Klíček
občasník pro Parádnice, Vlčáky a MinehahuBylinkový
Číslo 4 - Březen 2003
Ahoj, zdravím vás všechny na stránkách Klíčku. Po dlouhé odmlce způsobené zimním spánkem za vámi opět přicházím s dalším tématem. Energie, slibovaná na prosinec, nám zůstane v záloze a tak tohle číslo bude vonět bylinkami a přicházejícím jarem. Je to téma velmi optimistické, takže i já, sice ještě za únorových mrazů, ale přesto zvesela, a s optimismem se pouštím do úvodních řádků nového čísla.
Než začali lidé slepě věřit technice, pohodlí měst, aut, zemědělské velkovýrobě a různým vymoženostem "moderní" doby, byl pro ně sběr, sušení a užívání čajů, mastí, tinktur, nálevů, odvarů a obkladů z všelikých bylin běžnou součástí života. Znali jejich léčivou schopnost a sílu a uměli ji dobře využívat.
Určitě i vy sami jste si už všimli, že dnešní medicína léčí nejčastěji zhruba takhle: lékař zjistí nějakou poruchu v organismu (rýmu, kašel, nějakého škaredého bacila a tak), a hned obvykle nasadí nějaké zaručeně účinné prášky na její odstranění. Cílem je, aby se nemocný člověk co nejrychleji uzdravil a tak organismus málokdy dostane čas, aby se s bacilem popral sám za podpory vhodných přírodních prostředků. Cpeme se různými uměle vyrobenými chemikáliemi, ovšem výsledek je ten, že skutečná, prvotní příčina zůstává nevyléčená a číhá na svou další příležitost.
Pomocí přírodních prostředků si pochopitelně nevyléčíte náhlou břišní příhodu, silnou infekci nebo jiný stav, který vyžaduje okamžitý lékařský nebo chirur- gický zákrok. O to ani v této řekněme přírodní léčbě nejde. Působením bylinek, správnou výživou nebo třeba masážemi dosáhneme něčeho trochu jiného, ale mnohem příznivějšího pro naše zdraví. Tyto prostředky dokáží probudit a posílit organismus tak, aby sám mohl dosáhnout uzdravení. A co je hlavní - bylinky a jiné přírodní prostředky nemají skoro žádné nebo vůbec žádné vedlejší účinky na rozdíl od často velmi agresivních antibiotik.
V čem tedy vězí ta léčivá síla rostlin? Rostliny obsahují různé látky, které mají schopnost napomáhat organismu v jeho boji s nemocemi a vůbec se všemi škodlivými vlivy, které na něj působí. Jmenují se všelijak a tvoří určité skupiny - jejich názvy vám tady teď uvedu a myslím, že některé z nich by se mohly ujmout jako dobré nadávky. Uleví vám tedy nejenom při požití v čaji, ale také když si hezky od plic ulevíte jejich názvy. Takže rostliny obsahují tyto základní skupiny účinných látek: alkaloidy, glykosidy, kumariny, flavonoidy, saponiny, silice neboli éterické oleje, balzámy a pryskyřice, třísloviny, hořčiny, fytoncidy, slizy a klovatiny, glukokininy, sacharidy, organické kyseliny, aminokyseliny, oleje a tuky, peptidy, bílkoviny, vitamíny, minerální látky a hormony.
Možná jsou některé ty názvy děsivé a vypadají podezřele, ale všechno jsou to látky užitečné a našemu zdraví prospěšné. A víte co je jedním z tajemství blahodárného účinku rostlin? V lécích jsou účinné látky podporující organismus nebo hubící bacila nebo vira separovány a koncentrovány, jsou odstraněny ostatní látky a sloučeniny. V rostlinách na nás působí celý komplex, celá řada různých látek a tento komplex působí ve výsledku mnohem účinněji a hlavně také vyrovnaněji než látky separované a zbavené doprovodných a tzv. balastních látek. Tohle řada "bylinkářů" ví už dávno, věda na to přišla v jednom nedávném výzkumu zaměřeném právě na lékové komplexy.
