Kolona vozidel se ubírala ku Kbelím. Takhle nějak by mohl začínat tento příběh. Nebudu ale předbíhat a vezmu to od úplného počátku. Sraz hejna se konal v 18 hodin u Mlejna a ono hejno se nedalo v žádném případku přehlédnout či jinak ignorovat. Parkoviště jsme zcela zabrali a okupili. Bohužel se objevily nějaké drobné zádrhele, které malinko pozdržely start. Nakonec se ale kolona přeci jenom dala do pohybu a rozhousenkovala se spletitými uličkami našeho hlavního města Prahy. Ono to vůbec není jednoduché jen tak nevinně se housenkovat. Během naší pouti jsme ztráceli a opět nacházeli jednotlivé dílky našeho nápaditého zvířátka (mohu vás ubezpečit, motýl se z této housenky nekonal). Škodnou nám byly většinou semafory, které si s námi doslova hrály. Posádce našeho auta se podařilo v rádiu odchytit pohádku Hajaji - na programu toho večera byla pohádka o kačence a skokanovi. Mimochodem víte o tom, že když kačenka dostane strach, tak jí naskočí husí kůže? Také se nám po cestě podařilo podívat se k parkovišti hotelu Hilton a jako prémii jsme se mohli podívat při cestě tam a po otočce při cestě zpátky na bouračku. A stejnak jsme tam určitě jeli jen kvůli tomu! Ale nebudu spekulovat.

Bezpečně a všichni jsme dorazili na místo určení. Naběhla nám pouze minimální půlhodinová odchylka. Ihned po vyskákání z aut následovalo přemístění se do budovy a rychlá akce šatna. Dívky, a snad i chlapci, absolvovaly ještě akci záchod a hurá na taneční parket. Tedy přesněji přes parket k našemu reservé a teprve poté na parket samotný, nejlépe partner s partnerkou. Samotní byste si užili méně. Na černém trhu jsme si nezapomněli opatřit lístky do tomboly. Přešťastnou to rukou tahal Pušťa a vytáhl pro nás zlato - sáňky samochodky - budiž pochválen a zimním radovánkám zdar!

Jak už jste se jistě pokoušeli matematickými fíglemi dobrat našeho počtu, vězte, že procento účasti bylo poměrně vysoké. Sice mírná převaha dívek až do dna likvidovala síly a energii statečných chlapců, ale zatančili jsme si (snad všici). Při takovém fyzickém vypětí nesmělo chybět občerstvení - síly se dobíjely banánovým koktejlem či jinými specialitkami za velmi lidové ceny, a pak zase tancovat. Některé popadla nezvladatelná touha kreslit křídou na tabule a tak se jí se vším poddali. Na programu se objevilo též jedno profesionální a jedno ještě hezčí předtancování plné banánů a Banánů. Bylo to všechno príma a fajn.

Ještě na závěr chci poděkovat Ráďovi za jeho trpělivost při cestě zpět, protože pusiny (hlavně ta moje) nám jely naplno a určitě to musela být v tu ranní hodinu hrůza (ještě když mě slyší pořád doma, ale on mě má určitě rád).

(Dík Alíku za popíchnutí k tomuto výkonu.)

16:20 Kupé vlaku směr Praha.

Upozornění: rozhovor byl zaznamenán automaticky v okamžicích, kdy vznikal a byl značně ovlivněn fyzickým i psychickým stavem osazenstva. První otázka zněla:

Pánové, jak se cítíte po 108 kilometrech?

Pánové, jak se cítíte ...

Jaký byl váš největší zážitek?

Prochází pani vagónem

Tak chlapci, co mi ještě povíte?

V čem vidíte příčinu letošního úspěchu?

A co na závěr?

H Ha ha.
R Na závěr bych řekl, že nelituju toho, že jsem na tuto stovku jel a že už se těšim na dortíka a nakonec budu blinkat na záchodku.
H Že sem rád...
M na světě
H Že sem rád, že jsem dokázal, že to dokážu.
L Jsem vysílen - nemám slov...
M Jsem rád, chm ... že jsem si dokázal, že jsem rád, že jsem si dokázal, že to dokážu, že jsem rád ...
Všichni: Ha ha ha

Tak to je konec

Na závěr rekordy této Stovky

Sepsal kolektiv reportérů.

