Lidské oko je velice nedokonalý orgán a dá se velice snadno oklamat. Tohoto prostého principu využívá filmový průmysl již od svého zrodu, ale teprve v posledních letech došlo k obrovskému pokroku ve vizualizacích a filmových tricích vůbec. A právě díky těmto vymoženostem podléhají mnozí filmový tvůrci představě, že divák uvěří opravdu všemu... Omyl.
Jako modelový příklad pro zdrbnutí si vezmeme nedávno uvedený snímek "Skleněné peklo“. Ačkoliv se zřejmě původně jednalo o katastrofický film vyzněl spíše jako komedie. Zdá se, že nevěřícně mrkáte, kroutíte hlavami a netušíte na co narážím. Inu, je to prosté. Autoři se totiž dopustili několika mnoha závažných chybiček a omylů...
První chybičkou na kráse bylo tvrzení, že někdo ošidil projekt a použil nekvalitní materiál pro elektroinstalace. Na tak rozsáhlé stavbě, jejíž cena se evidentně pohybovala za hranicí jedné miliardy dolarů by si na tento husarský kousek nikdo netroufl ani u nás, natož v USA, protože v případě kolapsu některé části budovy nebo dokonce konstrukce by rovnou vyfasoval železnou kouli a ubytování nejmíň na 10 let.
Dále bych se rád zmínil o krátké epizodce těsně navazující. Hlavní projektant (P.Newman) vchází do své kanceláře a na své podřízené zavolá "Chci mít zítra ráno celý projekt na stole...“. Nevím jak velký stůl měl na mysli, ale jen tak pro srovnání: prováděcí projekt na obyčejný rodinný domek je balík papírů složených na formát A4 o výšce 10 – 25 cm a váze cca 3 až 8 kg (možná i deset). Kompletní projektová dokumentace toho věžáku by musela být minimálně halda tak asi 1,5m vysoká a aspoň tunu těžká... nevím jak američané, ale já bych si to teda na stůl nedával... :-)
A už tu máme další scénu P.Newman přichází ke dveřím a co nevidí, za dveřmi únikového požárního schodiště je halda zatvrdlého betonu i s kolečkem. Kolečko zřejmě nikomu nechybělo a kolaudace se zřejmě také nekonala. Nakonec se PN přeci jen ocitá za dveřmi a přichází zachránit zděšené hosty. Bere do rukou kleště a několika rychlými ale dobře mířenými střihy umožňuje poslední sjezd výtahu. Opravdu bych rád viděl architekta, který se tak dokonale vyzná ve výtazích a v baráku, který je (odpusťte mi ten výraz, ale nemohu nalézt žádný jiný vhodný ekvivalent) velkej jak kráva, ví o každém šroubku a zná význam každého drátku...
V tom se znenadání v přízemí zjevuje mužík nevelkého vzrůstu a říká: "Provedl jsem výpočty (a přitom gestem ruky ukazuje na několik půdorysů rozložených po stole) a konstrukce výbuch vydrží“. Do teď nechápu jak a na základě čeho ty výpočty provedl. K takovým výpočtů by potřeboval minimálně původní výpočty projektu nebo lépe navíc provést i zkoušky. Obojí by se vyskytovalo na mnoha papírech A4, ale žádných jsem si nevšiml. A na víc v době vzniku tohoto filmu nebyla ještě výpočetní technika tak dokonalá, takže by výpočet musel provádět několikačlenný tým statiků alespoň několik dní, možná týdnů.
A na závěr malý bonbónek. Milion galonů, tolik vody se mělo údajně vyskytovat na střeše domu. To je spoustu vody. V přepočtu na litry je to asi 4,5 nebo 5,5 milonů litrů, podle toho jestli měli na mysli anglický nebo americký galon. Pro představu je to bazén 50x20x4,5(5,5)m. Ale vůči proporcím domu by měla asi stejný efekt, jako by jste vylili lžíci vody do rozpálených kamen. Trochu by to zasyčelo, ale to by asi tak bylo všechno.
Bylo tam ještě spousta dalších nepřesností, ale to už by ten článek byl moc dlouhý a na to jsem zase já moc líný, takžéééé... to, to, to, je vše přátelé...