KPZ
Kufřík počítačového zoufalce
Kuba

Pomalu ale jistě přichází věk informačních technologií. V tomto období lidstva pravděpodobně nebudou nejdůležitější obvyklé věci denní potřeby, jak je známe dnes a které je možno najít v klasické Kápézetce, ale nezbytnou součástí výbavy každého člověka bude vhodný nosič dat s vhodnými daty.

Jedním z takových nosičů dat jsou karty. Karty platební, telefonní, přístupové, občanské, zdravotní, řidičské, studentské, zaměstnanecké, jídelní, dopravní a celá řada dalších. Tyto nosiče jsou poměrně praktické, protože zaberou málo místa a vejdou se na ně všechny potřebné informace. S postupem času však vznikne karta centrální, na které budou uloženy všechny potřebné (a dostupné) informace o majiteli této karty. Vznikne přitom chytrý systém, který neumožní získat například bankovnímu úředníkovi informace o vašem zdravotním stavu a také neumožní zloději karty jí jakkoliv použít. Je dokonce možné, že místo této karty s sebou bude každý člověk nosit pouze svůj vlastní prst, na kterém je jeho jednoznačná identifikace zaznamenána a všechna data se budou stahovat z centrálního počítače.

Po malém výletu do budoucnosti (o které jsem vám původně vůbec nechtěl říkat) se teď vrátím do nudné a šedé přítomnosti. Nosičem dat, který asi známe všichni, je disketa. Disketa má řadu nešvarů: je pomalá, málo se na ní vejde, je poruchová a je poškozována magnetickým polem. Má však jednu podstatnou výhodu: můžete ji použít téměř u každého počítače.

Mnohem datově objemnější, rychlejší, méně poruchový a magneticky odolnější nosič je kompaktní disk (Prosím nepoužívejte nikdy termín CD-disk a každému, kdo ho použije, sdělte poučku: CD je zkratka pro compact disc a CD-disk tedy znamená compact disc disk.). Kompaktní disk má ale také své nevýhody :-(: nedá se na něj zapisovat a ne všude se s ním domluvíte.

Další médium vhodné zvláště pro nahrávání dat od někoho ke mně je harddisk. Harddisků jsou dva typy: ty malé (do 200 MB), které dnes slouží snad jedině k přenosu dat, a ty velké, které má skoro každý zamknutý uvnitř svého počítače. Pevný disk by byl zdaleka nejlepší médium ve všech ohledech, nebýt toho, že ne všude se dá harddisk použít kvůli přehnané bojácnosti některých výrobců počítačů, které své výtvory pečetí (např. Escom).

Úplně jiný druh nosiče dat je notebook. Může mít jak chce velký harddisk, dá se použít jako další plnohodnotný počítač (třeba na hry ve dvou :-)) a dá se připojit téměř všude. Má však také svojí nevýhodu: přenos dat přes paralelní port je poměrně pomalý.

Co by tedy měl takový kufřík počítačového zoufalce obsahovat?