Clavis 1 - září 2004

obálka

Akce na leden

	Kmen
čt 6.1.	Clavis - výstava Czech press photo, vydání Clavisu
čt 20.1.	Clavis - asi klubovna RKC (ptejte se Míly)
pá 21-23.1	Výprava na lyže - původně měl na starosti Šákul, obracejte se na něj
pá 28.-29.	Basketbalový maraton - dotazy na Johny
čt 3.1.	Vychází Clavis - program od 18:00 v klubovně CP

Každé úterý jsou opět od 19:00 do 21:00 tělocvičny (především volejbalové) v ZŠ Kuncova! Vstup pro nepředplatitele je 65 Kč na tělocvičnu.

Uzávěrka příštího čísla je v pondělí 24.1. Podrobnosti k akcím zasílejte do stejného data rovněž na clanky.clavis@vrana.cz.

	Střediskové
pá 14.1.	Středisková tělocvična (Rybička) - ZŠ Brdičkova, sraz 16:15, začátek 16:30
	Paráda a Vlčáci
	Nejsou informace
	Minnehaha
22.1.	Plavání či divadlo (Ferda)
	Letorost
21.-23.1.	Výprava

Správnost akcí nezaručuji, jelikož mi nikdo nedodal přesnější informace, jsou sestaveny dle celoročního plánování, ve kterém mohlo dojít ke změnám.

Úvodník

Tak zase tady máte další úvodník od Faithy... v pořadí už třetí. Na začátek vám všem přeji Šťastný Nový rok. Doufám, že se vám bude dařit a že vás potká spousta dobrých věcí, ale i pár špatných (ne úplně, jenom těch tak trošku horších) abyste se nenudili a abyste nezakrněli na místě. Protože sama musím uznat, že ty špatné zkušenosti posouvají člověka o kousek dál (což vy samozřejmě všichni víte).

A co se nám sešlo do tohoto čísla? S politováním musím říct, že moc toho nebylo. Takže se nedivte až u většiny nadpisů najdete mé jméno. Bohužel i když jsem protáhla uzávěrku o celý týden, než bývá zvykem, tak mi došel jediný příspěvek. Takže doufám, že jste si užili vánoce, byli jste na skvělých horách a do příštího Clavisu o tom napíšete report. Ještě stále ve vás věřím, tak se snažte.Ale už vás nebudu dále navádět k tomu, abyste něco napsali, protože stačí nalistovat o pár stránek dále, kde můžete nalézt podrobněji rozepsanou výzvu.

Pravidla RKC

• Clavis je roverským kmenem 97. střediska Stodůlky
• Je ve vlastním zájmu všech členů RKC zajímat se o kmenové záležitosti a zasahovat do chodu kmene
• Kmen má svá pevná pravidla, která se ovšem mohou podle potřeby měnit

Vůdce kmene

• oficiálně vede RKC a má hlavní odpovědnost za jeho chod
• šéfuje kmenové radě

Kmenová rada

• kmenová rada RKC vytváří a řídí ve spolupráci s vůdcem kmenový program a spoluodpovídá za fungování kmene
• kmenová rada je volena na celokmenovém sněmu
• tvoří jí zpravidla tři členové RKC, vůdce a dva další členové střediska, kteří se mohou podílet na vedení ostatních oddílů

Členstvo

• členem RKC se stává skaut nebo skautka starší 15 let, který je do kmene doporučen vůdcem svého domovského oddílu (možné výjimky)
• členství v kmeni je čistě dobrovolné
• člen má právo na informace a přímé jednání
• členství v kmeni je podmíněné dodržováním kmenových pravidel
• člen RKC je povinen posílat dál telegraf. Kdo telegraf nepošle, musí koupit balíček lentilek všem, kteří jeho vinou zprávu nedostali
• člen RKC může volně využívat klubovnu, nosit kmenové triko a klíč

