Kravíny
Elza

Odborné předměty SZeŠ (střední zemědělská škola Brandýs) 2. ročníku: Zápis ze sešitu, teorie a praxe z vlastní zkušenosti:

TeoriePraxe
Suché čištění – vysavače, rotační kartáče, 5 min. jeden kus Pozadí (a nejenom to) je "kaštany“ (ztvrdlé výkalovité útvary) přímo poseto. Neexistuje zde ani šetrné odstraňování těchto útvarů. Takový "kaštan“ je strháván rukou ze zadku svázané krávy i s kůží. Pak už zbudou (v dobrém případě) strupy nebo hnisající zánětlivá místa.
Mokré čištění:
  • uzavřený mycí box (reakce na změnu)
  • nutnost ochranných štítů (oči, uši nozdry, atd.)
  • teplota vody: 30–35 C.
V Jeseníkách na statku v uzavřeném mycím boxu stříká jakási "levná směs zplodin lidstva“ na zvířata bez ochranných štítů silným proudem přímo "na hubu“. Na školním statku jsem čištění ještě nezažila.
Dlouhodobé uvázání:
  • vazné stáje: možnost pohybu, klid při přijímání potravy, možnost vstát a lehnout, min. dvoumetrový prostor – vzdálenost krav, technicky bezproblémové odvázání zvířat
  • dojení nejdříve po 2 hodinách uložení krmné dávky
  • čistota, nemožnost technikou zvíře zranit!
Možnost pohybu:
  • minimální, mnohokrát nemožnost vstát a lehnout; ani ne půlmetrový prostor (vzdálenost krav)
  • technicky problémové odvázání (proč taky – vždyť se zvířata odvazují pouze na jatka)
  • dojení max. po půlhodině a to ještě v dokonalé nečistotě (zánět vemene je běžnou součástí)
  • zvíře technikou zranitelné – oběžné shrnovače kravám sekají připletené ocasy do oběžné dráhy
  • v průjezdné stáji jezdí vyprazdňovací vůz dopravující krmivo rovnou do žlebu. Občas zavadí o mulec (hrot nosu) nebo "čumák“ zvířete
  • O zacházení některých lidských (prý zemědělsky nadaných) jedinců s technickými prostředky jako jsou např. vidle či "speciální mechanická lopata“ – tzv. hrablo už ani nemluvě.

A tak se nedivme. Přijdem do kravína s nadějí na pěkný zážitek a vracíme se se skleslou hlavou. Někteří zvířecí jedinci jsou vlivem špatného zacházení agresivní. Ty si zvlášť vychutnává lidská brutalita = teoretičtí zemědělci s velkým Z. (To ze mě mluví vlastní zkušenost – neříkám, že jsou takoví všichni.) Časem přijde telefonát na veterinární ošetřovnu: "Máme tu agresivní, divokou a velice nebezpečnou krávu (býka, ...), mohli byste jí dát smrtící injekci?“

Nejlépe se mají telata. Až na to, že jejich koryta jsou vyplněna "slámomlékem“ a mají málo prostoru, mohou si přesto lehnout a popřát si čistou "bezvýkalovou“ podestýlku. Ovšem jejich první dotyk země často skončí v pěkně měkké tekuté směsi, vycházející z řitního otvoru matky.

Co je komu po nezákonném zacházení se zvířaty. Co je komu po slzách obyčejné krávy či prasete. Komu vadí, že se denně slepicím lámou křídla, že jen tak – ze vzteku, aby člověk vyplejtval přebytečnou energii, se s nimi praští o beton. A chudák "nedoražená“ slepice se ještě pár hodin třepe, než úplně zhasne.

Nikdy nezapomenu na oči býčka, kterýmu strhávali kaštany i s kůží, na bučící krávu, kterou mlátili řetězy, na prasata, co okusila vidle, otevřené oči udušené krávy pod tíhou řetězů, na všechny ty kopance, špínu a stres. Nevím, jak to je jinde, píšu osobní zážitky, které se nedají zapomenout.

Jo, byly i krásné věci: porod, nerušené přijímání potravy, vedení telete na procházku... Jsou to spíš chvilkové okamžiky, ale stojí za to! Lidská krutost ale přesahuje. Bohužel.