
znečištěné papíry
sklo
zelený kontejner
prázdné skleněné lahve (čiré i barevné)
tabulové sklo
znečištěné a plné lahve
zrcadla, porcelán, zářivkové sklo,drátěné sklo, keramika
plasty
žlutý kontejner
stlačené plastové lahve bez uzávěrů
čisté kelímky od jogurtů
plastové fólie
guma, pneumatiky, pěnový polystyrén, PVC, linoleum

Pokud jde o ostatní druhy odpadu, který lze třídit, tak se mi podařilo zjistit toto:



Byla by škoda (a bylo by to i nebezpečné), kdyby tyto odpady skončily v přírodě, kolem silnic nebo na černých skládkách. Nebuďte lhostejní k tomu, co se odpady děje. Dejte dospělým ve vašem okolí najevo, že vám není jedno v jakém stavu bude naše zem a celá planeta až vy budete starší. Když se nenaučíme odpad třídit a recyklovat, tak se v něm jednoho dne utopíme.

A k čemu je ještě také dobré třídit a recyklovat odpad? Předně se tak mohou nahrazovat tzv. primární přírodní zdroje surovin. To znamená, že když roztřídíme odpad a umožníme ho recyklovat, tak o to méně bude nutné těžit suroviny pro výrobu v přírodě. Nebude nutné vytěžit tolik ropy, dřeva, sklářského písku, kaolinu, uhlí a dalších surovin, které se k výrobě plastů, papíru, skla nebo kovů používají a tím se podaří zachovat naší přírodu a celou planetu o něco zdravější a zelenější. Není už tohle dostatečně pádný důvod k tomu, abychom neprodukovali tolik odpadků a odpadu a abychom odpady třídili a recyklovali? Pro mne tedy, určitě! Nechci jezdit na výpravy do rozvrtaných lomů a na skládky!

Pokud vám to nestačí, tak uvedu ještě jeden důvod. Tříděním a recyklováním odpadů se sníží množství směsného odpadu. Tím se sníží množství odpadu, pro který je nutné zajišťovat svoz, ukládání a zneškodnění. Za svoz tříděného odpadu nemusíme platit ani korunu - celý ho pro nás hradí město ze svých peněz. Ale za svoz směsného odpadu platíme. Kdyby ho nebylo tolik, nemusely by se popelnice vyvážet tak často nebo by jich mohlo být méně a mohli bychom tak ušetřit.



O tom, že to všechno má smysl by vás mohl také přesvědčit Kubův příspěvek "Co se děje s plasty":

Začal jsem pracovat v trošku větší firmě a byl jsem zděšen, kolik plastových lahví vyprodukuje. Ještě víc jsem byl zděšen z toho, že se lahve vyhazují do normálního směsného odpadu. Proto jsem kolegy přemluvil k tomu, aby lahve házeli do zvláštních pytlů a tyto pytle odnáším do zvláštních kontejnerů. Někteří lidé se mi divili, podle jejich názoru se plasty z kontejnerů stejně vozí na skládky. Protože mě osobně taky zajímalo, co se s lahvemi děje, začal jsem trochu pátrat.

Nejprve jsem napsal do firmy Komwag, která spravuje část popelnic na tříděný odpad. Ta mi odepsala, že odpad je majetkem města a pokud chci vědět, co se s ním děje, mám se informovat na Odbor infrastruktury města. Nelenil jsem a na tento odbor jsem napsal. Paní Jitka Kluzová mi obratem poslala pětistránkový dokument popisující celou situaci se tříděným sběrem na území hlavního města. K dispozici je na Internetových stránkách Clavisu nebo v roverské klubovně, zde z něj cituji pro můj účel nejzajímavější část:

V roce 2000 se podařilo systém nakládání s komunálním odpadem oproti předcházejícím rokům zefektivnit. Veškerý vytříděný odpad je možné upravovat či zpracovávat v zařízeních, která vznikla na území hl. m. Prahy. V únoru byla zprovozněna dotřiďovací linka na směsné plasty v Čakovicích (WECOM, a.s.). Tato kapacita byla v průběhu třetího čtvrtletí doplněna o další linku na dotřiďování směsných plastů v Běchovicích (Stabilplastik, s.r.o.). Obě linky jsou schopny zpracovat veškerý plastový odpad z tříděného sběru. WECOM, a.s. plasty dotřiďuje, část přetavuje na fólie a část prodává dalším zpracovatelům. Stabilplastik, s.r.o. plasty dotřiďuje, pere, mele na malé vločky, dvě barvy prodává dalším zpracovatelům a zbytek používá ve zkušební provozu na výrobu plastových palet.

V textu mě mírně znepokojila formulace "linky jsou schopny zpracovat veškerý plastový odpad", a proto jsem se zeptal, kolik plastu se podaří zpracovat ve skutečnosti. Toto paní Kluzová nevěděla, a proto se zeptala přímo zpracovatelů. A toto se od nich dozvěděla:

Směsný plast, svezený v rámci komplexního sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu v hl. m. Praze má dle odhadu zpracovatelů cca 10-12% nečistot - příměsí. Jde buď o jiný druh odpadu než plasty (lidé nerespektují nápis plasty a odhodí do nádoby např. netříděný odpad) nebo o tzv. tvrdé plasty, které tito zpracovatelé nevyužívají. Po dotřídění jsou všechny plasty zpracovávány.