Klubovna RKC

• klubovna RKC je volně přístupná všem členům kmene
• každý člen kmene může mít svůj vlastní klíč od klubovny.O udílení práv ke klíčům rozhoduje kmenová rada
• návštěvy v klubovně jsou na vlastní odpovědnost každého rovera
• "Noční návštěvy" cizích lidí mimo kmen nebo oddíly střediska musí být hlášeny kmenové vůdci nebo radě
• kdokoliv navštíví klubovnu, při svém odchodu zkontroluje celkový stav místnosti a popřípadě uklidí

Akce RKC

• Akce kmene může pořádat jakýkoliv člen kmene
• Podmínkou je nahlášení akce kmenové radě a nahlášení šéfredaktorovi Clavisu a to nejpozději do uzávěrky čísla Clavisu pro měsíc, kdy se akce koná
• Účast na všech běžných akcích kmene je dobrovolná, ovšem vhodná
• Kmenové akce jsou vypsány na IPA= informační papír. Je v zájmu všech členů zapisovat se na IPA.

Kmenový sněm

• Účast na kmenovém sněmu RKC je povinná pro všechny členy RKC ať aktivní či pracující u oddílů
• Na kmenovém sněmu se rozhoduje o budoucnosti kmene, volí se nová kmenová rada, popřípadě vůdce
• Kmenový sněm se koná jednou ročně. Jeho svolání je ovšem závislé na uvážení vůdce.

Basketbalový Maraton

O co jde asi všichni víte a nemá cenu se o tom rozepisovat. Takže basketbalový maraton se uskuteční z pátku na sobotu 28-29. Ledna. Bude se konat v základní škole Kuncova (pro ty kdo nevědí, metro Stodůlky, hned u stodůleckého kostela). Pokud máte zájem účastnit se, ozvěte se Johny, pokud možno co nejdříve.

Další upozornění!

Pozor, na 14. Ledna byla naplánována akce - HROZBA, nicméně se kvůli malé nahlášené účasti ruší. Pokud nechceme do budoucna o tuto hru přijít, musíme se dohodnout s Pepsi, která pravděpodobně potřebuje určitý minimální počet lidí a nyní jí přijde škoda vyčerpat námět na hru. Takže dne 14. ledna máte volno.

Výzva

Takže jak jste možná čekali, tenhle článek se bude týkat provozu časopisu. Přijde mi prostě trochu samoúčelné, abych sestavila x stran, které jsem víceméně sama napsala. Zdá se mi, že to není pestré, bezesporu by pro všechny bylo zajímavější, přečíst si něco i od někoho jiného. Vím, že tohle číslo je tak trochu vyjímkou, jelikož do minulého jste přispěli, ale stále se nemohu zbavit dojmu, že by to mohlo být ještě lepší. Řešili jsme to i na kmenové radě. Míla přišla s návrhem, že náš kmen by měl na určité období jakési "téma", kterým by se zabýval, které bychom poznávali a také o něm psali články. Jako první bylo vybráno téma 60. léta. Takže doufám, že se vzchopíte a do dalšího čísla se již něco sejde.

Václav Hrabě

Řekla jsem si, že se s vámi musím podělit o svojí oblíbenou poesii, o Václava Hraběte ovlivněného beat generation, o jeho básně...Tak ať se vám líbí.