Co sbíráme? Vlastně všechno - ale pozor, teď mluvíme o tom, které části rostlin, ne které rostliny! Pro sušení a užívání lze skutečně využít všechny části rostlin. Která část to konkrétně bude záleží na tom, k čemu ji budeme chtít využít a také na druhu rostliny. Sbíráme kořeny (někdy se podzemní část rostliny nazývá také cibule), oddenky, stonky (natě), listy, květy, plody i semena a také kůru nebo dřevo.
Když budete sbírat bylinky pro sebe nebo pro svoje blízké přátele a rodinu, sbírejte je velmi pečlivě, pozorně a s láskou. Fakt, to myslím vážně. Také se předem rozhodněte, které rostliny a jejich části chcete sbírat a naučte se je dobře poznávat a dobře se s nimi seznamte, aby jste si nezpůsobili nějaké nepříjemné problémy záměnou s jinou rostlinou. Zjistěte si také předem jaké jsou požadavky na sběr, sušení a uchovávání vybraných bylin, abyste se vyhnuli zklamání z nezdaru nebo ze znehodnocení nasbíraného materiálu. Když totiž při sběru, přepravě nebo sušení rostliny znehodnotíte, už z nich kvalitní drogu (tak se nazývá léčivá rostlina nebo její část po usušení) nezískáte.
Pokud se nám podaří nasbírané byliny bez úhony dopravit do tepla našich domovů, čeká nás další na pečlivost náročná činnost. Sušení je potřeba věnovat velkou péči, protože se během něj rozhoduje o výsledné kvalitě získané drogy. Před sušením se nedoporučuje rostliny řezat, lámat ani drtit nebo jinak upravovat. Na to bude čas až po jejich usušení.
Když už se podařilo byliny nasbírat i správně usušit, je potřeba správného uskladnění, aby vydržely v kvalitním stavu až do doby použití. A tady se dostáváme k jedné důležité otázce - jak dlouho můžeme usušené byliny (tedy ty tzv. drogy) skladovat, aniž by se výrazně snížila jejich účinnost? Obvykle se udává doba dva roky, ovšem je jasné, že mezi různými druhy existují velké rozdíly. Když to přece jenom trochu zobecníme, tak nejdéle vydrží dřevo, kůra, kořeny a také některé natě (např. přeslička rolní) nebo listy. Naopak měkké části rostlin jako jsou květy vydrží tak do příštího roku. Takže na to při skladování myslete.
Celé to hledání, sbírání, pečlivé sušení a následné skladování bylinek by nebylo k ničemu, kdybychom je pak nevyužili ve prospěch svého zdraví. A i když třeba u vás doma nikdo léčivé byliny kvůli nedostatku informací, času, zkušeností nebo zájmu nesbírá, je možné koupit nasbírané byliny i jejich směsi hotové v lékárnách nebo ve specializovaných prodejnách.
Formy ve kterých lze příznivé uzdravující účinky bylinek užívat jsou opravdu rozličné. Namátkou: nálev, odvar, výluh, lihový výtažek, bylinný ocet nebo balzám, bylinná šťáva, mast, obklad nebo náplast, léčivý olej, inhalace a řada dalších způsobů a jejich variant a kombinací. Pro nás má asi největší význam nálev a odvar, případně mast, protože tyto lékové formy si můžeme také nejsnáze připravit. Jak na to?
Nálev připravíme tak, že bylinu lehce navlhčíme a pak přelijeme vroucí vodou. Celé to přikryjeme, necháme asi tak 15 minut ustát a potom scedíme. Takto připravujeme nejčastěji květy a pak byliny s obsahem těkavých látek (silic).
Odvar vzniká tak, že drogu přelijeme studenou vodou a přivedeme ji k varu. Vaříme obvykle 3-10 minut (podle druhu), potom necháme asi 10-15 minut ustát a scedíme. Tímto způsobem se připravují hlavně tvrdé části rostlin, jako např. kůra a kořeny, ale v některých případech také nati a někdy dokonce i květy.
