Munti Apuseni
Marka
Rumunsko bylo pro mě velkou událostí letošních prázdnin. Ráda bych se s vámi podělila o své zážitky, ale, za prvé, je jich hrozně moc, za druhé, nepsala jsem si cancák a za třetí, vyjde "expediční kniha“, kterou si budete moci přečíst. Takže spíš jen abych vás navodila a sama sobě připomněla, jaké to bylo, zde je několik poznámek, které jsem si poznamenala do diáře:
- 26.7. vrcholné přípravy, 13:30 autobus Praha – Brno, 19:00 autobus z Brna, Slovensko, Maďarsko
- 27.7. Rumunsko: z autobusu do auta, které nás vyváží až skoro nahoru. Koně, první déšť, problémy s lesníkem, sama na hřebeni
- 28.7. odchod v 10:00 českého času, jeskyně, Praha se trhá (Petra, Pušťa a já) – výhled, koně...
- 29.7. Ledová jeskyně – zpívání, kotrmelce na stráni, údolí Galbenei – koupání, můstek bez příček, vodopád, krpál až do nebe, v noci – bouřka
- 30.7. Ponorné hrady, kozí stezky – nahoru, dolů, Poiana Ponor – mytí, odpočinek, koně – nádhera, návrat k autům, rozdělení na dvě skupiny, spaní v remízku "nad Kutnou horou“, úplněk
- 31.7. k snídani brinza, soutěska Someše, velký okruh: déšť, padám ze skály, ovčí stezka, brodění potokem
- 1.8. kufrování Prahy, pohoří Vladeasa – kopce, louky, koně – nádhera, dlouhá cesta, kufrování, spaní mezi koni a krávami
- 2.8. dlouhé vstávání, cesta ne po značce, borůvky, vrchol Vladeasy, cesta ne po značce, déšť, maliny, dril kolem jezera, totální únava, spím venku, padá hvězda...
- 3.8. "odpočinkový den“ = piknik na betoně, zpět kolem jezera (hráz jsem neviděla), maliny, krásné místo na spaní, koupání s Jitmelkou, Pušťa se řízl...
- 4.8. vyrážíme pozdě, děsný kopec, Stina de Vale, děsný kopec, směr Cabana Padiš, radioaktivita?!, mraky, buvoli, spaní nad Someší, prší, mlha...
- 5.8. mlha, prší, žádné pití, bloudění, spory, zlepšení počasí i nálady, Cabana Padiš, ďábelský trojboj: melouny, langoše, čokoška, Poiana Ponor – odpočinek, kemp, spaní nad Kutnou horou, cancáky
- 6.8. 7:50 odjezd z "Kutné hory“ – Renault, 11:00 rumunská hranice, nádraží, jídlo – čerstvé pečivo mňam!, 14:30 vlak z Biharkeresztes – Püspökládány – Budapest, 18:15 prohlídka města, 20:55 vlak ujíždí, 22:55 vlak do Tatabányi, kaskadér, čaj, bolení břicha
- 7.8. 2:06 vlak do Komárom, 2:45 pěšky přes hranici, 4:02 Komárno – Bratislava, snídaně, 8:01 Bratislava – Břeclav, Brno, autobusem do Prahy...
Tož, děcka, řeknu vám, zážitků spousta. Za těch pár dnů si člověk tak zvykl na ranní rituál: vstát, zabalit, batoh na záda a jdem, že mu pak dalo hodně práce se toho zbavit. Mimo jiné, vsetíňáci jsou skvělí a vsetínská mluva taky, tož sa na mňa nezlobte, keď tak buděm mluvit.