Již jsme všichni. Z kouta se vynořuje postava a sedá si do lotosového sedu před spoustu různě velkých misek a zvonků. To, co zde vidíte, jsou Tibetské mísy... To, co přišlo potom, naprosto smazalo dojem z prvních slov. Hudba, která zní podobně jako zvony – různé výšky, různé vibrace, úžasná harmonie tónů. Během pěti minut se mi rozproudila krev natolik, že mě bylo skutečné teplo i když jsem seděla na chladné půdě – tu hudbu jsem nevnímala jen sluchem, ale cítila jsem ji celým tělem, zní to divně, ale přišlo mi, že s jednotlivými tóny ladím. A potom jsme měli možnost vybrat si každý jednu mísu s paličkou, vyzkoušet si její zvuk a poznat její vibrace. Třicet nás zkoušelo hrát najednou a – šlo to... Večer, když jsem již ležela v posteli, pořád mnou zněla hudba a mým tělem proudila energie těch vibrací. Tibetské mísy, pan Marek. Věřím, že to nebylo poslední setkání. A – vřele doporučuji!