Při práci, kterou občas dělám, trávím spoustu času v Prokopském a Dalejském údolí, v Chuchelském háji, v Klukovicích. Je to sice pořád v Praze a všude je slyšet hluk silnic, ale přesto jsou to klidná zákoutí v šedi města. Přál bych vám každému zažít pocit, když stoupáte nahoru k chuchelské mini zoo a zrovna vychází slunce. Když sedíte nad Prokopským údolím opřeni zády o strom, ptáci zpívají jak o závod a sluníčko už začíná hřát. Když jste naplnění takovým tím příjemným klidem a víte, že je v pořádku se zastavit, nehonit čas a nechat myšlenky volně plynout.

Jo holky, za chvíli na všechny kluky přijde jaro a pak s námi nevydržíte. A nemyslete si - ani vy nejste proti něčemu takovému imunní. Žijeme v době dominujícího racionálního uvažování a rozhodování, ale nikde není napsáno, že bychom se nemohli chovat spontánně a bláznivě. Vždyť už Horatius řekl, že je sladké být bláznem v pravý čas.

Takže si najděte čas zajít někam mimo sídliště, odpočiňte si od zmatku a shonu a ve zdraví si užívejte nový rok.

Hned na začátku se omlouvám, že píši tyto nelibé řádky, ale naše klubovna volá po zvelebení. Minulý měsíc byly dva termíny na úpravu klubovny. Na první se sešli tři lidi a na druhý dva lidi. Vůbec nic nechci nikomu vyčítat a snad ani nic nevyčítám, jenom mě to hrozně moc a moc mrzí! Někdy mi přijde, že na zábavu si čas najdu, i když se to rozhlásí den předem a na práci známou měsíc dopředu nezbývá čas. Možná se pletu - tak mě prosím vyveďte z omylu. Práci na tento měsíc nedávám žádný termín, tak kdybyste měl někdo chuť, tak dejte vědět a zpunktujem jarní úklid naší roverské klubovny.

Kdo jsou "kedlubny", určitě všichni víte a kdo nevíte, tak dávám veřejně do tisku, že tak byli kýmsi nazváni členové skupiny Kelly Family. Uznávám, že ne všem se líbí jejich hudba, ale na světě jsou i takoví divní jedinci, kterým se jejich hudba prostě líbí a přirostla jim k srdci (jestli se to dá takhle napsat). Já jsem také ten jedinec. Jen si chvílemi připadám jako kdybych snad byla špatná, protože poslouchám tuhle hudbu, protože poslouchám "ty hrozné kedlubny".

Myslím, že není fér na ně nadávat a jinak je urážet, aniž o nich něco vím. Prosím, nelíbí se mi jejich styl. Beru to.

• Nesnáším je, An Angel (a ostatní podobné) hrají pořád dokola, kdo to má stále poslouchat? - Oni za to nemůžou a je to tak u všech písniček-novinek a u všech skupin.
• Vypadají hrozně, to jejich oblečení! - Ale to jsou právě oni, jejich styl; oni byli vždycky takoví, proč se měnit a chodit na pódium třeba v džínsách a tričku.
• Ty jejich dlouhý vlasy, to je také hrůza, vypadají jako holky. - Blbost, to jsou předsudky nebo závist.

Tohle vyznání není určeno nikomu konkrétně, ze mě to prostě muselo ven. Děkuji Vám za pozornost.

P. S. (Muwín): Využívám své drzosti a možnosti a dovolím si reagovat. S různými přestávkami a s různou intenzitou se už dva roky snažím s nadhledem a nepředpojatostí korigovat svůj postoj a názor k tomuto uskupení. Žádná změna. Dospěl jsem jen k tomu, že se vyhýbám konfrontaci jako možnému zdroji zbytečných nedorozumění ve skvělém sourozeneckém vztahu. Možná je to tou intenzitou které jsem doma vystavený, možná něčím jiným. Kdo ví.

