Proč zrovna vy?
Jose2
Už podruhé se při příležitosti Banánového plesu obracím na vaše společenství. Loni to bylo s poděkováním za vaši podporu plesu, i když nebyl (hlavě díky hudbě) stoprocentní. Snad se podařilo dojem z loňska napravit a doufám, že se vám letošní ples líbil. Letos se k vám obracím s vysvětlením. Vysvětlením toho, proč jsme se na vás obrátili, ve snad jediné kritické chvíli plesu, s žádostí o pomoc. Na úvod nejdříve fakta. Den před akcí samotnou jsme zjistili, že počet lidí narostl nad únosnou mez pro dopravu. V obavě, že se dojem z celého plesu zkazí právě odjezdem (což se stalo, ale naopak) jsme začali zajišťovat náhradní autobus. Bohužel to nebylo tak jednoduché a navíc ti, kdož nám s tím pomohli, nám dali najevo možné nepříjemnosti v případě nenaplnění autobusů. V hodinu H se situace otočila proti nám. Jak se říká, pro dobrotu na žebrotu. Může se říci – byl to náš problém. Je to pravda. Ale byla to také chvíle, kdy se obracíme na ty, co jsou nám nejblíže.
To je důvod, proč zrovna vy.
exprezident RBR
P.S. Situace se nakonec řešila odjezdem asi dvaceti banánů, které pak vozila auta zpět.
P.P.S. Slečna prezidentka má názor, že jsme vás s tím neměli obtěžovat. Omlouvám se, díval jsem se na to z jiného pohledu. Moc děkuji Johny, Marce a Kubovi, že se svezli autobusem, který jsme pro ně připravili. Apropo, prý tam bylo veselo.
Něco málo o vztazích mezi roverskými kmeny
(a také o našich vzájemných vztazích) aneb dovětek...
To, co teď napíšu, je můj osobní názor, který jsem si vytvořil za tři roky ve funkci prezidenta RBR (a působení ve funkci instruktora kurzů FONS). Tohle malé zamyšlení původně směřovalo k objasnění toho, proč zrovna vy. Ale pak se nějak vymklo směrem k vzájemným vztahům vůbec.
- Jste pro mě (a myslím, že i pro celou RBR) nejbližší roverské společenství (tedy spolu s vsetínskými, ale ti jsou bohužel daleko). Kromě četnosti společných setkání a akcí je to dáno hlavně tím, že k většině z vás mám osobní vztah.
- Každé roverské společenství je víceméně uzavřené. Tu uzavřenost potřebuje pro své vnitřní stmelování. Na druhou stranu to vede k jisté degeneraci (neexistence nových, jiných podnětů), obtížnější komunikaci s okolím mimo společenství, pocitům výlučnosti.
- Neexistuje přátelství mezi skupinami, existují přátelství a sympatie mezi jednotlivci, které teprve tvoří atmosféru vzájemných vztahů mezi společenstvími. (Při představě daného společenství se mi nejdříve vynořují tváře a společné zážitky.)
- Jste jiní než my, pracujete podle jiných pravidel a vznikli jste jinak než my. Ale nejdůležitější je, že jste príma lidičky, se kterými je mi (nám) fajn. To bourá všechny přehrady.
- V každé skupině jsou někteří príma víc a někteří míň.
- Teď zase kousek osobně. Mám někdy pocit lehké rivality, u některých až nevraživosti či žárlivosti, při vyslovení jména RBR. Proč? Protože jsme vyhráli ve volejbale, pořádáme velké akce a jsme více vidět? Že se o nás mluví? Za tou "slávou“ je ale skryto poměrně dost práce pro ostatní. (A také jsme doufám nikdy nikomu vědomě neublížili).
- Ještě jednou se budu opakovat – jste pro mě (krom toho, že jste roveři) také kamarádi. Proto jsem si dovolil, co jsem si dovolil – tedy kazit vám večer svými problémy.
S úctou exprezident RBR
P.S. O vás se zase tolik neví, přestože jste podle mě velmi dobří. Mám pocit, že to tak chcete (alespoň podle článků v Clavisu), snad je to tak pohodlnější. Když Miloš Zapletal sháněl nějaké roverské kmeny pro spolupráci na časopise, dovolil jsem si mu říci, že ve Stodůlkách je velmi silný kmen. Snad jsem si nedovolil moc.