Masti z bylin se nejčastěji připravují tak, že velmi jemně mletou drogu vmícháme do masťového základu.
Velmi příjemnou formou léčby a relaxace jsou bylinné koupele, ať už koupeme a hýčkáme celé svoje tělo nebo třeba jenom nohy. S koupelemi se ovšem setkáte nejčastěji při komplexních léčebných kúrách v lázních. Na druhou stranu, co vám brání dopřát si během dvou až tří měsíců jednou týdně patnácti minutovou bylinnou koupel k posílení, regeneraci a uvolnění organismu?
Už jsem zmínil o tom, že není úplně jedno, kdy vybrané léčivé bylinky sbíráme. Kdyby to bylo tak snadné, asi by se sběru, sušení a používání léčivých rostlin věnovalo mnohem víc lidí. Na druhou stranu, tak velký problém to také není. Takže co je v jednotlivých měsících z těch nejdůležitějších a nejčastěji používaných bylin nejlepší sbírat?
| III. - IV. | květy podbělu lékařského a sedmikrásky chudobky listy břízy, nať smetanky lékařské i s kořenem |
| V. - VI. | květ bezu černého a hlohu listy podbělu lékařského, smetanky lékařské a jahodníku |
| VII. - VIII. | květy lípy srdčité a velkolisté listy jitrocele kopinatého a maliníku listy a nať kopřivy dvoudomé nať přesličky rolní květy heřmánku pravého, mateřídoušku květy a nať třezalky tečkované |
Jistě jste si všimli, že je to jenom velice úzký a namátkový výběr. Sami si určitě dokážete snadno zjistit potřebné informace o bylinkách, které se rozhodnete sbírat a využít ke svému ozdravění. Knih na tohle téma je opravdu nepřeberné množství - s jejich výběrem vám rád poradím. Některé z nich jsou uvedené vzadu na poslední straně. Jsou to ty, ze kterých jsem čerpal a považuji je za velice vydařené a pro získání potřebných informací dostatečně kvalitní.
CO MŮŽEŠ UDĚLAT TY pro své zdraví a zpestření jídelníčku přímo u vás doma? Některé bylinky a zdravé koření plné vitamínů můžeš pěstovat v květináči nebo v truhlíku za oknem a budeš je mít vždy pohotově po ruce. A je to opravdu snadné, takže si myslím, že by to zvládl opravdu každý z vás. Stručný návod jak na to najdete na dvoustraně věnované praktické činnosti.
1. Že je česnek léčivý je jasné. Víte mezi jakou zeleninu patří?
a) kořenovou, b) cibulovou, c) plodovou
2. Jaká je správná teplota pro sušení většiny bylin?
a) 20-35°C, b) 30-45°C, c) 40-55°C
3. Kdy kvete lípa?
a) v květnu, b) v červnu, c) v červenci
4. Věděli byste, co je to intoxikace?
a) očkování, b) pročištění organismu, c) otrava
5. Lipový čaj s medem použijete při?
a) nachlazení, b) zácpě, c) vysokém krevním tlaku
6. Myslíte si, že se v přírodní léčbě používají i lišejníky?
a) ne, b) ano, c) jen u zvířat
7. Šťávy (sirupy) se vaří z?
a) kopřiv, b) černého bezu, c) přesličky
8. Med si můžete připravit z?
a) podbělu, b) pampelišek, c) černého bezu
9. U nás roste řada druhů hluchavek. K přírodní léčbě se však hodí jen jedna.
a) skvrnitá, b) žlutá (tzv. pitulník), c) bílá
10. Lopušice, podkova, koňské kopyto, babuška, líčko mateřské jsou lidové názvy pro?
a) lopuch velký, b) podběl lékařský, c) devětsil bílý
11. Hledejte ve větách skryté názvy bylinek
a) Na kře nedopluješ!
b) Růža má také nové šaty.
c) Můj účes nekomentuj!
d) Pája ho dal darem.
e) Bude to jako při vaší svatbě.
12. Posledním úkolem je poznat bylinky, které jsou vyobrazené v tomto čísle Klíčku. Bonbónkem pro ty zkušenější bude určitě titulní stránka.