• Někdo rozdává a přibývá mu stále, kdežto ten, kdo je skoupý, mívá nedostatek. (Př 11, 24)
• Z úst pošetilce vyrůstá povýšenost, kdežto moudré jejich rty střeží. (Př 14, 3)
• Jen srdce zná hořkost vlastní duše, ani do jeho radosti se nikdo cizí nemůže vmísit. (Př 14, 10)
• Také při smíchu bolívá srdce a na konci radosti bývá žal. (Př 14, 13)
• Vlídná odpověď odvrací rozhořčení, kdežto slovo, které ubližuje, popouzí k hněvu. (Př 15, 1)
• Cesta lenocha je zarostlá trním, kdežto stezka přímých je upravená. (Př 15, 19)
• Najdeš-li med, jez s mírou, jinak se jím přesytíš a zvrátíš jej. (Př 25, 16)
• Není-li už dřevo, uhasne oheň, není-li klevetník, utichne svár. (Př 26, 20)
• Ať tě chválí cizí a ne tvá vlastní ústa, cizinec a ne tvoje rty. (Př 27, 2)
• Sytý šlape i po plástvi medu, kdežto hladovému je každá hořkost sladká. (Př 27, 7)

Brzy jsem pochopila, že přednáška o reklamě nemá být dnes to nejdůležitější. Vlastně když na ní konečně přišla řada, většina lidí se vyjádřila, že jejich názor na reklamu je spíše neutrální až záporný. Také Dan začal hodně ze široka. Jakou úlohu v jeho životě hraje Ježíš. Jak si v osmi letech uvědomil jeho důležitost. Jak ho Ježíš vede životem, pomáhá mu v těžkých rozhodnutích. Jak se šťastně oženil (jeho žena Jitka tam byla taky).

Vlastně ten večer byl dost málo o reklamě, ale dozvěděla jsem se hodně o křesťanech. Především se všichni naučí dobře mluvit před velkým množstvím lidí (myslím, že v tomhle jsou lépe připraveni pro život než my). Mají v sobě neuvěřitelný mír a klid, protože věří, že díky Ježíši, který se pro ně obětoval a vzal na svá bedra jejich hříchy, je čeká krásný život nejen po smrti, ale i tady na Zemi.

Škoda, že nevěřím, že Bůh stvořil tento svět za šest dní a sedmý den že odpočíval po své práci. Nebylo by k zahození mít v životě nějakou pozitivní jistotu.

Jarní počasí přináší kromě slunečného vlaha i setkání se třemi ledovými muži. Za ty může studený arktický vzduch proudící přes Balt. Někdy ledoví mládenci rande zmeškají, ale první půlku května mají téměř vyhrazenou. Další nepříjemnosti způsobuje Medard. Nemusí se ovšem rozpršet přesně tento den. O všem rozhoduje atmosférická cirkulace, při níž nastává západní oceánské proudění. Nepříznivé počasí v druhé dekádě června dostalo název "ovčí chladna", protože při něm hynula jehňata.

Tak a poslední z příspěvků o atmosférické cirkulaci se bude jmenovat letní zázraky a přečtete si ho v červnovém Clavisu.

V oku mém tak hluboko
divný bol se skrývá,
a nebude nikdy zdráv,
kdo se tam kdy dívá.

A já přec tam hledět chci,
vždyť už nejsem zdráva,
vždyť už moje hlavička
dávno postonává.

A já přec tam hledět chci,
vždyť jsem tomu chtěla,
aby se mi po tobě
duše rozbolela.

Jak tu ránu uslyšela,
vzkřikla: "Už je amen!"
Kde se vzala, tu se vzala,
muška lezla z kamen.

"To jsem ráda," řekla Nána,
"že jsem neutekla!" -
"To jsem ráda," řekla muška,
"žes mne neupekla!"

Pro tři že je místa málo,
všechněm třem se mouchám zdálo.

Jedna dí: "Jsem mušák starý,
mně zde místo patří, - vari!"

Druhá dí: "Jsem velká dáma,
já tu budu sedět sama."

Třetí praví: "Bloudi oba!
mladým patří naše doba."

Mezitímco spor se vede,
pavouk vůkol sítě přede.

A než konec byl té vádě,
všechny tři sněd po pořadě.

Ráno klepal před svítáním
posel z Chudenic,
ke snídani s dětmi teta,
potom přijel strýc.

K jitřní, cestou do kostela,
slábla kmotra z Luk,
kmotr za ní, ptal se na ni,
- dědka hledal vnuk.