Báseň skoro na rozloučenou

Slunce
překrásný manekýn
se prkenně uklání
k západu
Zavírají se
květiny a obchody
a Praha unavená
chválou básníků a svoji
krásou
šediví
soumrakem
Je to tak podivné
co všechno se ti podobá
Je to tak podivné
ta myšlenka že tě můžu ztratit
protože všechno na světě
se neustále mění
Můžu tě ztratit
a zase budou rána
plná cigaret
o bude to svádět
ke krásnému a pompéznímu
smutku
Můžu tě ztratit
a zase budou noci
měsíc vlající na obloze
bude podobný stínu
tvých rozpuštěných vlasů
nebudu moci spát a budu
nenávidět
klasiky
Můžu tě ztratit
A pak bude snad nejvhodnější
svést to na dialektiku
Ano
to všechno se může stát
Ale nikdy už neztratím
všecky ty lehkomyslné
nevychované a pravdivé
děti naší lásky
všecko to co nejde vyhandlovat
v Tuzexu
nabiflovat přes noc
získat protekcí
úsměvem
Touhu a odvahu
nečekat až se život převalí
kolem jako baráčnický
průvod
nedat se zlákat
štěstím
které padne a sluší
nebýt tu zbytečně
nejíst tu zadarmo chleba
Uvidět ráno u Vltavy divoké koně
Vyjmenovat své lásky
a bude-li třeba
nechat se zabít
pro ně

Metan, etan, propan, butan

Na okraji alkanového hvozdu, žila byla spokojená rodina nerozvětvených, nasycených, alifatických uhlovodíků, Metana s Etanem a dcerkou Propanou.

Jak to v takové normální rodině uhlovodíků bývá tatínek Etan lovil přes den molekuly vodíku, zatímco maminka připravovala Propanu na tvrdý život alkanů. Učila dcerku jak správně připravit molekulu vodíku k jídlu, aniž by se vznítila, jak látat elektrony pí a sigma vazeb a mnohé další věci nezbytné k přežití.

Ku příkladu jí vysvětlovala, proč na ní sousedovi excitovaní synové Butan s Hexanem, od té doby co jí začal růst druhý uhlík, neustále pokřikují "Propana už není panna." a podobné nesmysly. I přes matčino vysvětlení však nechápala co ti blázniví chlapci na syntetizaci uhlovodíků vidí.

Ona měla ráda pohádky. Její tatínek Etan byl nejlepší vypravěč pohádek v okolí, znal spousty příběhů - O 2-metylfenolu, Jak šel benzen do světa, Styrenové oko a mnohé další.

Nejraději však měla Propana pohádku O draku a princezně Adenině. Příběh vypráví o vdavekchtivé princezně Adenině ze starobylého rodu dusíkatých bází o jejíž ruku se uchází charismatický drak. Princezna se do nápadníka zamiluje na první pohled, ale její matka dioxy-ribonukleonová kyselina sňatku nepřeje. Učiní tedy prohlášení, v kterém slibuje svou krasnou dceru za ženu tomu hrdinovi, který draka přivede do anorganického stavu. To se naštěstí žádnému odvážlivci nepodaří. V závěru se drak transformuje do určité formy energie(adenosin-trifosfát) a ulehá s dusíkatou bází do manželského lože. To by vlastně ani nebylo důležité, kdyby naše rozmilá princezna nepronesla památnou větu: "Jestli mne syntetizuješ tak mne syntetizuj." A od té doby se začaly dusíkaté báze (rozuměj celou dioxy-ribonuklenové kyselinu) počaly autonomně replikovat, ale to je jiný příběh.

Jedné pěkné 167.-168. otáčky planety kolem své osy nebyl 1. máj ztepilým kráskám laj, ale Země vstupovala do již několikátého výročí použití nás, chemických přátel člověka , Iráčany ve věci svých kurdských spoluobčanů a iránských vojáků.

V alkanovém hvozdu to každý oslavoval po svém. Militaristé se pokoušeli srocovat v botulinus a pacifisté s hipíky se snažili tvarovat do léku na AIDS, ale jinak se poklidný život obyvatel neodkláněl od tradičně zažitých standardů.

Propana se nenechala zvyklat nějakým šíleným Hussajnem a ostatně jakožto každý den hrála se svými milými kamarády Butanem a Hexanem Louskáčka. Jedná se o velmi starobylou hru, jenž byla vytvořena spartánskými válečníky za účelem zocelování svých ratolestí. Pravidla jsou jednoduchá - vylezete na strom, skočíte po hlavě na zem a pokud nezemřete nebo neupadnete do bezvědomí pokračujete dále. Vítězem se stává ten hráč, který překoná nejdelší vzdálenost mezi nebem a zemí a při svém výkonu nezahyne ani neupadne do bezvědomí.