(Vzadu na konci Klíčku najdete správné odpovědi)
Samozřejmě nesmí chybět pár nápadů a námětů k praktické činnosti. Sběr a sušení bylinek je někdy otrava, mě samotného to také dlouho nebavilo. Ale když bylo v zimě málo lipového květu, jitrocele nebo mateřídoušky při nachlazení a kašli, když došel už na začátku prosince pampeliškový med nebo nám do dalšího sběru nezbylo dost bezové šťávy, kterou mám tolik rád, tak jsem si řekl, že takhle to dál nejde. Překonal jsem tu nechuť ke sběru léčivých bylin a každé jaro vyrážím na podběl a pampelišky, v létě tahám štafle a žebříky k lípám u nás na vesnici a chodím sbírat květy bezu. A dnes už je to pro mě činnost příjemná a někdy se na ní dokonce těším.
A co jsem vymyslel pro vás? Znáte voňavé pytlíčky plné různých sušených bylin? Jestli ne, tak se už teď můžete těšit na tábor, protože Křemla slíbila, že vás to tam naučí. Zatím můžete zkoumat bylinky a vybírat si ty, které vám příjemně voní. Na táboře půjdeme některé z nich hledat, usušíme si je, mezitím si spíchneme ten pytlíček a pak si ho hezky naplníme k obrazu svému.
A teď slíbené pěstování bylinek a koření v bytě. Bylinky v bytě mají několik výhod - hezky vypadají a jsou ozdobou místnosti, když je potřebujete přidat do jídla, máte je vždy po ruce a jsou čerstvé, nemusíte za mě platit v obchodě. I bylinky lze samozřejmě koupit v květinářství, ale to by byla trochu nuda, ne? Mnohem zábavnější bude, když si je zkusíte vypěstovat už od semínka. Takže jak na to?
Na začátku bude jediná finanční investice - semínka si budete muset koupit, ale pak už to bude jen na vás a vaší šikovnosti. Květináč nebo truhlík naplníte několik centimetrů pod horní okraj zeminou. Semena pak rovnoměrně nasypete do květináče a překryjete ještě tenkou vrstvou zeminy. Následuje pravidelné zalévání. Dejte pozor, ať nemáte v květináči močál. První výhonky by se měly objevit ve většině případů po 2-3 týdnech. Když trochu povylezou a zesílí, můžete je přesadit. No a pak už vesele rostou (v případě, že se o ně alespoň trochu staráte) a těší se do vašich polévek, omáček, k masu a nebo na chléb s máslem.
U nás doma pěstujeme hlavně řeřichu, pažitku (neboli šnitlik), bazalku, mátu a petrželku, občas i něco dalšího, takže mohu vás ubezpečit, že to jde a že se do toho můžete klidně pustit. Například řeřichu můžete vysévat kdykoliv během roku, semínka stačí vysít na vlhkou vrstvu vaty a sklízet lze už po deseti dnech. No není to ideální bylinka pro začátek?
Přehled některých bylin k domácímu pěstování, jejich nároků a použití
| druh | místo | voda | použití |
| bazalka | světlo, teplo | udržovat vlhkou | rajčata, maso, bylinkové omáčky |
| estragon | světlo, teplo | udržovat vlhký | saláty, drůbež, polévky |
| máta | světlo, teplo | udržovat vlhkou | jehněčí, omáčky |
| meduňka | slunce, teplo | pravidelná zálivka | saláty, tvaroh, bylinkové omáčky, rajčata |
| pažitka | slunné/polostinné | půdu udržujeme vlhkou | vajíčka, saláty, omáčky i polévky |
| petrželka | polostín | udržovat vlhkou | saláty, polévky |
| rozmarýn | teplo | méně | kuře, rajčata, pikantní omáčky |
| řeřicha | slunné/polostinné | pravidelná zálivka | saláty, omáčky, tvaroh, ryby, ke chlebu s máslem |
| sporýš | slunce, teplo | pravidelná zálivka | saláty, jako čaj |
| tymián | světlo, teplo | málo | zvěřina, jídla z brambor, omáčky |
A do třetice tu mám pro vás ještě jeden tip na praktickou činnost. Tady už budete muset ke spolupráci získat sourozence a rodiče, ale výsledek bude určitě stát za to!
