Zvláště palčivým problémem je používání zvířat v pokusných laboratořích. Statistiky udávají, že počty živočichů používaných při laboratorních pokusech jsou vysoké. Ne vždy jsou prováděné pokusy naprosto nutné. Osmdesát procent z pokusných zvířat jsou potkani a myši, dále morčata, králíci, opice, psi a kočky, masožravci a hospodářská zvířata, v menší míře také plazi, obojživelníci a ryby. Ve většině případů jsou tato zvířata nejen odsouzena k utrpení, ale také na smrt. V Radě Evropy každoročně tato statistická čísla vyhodnocují. Ukazuje se, že v Evropě se používá k těmto účelům více než třinácti milionů jedinců. Je nutno přiznat, že pokusy na zvířatech patří ve všech vyspělých zemích k uznávaným praktikám. Bez nich bychom neměli celou řadu účinných léků. Je ale třeba uvážit, zda bylo využito opravdu všech jiných možností, než se sáhlo k biologickému modelu. Musíme si uvědomit, že v konečné fázi se každý lék musí stejně odzkoušet na skupině lidí, protože biologický model zvířete některými svými aspekty neodpovídá lidskému organismu. Je tu ovšem velký rozdíl. Každý člověk, pokud se rozhoduje pro to, že se podrobí nějakému lékařskému experimentu, činí to dobrovolně, kdežto zvíře slouží jako věc, která je vydána zcela napospas člověku. Proto by člověk měl být ke zvířatům daleko odpovědnější. U nás existuje vyhláška zvaná Chov a užití pokusných zvířat. Ta obsahuje velmi podrobně rozpracované podmínky kontroly v zařízeních, kde zvířata žijí.