Celou věčnost jsem se vyvíjel
K nejistému vtělení jsem spěl
Z neznámého kosmického početí
Až k tomuhle báječnému přijetí
A jednoho osudného dubnového rána
Byla všechna okna tebou zotvírána
S něžnou láskou jsi mě chovala a selo
Na vtíravé úzkosti jsi nehleděla
Povězte mi, kdo poradí mamince
Že se ujme neznámého cizince
Duhy, oblaka a sytě modré nebe
Ptáci lítají až tam, kde pořád zebe
Z úlomků jsi mě sestavila celého
Laskavě jsi roubovala duši na tělo
Drahá maminko, dík za tvůj nepokoj
Ke mně nedolehl výkřik ani boj
Dávala's mi radost, sílu, postavení
Bez podmínek, bez díků a bez umdlení
A jestli jednou změním tenhle svět
|
V pozadí tě každý musí uvidět
Tvůj soucit tak neomylně hřeje
Moje loďka hned vyplouvá z beznaděje
Mohu zaslechnout i tvé nejtišší hlásky
Jsou to pomocníci medicíny lásky
A teď, když jsem procestoval málem
Celý svět a mluvil s každým králem
Poznal každou barvu, každou víru
I vášně lidí, co neznají míru
Vracím se k té mezihvězdné noci
Beze strachu, že zůstanu bez pomoci
Určila's mě, jak se postavit a bít
Jak se za spravedlností vypravit
Každičký den, po který jsi žila
Ani nevíš, co všecko jsi vytvořila
Budu vzpomínat po celý lidský věk
Na každý tvůj jedinečný polibek
Nezáleží na tom, kam se vypravím
Tvé srdce je ve mně – bije s mým
|