Tak jsme se s shodli, že by zprávy o tom, co všechno lidé dělají pro svoje životní prostředí, pro přírodu i pro ostatní lidi kolem sebe, měly být v rovnováze. A tak bychom rádi přinášeli každý měsíc zprávy nejen o bezohlednosti a chybách, ale také o ohleduplnosti a snaze chyby napravovat a předcházet jim.
Muwín, Elza
Program Formica
převzato z časopisu Lesnická práce
Program Formica je jednou ze společných akcí Českého svazu ochránců přírody a lesníků, zaměřený ke zvyšování biologické stability lesa podporou mravenců rodu Formica, kteří přispívají k zvyšování diverzity a stability lesního ekosystému. Již samotná kupovitá hnízda lesních mravenců jsou specifickým životním prostředím mnoha dalších živočichů (myrmekofilů) i mnoha druhů mikroorganismů. Rozklad rostlinné hmoty shromažďované v mraveništích vlivem vysoké teploty a příznivé vlhkosti probíhá mnohem rychleji než v okolním prostředí a mraveniště tak představují přírodní komposty, z nichž je zkvalitněný lesní humus vynášen do okolí. Činnost mravenců dobře provzdušňuje půdu a pomáhá v ní udržovat příznivý vodní režim. To prospívá dřevinám i bylinnému podrostu.
Mravenci sami svou přítomností zlepšují potravní nabídku pro další živočichy, kteří se jimi živí nebo krmí svá mláďata. Zajímavé je využívání mravenišť k dezinfekci proti parazitům, které provádí hlavně tetřev hlušec tím, že si nechává při "koupeli" v mraveništi postříkat peří kyselinou mravenčí. Totéž však dokáží i drobní pěvci, kteří si často roztírají ulovené mravence po povrchu peří. Mravenci, prostřednictvím své péče o některé druhy mšic, nepřímo podporují vývoj slunéček, lumčíků a dalších druhů hmyzu. Společně s nimi se pak podílejí na udržování stability lesního ekosystému. Je to zvláště významné v oslabených lesích.
Program Formica usiluje o uchování nejcennějších lokalit se silným výskytem jednotlivých druhů mravenců rodu Formica v takovém stavu, aby se z nich tyto druhy mohly trvale rozšířit do okolních lesů. Způsobů aktivní péče o mravence je samozřejmě mnoho. Řada poznatků byla přejata ze zahraničí, ale máme i vlastní, české metody. Na pozemcích lesů ČR lesního závodu Prachatice je zřízeno zvláště chráněné území s největším dosud známým matečním komplexem mravenišť druhu Formica polyctena v České republice. V prostoru Boubínského pohoří bylo založeno několik nových pokusných ploch v místech zvýšeného žíru ploskohřbetky smrkové a také na mýtných plochách zalesňovaných pestřejší skladbou dřevin, která by měla rozvoji mravenčích rojů lépe prospívat než dřívější monokultura smrku. Na druhé straně mravenci k růstu přírodě blízkého lesa mohou sami přispívat, protože svou činností dokáží rozrušovat i zhutnělé slepence iluviálního půdního horizontu, které se pod dřívějšími stejnověkými porosty často vytvářely a brání nyní dobrému prokořeňování listnatých dřevin. Není také zanedbatelné, že i půdní kyselost bývá v okolí mravenišť zhruba o jednu jednotku blíže neutrálním hodnotám a v půdě se výrazně zvyšuje početnost a druhová skladba edafonu.
Několik vysvětlivek:
- Diverzita: druhová různorodost, rozmanitost
- Myrmekofilové: organismy (hlavně hmyz), které žijí v mraveništi nebo v jeho blízkosti a mají z toho přímý užitek (potravu, úkryt, dobré životní podmínky), často jednostranný v neprospěch mravenců, kteří je i přesto v mraveništi strpí
- Formica polyctena (nemá české jméno) je náš nejdůležitější mravenec; vyskytuje se od nížin až po 1200 m.n.m., je o něco drobnější než mravenec lesní, kterému se celkovým vzhledem nejvíce podobá, pouhým okem od sebe oba druhy neodlišíme
- Iluviální půdní horizont: obohacený půdní horizont, který vzniká v půdotvorném procesu přemísťováním a hromaděním minerálních a organických látek
- Edafon: soubor všech živých organismů v půdě – zástupců z rostlinné (bakterie, řasy, plísně, houby) i z živočišné (bezobratlí i obratlovci) říše