Dobrodrůžo v Dodge City
Sun of big square Piškot

Na nádraží je nás dost. České dráhy se moc nevyznamenaly, když věděly, že pojedem vlakem a přesto nám nepřistavily extra špeciální vagón. Cestou do Dodge City stačíme postavit sněhuláka, sestavit báseň, spočítat elka a véčka a ještě sehnat podpisy na podporu výstavby nějaké klece pro černochy.

Přidává se k nám Muwín, Jája a v Dodge City už dávno čeká Johny. Jo a prej taky tady někde leží zlato, a proto máme získat co nejvíc doláčů pro Indoše, co maj rádi whisky, no a... dobrou noc.

Ráno zase začal řádit ten medvěd. Tak sme ho vypráskali. Někoho ošidili (Myšák mě) a někdo vydělal. Venku mrzlo a nám zase vyhládlo. Večer rodeo a turnaj v ostrostřelbě. I dámy se ukázaly s kolty proklatě nízko. V neděli bylo D.C. plný slepců, ale všichni se našli. Silvestrovská noc byla náročná na žaludky. Pakolka, massísava, passtala, kuřičníky, tlastíky, hastrmanice, redujíl... Uf. Míčovna, čajovna, herna, tančírna, kasíno a dokonce věštírna! Konec individuální.

Pondělí. V D.C. se odehrálo obrovské drama. Závody psích spřežení. Závodilo se s obrovským nasazením. Saně praskaly, cowboyové se opálili (pálenkou), psi oslepli, někteří zakopli... Večer začal zmatek. Indiáni, claimy, dražba, pěsti a ostrá slova jen lítala. Poklad jsme našli. Těsně předtím, než se přivalila obrovská sněhová vánice. Ta nám vzala nejvíc sil.

V úterý návštěva D.C. končí. Končí souboj čtyř rodinných klanů. Končí pišqorkové souboje, hraní na kytaru, vaření a mytí, mrznutí a roztávání. Musíme se do D.C. podívat i v létě.