med z pampelišek
400 květů, 2l vody, 2 citrony ? 15 minut vařit, pak nechat do druhého dne louhovat. Po 24 hod louhování přecedit, přidat 2kg cukru a pomalu vařit, až to celé zhoustne.
med z bezinek
60 květů, 1 citron, 1 pomeranč (oboje bez jader), 1l vody ? 20 minut vařit, pak 24 hod nechat louhovat. Po louhování přidat 1,5kg cukru a pozvolna vařit asi 2,5hod.
bezová šťáva
25 květů, 2,5l vody, 5dkg kys. citronové, 2 citrony ? 24 hod louhovat (bez vaření), pak přidat 3kg cukru a nechat přejít varem. Plní se do lahví ještě horká a navrch se zalije vrstvičkou rumu (šťáva pak neplesniví).
kopřivová šťáva
100 kopřiv asi 20cm velkých, 3,5l vody, 10dkg kys. citronové, 4 citrony ? 24 hod louhovat (bez vaření), pak přecedit a přidat 3,5kg cukru. Necháme to přejít varem a zbytek jako u šťávy bezové.
A je to! Jste na konci čtvrtého čísla Klíčku. Měl ve vás alespoň trošku probudit zájem o léčivé bylinky a jejich blahodárný vliv na naše zdraví. Doufám, že zvlášť pečlivě jste si pročetli dvoustranu s náměty k praktické činnosti a že něco z toho zkusíte doopravdy zrealizovat. Přeji vám hodně úspěchů. Výsledek totiž rozhodně stojí za to!
Nevím jak vy, ale já mnohem radostněji vítám příchod nového roku až teď s jarními vůněmi, když se příroda probouzí. Jásat uprostřed zimy za třeskutých mrazů nemusím. Už se těším na výpravy do probuzené jarní přírody, ať už to bude za bylinkami nebo jen tak pro radost. A krásné jaro přeji i vám.
Zdraví Muwín
Příští číslo Klíčku by mělo vyjít v červnu a bude o klíšťatech, komárech, muchničkách a dalších tvorech, kteří nám svým bodáním a sosáním znepříjemňují léto.
Heneberg, V.: Pěstujeme léčivé rostliny. Dona, České Budějovice, 1992
Janča, J., Zentrich, J. A.: Herbář léčivých rostlin. Eminent, 1994
Rubcov, V. G. - Beneš, K.: Zelená lékárna. Lidové nakladatelství Praha, 1984
Tina č. 14/2002
obrázky jsou z uvedených zdrojů, případně z knihy od pana Amanna Lesní rostliny
Toto číslo vyšlo 21. března 2003.
Správné odpovědi na kvizové otázky: 1b - patří tam spolu s cibulí a pažitkou, 2b, 3c - někdy sice může začít už v červnu, ale kvete hlavně v červenci, 4c, 5a, 6b - jasně, např. pukléřka islandská nebo větvičník slívový, 7a + b, 8a + b + c - odpovědi na sedmou a osmou otázku pro vás byly hračka, ne?, 9c, 10b, 11a - křen, b - máta, c - česnek, d - jahoda, e - kopřiva, 12 - je to seřazené od začátku: Prha chlumní (arnika), cibule, mateřídouška úzkolistá, dub letní, rozrazil ožankovitý, přeslička rolní, kontryhel obecný, plod lípy srdčité a úplně na konci na této stránce divizna velkokvětá. A ještě titulní strana: nahoře pomněnka lesní, pomněnka bahenní, plicník měkký, kostival lékařský, kamejka lékařská, dole třezalka chlupatá, plicník lékařský, třezalka tečkovaná, skvrnitá a chlumní a úplně dole je třezalka rozprostřená a devaterník dvoubarevný.