Hau Kola
Marťa

Jméno Apačové dostali od Zuniů. V jejich jazyce znamená Apaču nepřítel. Sami Apačové se nazývali Dine = lidé. Kmen byl součástí velké skupiny Athabasků, kteří přicházeli na západ a jihozápad v průběhu 11. – 14. století ze subarktické oblasti. Část Apačů se v 15. a 16. století odpojila od ostatních, spojila se s Kiowy a usadila se na prériích. Původní lovci a sběrači se pod vlivem pueblanů měnili na zemědělce. Jeden z podkmenů sbíral plody agáve zde zvané Mescalero – odtud název jednoho z nejslavnějších kmenů Apačů, ačkoliv v dějinách indiánských válek si nejlépe vedli bojovní Chirikavové. Z početnějších větví jmenuji ještě Chikarije (Jicarilla, šp. Malý košík) a jižnější Hipanové.

Apačské dívky i chlapci od malička jezdili na koních, stříleli z luku a praku. Za nejvyšší božstvo neuznávali, jak tvrdil May, Manitoua, ale Ussena. (Usen je apačský výraz pro velkého ducha, Siouxové ho nazývají Vakan Tanka, Algonkinové – Kiči Manitua, Irokézové – Orenda, atd.) S bělochy se setkali roku 1540, ale pokořeni byli až mezi posledními. S oblibou bělochům kradli ovoce, ale nevyhýbali se ani přímým bojům. Zoufalí bílí osadníci proti nim poštvali vlastní národ, např. Komanče i Navahy. Snad právě proto se Apači stali symbolem odhodlaných bojovníků za svobodu. Současní Apači, pastevci a námezdní díly farmářů, žijí v rezervacích v Arizoně, Novém Mexiku, Oklahomě a částečně v Mexiku v počtu asi 140 000 lidí.

podle indiánské encyklopedie M. Zeleného