|
Už zas ležíš v horečkách, tělem jde chlad a tváře pálí, ve snu už vcházíš do předsálí, vidíš, jak slunce všude svítí, na louce děvče trhat kvítí, za ní jde chlapec, trávu seče, pohledu tvému neuteče, že po ní hledí, kouká na ni a ty máš jenom jedno přání – být tak to děvče, sedět tiše... Však najednou ti kručí v břiše a ty se budíš, ještě zíváš, po něčem k snědku se hned díváš, nemoc je ta tam, chuť se vrací, překvapíš svou rodinu prací a oni na to, žes tak čilá, řeknou jen: "Proč pak's marodila?“
|