aneb Ženy myslí jinakPetra
aneb Ženy myslí jinakPři jednom z pokusů měli dobrovolníci určit, zda se rýmují dvojice nesmyslných slov, která se rozzářila na monitoru. U všech mužů se jedna oblast v levém předním mozkovém závitu (který je za levým obočím) jasně rozzářila, kdežto u většiny zkoumaných žen se vedle levé poloviny rozzářila navíc i část mozku nad pravým obočím. Pravá polovina mozku je přitom sídlem citů. Díky tomu, že u žen obě poloviny mozku spolupracují, pracují ženy s jazykem obratněji než muži. Zacházejí-li se slovy, používají jak řečových center (levá polovina mozku), tak center citových (pravá polovina) a je pro ně tedy snazší přesně se vyjádřit.
Při jiném pokusu měli dobrovolníci z řad studentů řešit matematické příklady. Polovina žen a polovina mužů docílila více než 700 bodů. Druhá polovina docílila jen kolem 540 bodů. Spánkové laloky u mužů z "lepší“ skupiny byly při pokusu mnohem aktivnější než u průměrných mužů. U žen, které rovněž docílily 700 bodů, však spánkové laloky vykazovaly jen nepatrnou aktivitu, a průběh také nasvědčoval tomu, že ženy nezapojovaly mozek o nic aktivněji než ženy průměrné. Na rozdíl od mužů tedy dovedly využít svůj mozek efektivněji, než průměrné ženy.
Při jednom z dalších pokusů měli dobrovolníci určovat, zda se na tvářích herců a hereček projevuje smutek nebo štěstí. Obě pohlaví takřka neomylně rozpoznala štěstí. U smutku to však bylo jiné: ženy rozeznaly smutek v devadesáti procentech případů jak u mužů, tak u žen; muži však měli problémy. Rozpoznali smutek na tvářích mužů v devadesáti procentech – a vedli si tudíž stejně dobře jako ženy – trefili se však pouze v sedmdesáti procentech při posuzování tváří žen. Z hlediska evoluce je to celkem pochopitelné. Muž musel být maximálně bdělý pokud jde o "čtení“ tváří jiných mužů – jinak by mohl přehlédnout první náznak toho, že na něj někdo hodlá zaútočit. Vyznat se ve tvářích žen však už pro něj nebylo tak důležité, protože od žen mu zpravidla žádné nebezpečí nehrozilo. Skener navíc ukázal, že ženské mozky nemusejí při posuzování tváří pracovat tak usilovně. Ženský limbický systém – část mozku, která ovládá emoce – byl dokonce méně aktivní než limbický systém mužů, kteří docílili horších výsledků. Mužský mozek musel tedy vyvíjet mnohem větší námahu, aby správně rozpoznal výraz – a přesto mu to nijak nepomohlo.
Na závěr tohoto vpravdě feministického článku je však nutné zdůraznit, že při pokusech byla zjištěna u některých ženských mozků i určitá podobnost mozkům mužským. To znamená, že nemůžeme jednoznačně říci, že každá žena má abnormální schopnost empatie (tj. schopnost vcítit se do prožitků druhého), ale na druhou stranu je proto lépe vybavena než kterýkoli muž...