Dospělí spěchejte – Vánoce přicházejí
Marka

Milí roveři, okolnosti mě nutí sednout si a psát, i když jsem velmi unavená, není mi dobře a vůbec se mi do toho nechce. Důvod je ten, že mám v hlavě spoustu věcí, o kterých si myslím, že byste je měli vědět. A nechce se mi do toho proto, že to nemám srovnané a nechci na nic zapomenout, ale nemám čas si to pořádně promyslet; a taky mám pocit, že tato slova stejně vyjdou naprázdno. Původně jsem chtěla psát o kultuře, o tom, co jsem viděla a zažila (a třeba se k tomu ještě dostanu), ale nejdříve mám několik spíše organizačních věcí, které je lepší napsat, než jen říct.

Než se k nim dostanu, chtěla bych vás požádat, abyste se zamysleli nad smyslem schůzek, kdy vychází Clavis. Jsou to v podstatě jediné pravidelné schůzky a schází se nás tam celkem dost. Jejich účelem původně nebylo sejít se a pročítat (každý sám) Clavis, případně si pokecat, ale bylo to domluvit se na důležitých věcech na začátku nového měsíce. Pokud čtete tento článek, můžete se zamyslet, jak probíhala ta poslední (prosincová) schůzka, a odpovědět si na otázku, jestli nějaký účel splnila. Jinak (ať dopadne jakkoliv) si myslím, že do příštího roku bychom si měli všichni navzájem popřát přísnější dodržování pravidel a vůbec větší upřímnost, opravdovost a odpovědnost.

Dostávám se k první velké věci, která mi připadá důležitá: Vánoční výprava. Pokud jste četli pozorně seznam akcí, víte, že se mi zájemci o přípravu programu mají hlásit do 11.12. Nechci, aby to dopadlo jako loni a abych to chystala (víceméně) sama, nejen proto, že na to nemám čas, ale taky proto, aby to nebylo jednotvárné a nedomyšlené (což se mi často stává). Na druhou stranu ale nechci vytvořit nějaký formální tým, který mi ve skutečnosti s ničím nepomůže. Takže si rozmyslete, kolik času můžete věnovat poslední výpravě v tomto roce a pak přijďte za mnou (doufám, že se najdou aspoň tři až čtyři lidé).

Vánoční výpravě přikládám důležitost ještě z jednoho důvodu. Po předvánočním shonu a před začátkem nového roku (mimochodem pro naše oddíly a středisko velmi slavného roku) je to vhodná doba pro zastavení a zamyšlení se – nad tím co bylo i nad tím co bude. Proto vás prosím, abyste všichni jeli, pokud je to alespoň trochu možné a snažili se zůstat na celou dobu.

Další věci, které jsou potřeba, by bylo nejlepší domluvit zrovna na Vánoční – ať jsou to pravidla roverského kmene (nakousnutá na Mlýně a pokračovaná na debatě o AIDS) a nebo tábory pro oddíly i pro rovery. I proto je důležité, abyste se na Vánoční vydali.

Tím bych zakončila tento jednotvárný poučný článek, ale ještě si přece jen neodpustím malou poznámku: nerada bych, aby se ze mne díky vám stala "paní učitelka". V tom mi můžete pomoct jedině tak, že si sami uvědomíte, co je důležité. Do ničeho vás nechci nutit, ale sebe taky ne.

P.S. Vysvětlení nadpisu: je známá věc, že předvánoční doba je čas největšího shonu. Myslím, že tak to vidí jen dospělí – jako dítě jsem se těšila na kapra, cukroví a Ježíška a nějaký stres jsem si nepřipouštěla. Nevím jak vy, ale já bych tu dobu někdy nejradši vrátila.