Jsem spokojen, nemám důvod poskytnutým informacím nevěřit. Recykluje se mi teď mnohem veseleji. Na závěr bych chtěl dodat, že veškerá komunikace probíhala e-mailem a velmi rychle. Obzvláště komunikace s Odborem infrastruktury města byla bezchybná. Je příjemné vidět, když něco funguje.



KVÍZ

Nejprve trochu teorie:

1. Z čeho se vyrábí sklo?
a) z vápence, b) z písku, c) z ropy

2. Kolikrát lze recyklovat plechovku od konzervy?
a) ani jednou, b) několikrát, c) znovu a znovu

3. Kdybychom postavili do řady všechny obaly z pěnového polystyrénu, jak dlouhá by byla jejich řada?
a) 100 km, b) kolem zeměkoule, c) přes celou naší republiku

4. Co z těchto věcí žížala nejí?
a) řízek, b) špínu, c) zeleninu

5. Jakou tašku je nejlépe vzít při nakupování?
a) plastovou, b) papírovou, c) látkovou

6. Kolik u nás každý člověk spotřebuje průměrně ročně papíru?
a) asi 10 sešitů, b) asi polovinu své váhy, c) víc, než sám váží

7. Kolik papírových sáčků se dá vyrobit z 15letého stromu?
a) 300, b) 700, c) 1100

8. Jak dlouho trvá vlněné ponožce, než se v přírodě rozloží?
a) zhruba rok, b) asi pět let, c) nikdy se úplně nerozloží

9. Z čeho se vyrábějí plasty?
a) přetavením měkkých kovů, b) z kaolinu, c) z ropy

10. Kolik věcí z těch, co vyhazuješ se dá recyklovat?
a) nic, odpadky nejsou k ničemu, b) asi desetina, c) polovina

(Na konci časopisu najdete správné odpovědi.)

A teď zase trocha praxe:

Máte představu o tom, kolik odpadů doma vyprodukujete třeba za měsíc? Zkuste to zjistit. Pytel s odpadky můžete před vynesením do popelnice zvážit (např. tak, že si i s odpadky stoupnete na váhu a pak odečtete svojí hmotnost), druhá možnost je podívat se jaký je objem vašeho odpadkového koše nebo pytlů na odpadky a spočítat kolikrát jste za měsíc koš vynášeli.

Asi se nezmýlím, když budu tvrdit, že kupujete pití v PET lahvích. Spočítejte kolik PET lahví za měsíc spotřebujete. Kolik z nich právě u vás doma skončí v kontejnerech se směsným odpadem a kolik ve žlutých kontejnerech na plasty? (Doufám,že teď už všechny půjdou do žlutých kontejnerů!)

A co třeba vybité baterie, tetrapackové obaly (krabice od mléka, smetany, ovocných džusů apod.), hliník, papír, kov? To všechno jsou věci, které lze třídit a vyhazovat do speciálních kontejnerů nebo vozit do sběrných surovin. Jak to s nimi vypadá u vás doma? Zkuste získat ke spolupráci i sourozence a rodiče.

K tomuhle malému pokusu můžete využít jednoduchou tabulku na této stránce nebo si vytvořte svojí vlastní. A rozhodně se o to pokuste, protože bude velice zajímavé, až si budete svoje výsledky porovnávat s ostatními. Pokud to tedy uděláte, v příštím čísle Klíčku si budete moct přečíst jak to dopadlo.

objem odpadkového koše: litrů celkem
datum vynášení         
objem obsahu         
hmotnost obsahu         
počet prázdných PET lahví         


Jestliže právě čtete tyto řádky, tak jste na konci prvního čísla našeho obnoveného občasníku. Cílem bylo tak trošku vás donutit k přemýšlení o tom, že je nejvyšší čas změnit přístup k některým věcem. Že nemůžeme donekonečna zavírat oči před problémy kolem odpadů. Když jeden jediný z vás začne s důslednějším tříděním odpadů, budu spokojený. Třeba zrovna vy budete pro své okolí "stou opicí" a pohnete se svědomím mnoha dalších lidí. Alespoň se o to pokuste. Přeji vám hodně zdaru a držím palce.

A jak bylo napsáno v úvodu, můžete sednou ke stolu a něco o své snaze a zkušenostech napsat do příštího čísla Klíčku. Svoje příspěvky i s výsledky sledování množství odpadů u vás doma (to doufám zkusíte všichni) dejte na schůzkách svým oddílákům nejpozději do 21. dubna.

Příští číslo Klíčku vyjde na začátku června a bude hlavně o vodě - o studánkách, potocích a říčkách a také o tom, že pitná voda je vzácná věc, kterou musíme dobře chránit a neplýtvat s ní. Nabídneme nápady na praktickou činnost o prázdninách a pochopitelně (znovu opakuji) i prostor pro vaše příspěvky, články a nápady.



Použité zdroje:

www.praha13.cz
clavis.vrana.cz
Project WILD, česká verze, Moraviapress Břeclav, 1993
Javna, J.: 50 nápadů pro děti k záchraně Země, ČSOP Praha, 1991

Toto číslo vyšlo 4. března 2002 a k jeho vzniku přispěli Křemla, Kuba a Muwín, kopírování zajistil Ferda.



Správné odpovědi na kvizové otázky ze strany 9: 1b, 2c, 3b a ještě o kus dál, 4a, maso žížaly opravdu nejí, 5c, dá se používat pořád znovu, 6c, v Americe je to dokonce 270kg, 7b a ve velkém obchodě je spotřebují za dvě hodiny, 8a, 9c, 10c a to není málo.