Pražský hrad se od 24. května do 29. září 1996 proměnil v rozlehlou výstavní plochu a nabídl možnost všem lidem naší země i cizincům neobvyklou podívanou. Díky spolupráci ministerstev kultury České republiky a Slovinska, podpoře prezidentů obou států a mnoha dalších organizací a firem vznikla ojedinělá výstava "Josip Plečnik: Architektura pro novou demokracii“. Na 35 zastaveních se autoři a pořadatelé výstavy pokusili postihnout osobnost slovinského architekta Josipa Plečnika, který byl od roku 1920 do roku 1935
pověřen čestnou funkcí architekta Pražského hradu. Jak skvěle se zhostil svého úkolu, ukázala část expozice, jednak v podobě plánů a modelů i v podobě skutečných míst (např. Býčí schodiště, Orlí kašna, Mrákotínský monolit, Slavatův pomník, Bellevue, atd.) Další část výstavy dala nahlédnout do prací vytvořených pro lánský zámek, kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech, Lublaň a další místa. Josip Plečnik se zabýval nejen architekturou, ale i návrhy sakrálních předmětů, kterým byla věnována vystava kalichů – podle mého vrchol pořadatelského úsilí celého projektu. O velkém Plečnikově vlivu svědčí množství jeho žáků, jim a jejich pracím byla také poskytnuta část výstavních prostor.Nemůže se mi, bohužel, podařit popsat na několika řádcích silný dojem, který jsem si z Pražského hradu odnesla. Snad k tomu budu mít příležitost ještě jindy, ale neodpustím si uzavřít tuto zprávičku z kulturního dění malým ponaučením: Vždycky stojí za to dívat se kolem sebe a hledat krásu. Mnohdy bývá velmi skrytá – ať už skutečně nebo jen díky naší nepozornosti – ale úsilí se při jejím objevování stonásobně vyplatí.