Tento jadernou fúzí prosvícený den si naše alifatická dívka vyvolila pro skok z výšky 35 metrů. Výstup na ztepilý smrk proběhl bez problémů a následný střemhlavý 2, 6328 sekund dlouhý volný pád, zakončený dutým zapraštěním kostí, jenž se střetly s lesním podložím v rychlosti 25, 8278 metrů za sekundu, byl tak, tak opojný.

Hlavou naší nerozvětvené hrdinky neproběhly myšlenky na celý její dosavadní život ani páteř nebo pánev. Předtím, než upadla do bezvědomí, jenž bylo způsobeno extatickým letem jí v mysli vytanul obraz draka adenosin-trifosfátu. "Oh, pro delší dobu letu šla bych světa kraj."

-TMA-

Propana: "Maminko? Kde je mých 5 vodíků? Chtěla bych jít do světa-létat."

Metana: "Co Vás to napadá, dceruško? Myslíte, že se s Hexanem a Butanem budete syntetizovat? Jste jen 3-nebudete mít mnoho možností izomerie, to já znám."

Propana: "Ale maminko, tohle mne vůbec neláká, chci vylézt na nejvyšší strom a vznášet se a vznášet se a vznášet se a...ATP a budu šťastná, že ten život, že ten život je tak krásný."

Metana: "Nikam s hipíky nepůjdete, dcero! To je samá promiskuitní syntéza, sodomie a drogy!"

Propana: "Ale maminko, co Vás nemá, chtěla bych jen jít do světa a překonat japonské velmistry v Louskáčku z Hirošimy a Nagasaki, kteří se vypařili, zkondenzovali a z deštěm překonali nejdelší vzdálenosti mezi nebem a zemí (i když ovšem v poněkud anorganickém stavu) a hlavně chtěla bych být jako, jako princezna Adenina, víte maminko?"

Organický věstník

169. otočení Země kolem své osy; Svátek má Adolf

Na severovýchodním cípu hvozdu, náležícím nasyceným uhlovodíkům bylo nalezeno tělo dívky, oděné do zakrvácených svatebních šatů. Identifikace zesnulé ukázala, že se jedná pohřešovanou dívku, jenž se včera ve večerních hodinách vydala na svou cestu za štěstím.

Soudní znalci se domnívají, že dívka spáchala sebevraždu skokem z 110metrů vysoké sekvoje, poté co ji neznámý pachatel opakovaně znásilnil. . (pokračování na straně 5).

Trocha poezie podruhé

Takže, další poezie! Jenže tentokrát není od nikoho jiného, než ode mě, a tak máte jedinečnou možnost porovnat rozdíly mezi básníka a mezi mnou, která jsem psala básně snad podruhé v životě. Takže se mi nesmějte a radši vezměte taky papír, tužku a svou hlavu na procházku a něco napište, jen tak pro radost.

První

Každá otázka má v sobě háček...
Umíráš???....a Bůh
si hraje na dětském hřišti, plném
kouře, střepů, odpadků a všechno obklopující
prázdnoty

Druhá

Buď si co chceš, kde chceš a přece
nikde nebudeš,
jsi jen prázdná ulita, hmota bez ničeho,
papírový sáček pohozený v kanále,
skrze hrob mluví tvé prázdné já...
jsi chyba, chyba nalezená při sčítání
mrtvých

Třetí

Ty?
Já...
On?
Ona....
Kde?
Tam..i tady
šílení a sami...
plní zrady

Čtvrtá

Ponurá sonáta tvého života utíká
V putyce na Starém Městě
Lidé tančí, baví se a výstřely
padají, hudba zní...
a lidé se mrtvi kácí uprostřed nevyřčených vět

domů