K velké přišel hajný hlásit
návštěvu nám ctnou:
paní lesní Podjablecká
přijde s rodinou.

U oběda, u svačiny
dětí jako much;
dík, že na mžik přišel ženich,
- inu žehnej Bůh!

Večer vpadla, kdy to bude,
sousedka se ptát,
na táčky pak dědův z vojny
přišel kamarád.

Baže nás ten dobrý pán Bůh
pomiloval dnes. -
V noci štěkal na dvorečku
sousedův nám pes.

Právě dnes, kdy vychází sedmé číslo Clavisu slaví tahle chráněná oblast kulaté narozeniny - byla vyhlášena 5. 3. 1973. (A to prvního března slavili i v CHKO Český ráj; té bylo 43 roků.) Leží v nejvyšších partiích moravsko-slovenského pomezí a zahrnuje horské a střední polohy Moravskoslezských Beskyd, Javorníků a Vsetínských vrchů v nadmořské výšce od 320 do 1324 metrů. Její výměra je asi 119 000 ha a zasahuje na území okresů Frýdek-Místek, Nový Jičín a Vsetín.

Území je budováno flyšovými horninami vnějšího karpatského oblouku. Pohoří má příkrovovou stavbu, na severu je ostře zlomově odděleno od nížinných partií severní Moravy. Na velmi rozsáhlé ploše zde najdeme typické opakované střídání odolných pískovcových lavic s jílovcovými a slínovcovými vrstvami, místy břidličnatými, v některých polohách jsou na povrchu slepencové vrstvy. Jednotlivé horské hřbety jsou orientované převážně ve směru SZ - JV. Jsou zde výrazná údolí, místy až 700 metrů hluboká, svahy hor jsou velmi strmé, hřbety zaoblené. Zcela chybí ledovcová modelace. Řídce se vyskytují i povrchové a podpovrchové pseudokrasové jevy, nejvýznamnější tvary tohoto druhu jsou rozsáhlé systémy puklinových jeskyní, místy až propasťovitého typu vzniklé gravitačním rozpadem některých horských hřbetů (např. Kněhyňská propast, jeskyně Cyrilka na Pustevnách, Ondrášovy díry v masivu Lysé hory).

Lesy zaujímají přes 70 % plochy celé oblasti. Většinou jde o druhotné smrkové monokultury. Zbytky přirozených lesů se zachovaly jen v extrémních nepřístupných polohách. Jsou to květnaté bučiny s bohatým bylinným podrostem, ve vyšších polohách kyselé bučiny s jedlí a smrkem a poměrně vzácné klimaxové smrčiny v nadm. výšce nad 1000 metrů. Na příkrých svazích a v hlubokých roklích jsou uchovány zbytky přirozených suťových lesů, s bohatým zastoupením javoru klenu, mléče, jilmu a lip. Poměrně vzácné jsou v Beskydech menší rašelinné loučky a mokřady s výskytem vstavačovitých. Vrcholové holiny, smilkové louky a pastviny vzniklé druhotně odlesněním, mají bohatou horskou květenu. Roste tu např. hořepník tolitovitý, pryskyřník omějolistý, mléčivec alpinský, kýchavice bílá, starček horský, prha arnika. Na loukách a pastvinách nižších poloh roste mnoho vstavačovitých (např. vstavač bledý, v. mužský, v. trojzubý, hlavinka horská, vemeníček zelený aj.).

Kromě lovné zvěře a běžných druhů lesní fauny se vyskytuje rys ostrovid a přechodně i medvěd hnědý. Žije zde i vydra říční. V menší pseudokrasové části Beskyd se vyskytují některé druhy netopýrů (např. netopýr velký, dlouhouchý či vousatý). Vzácně zde hnízdí ostříž lesní a včelojed lesní, výr velký, čáp černýa krkavec velký. Stavy tetřevů a jeřábků jsou velmi nízké, početnější jsou stavy tetřívků. Z drobného ptactva se vyskytuje např. skorec vodní, ledňáček říční, ořešník kropenatý a řada dalších. Z obojživelníků je zajímavý výskyt čolka karpatského - karpatského endemita.

Na území chráněné oblasti je jedna NPP (Valašské muzeum v přírodě), 7 NPR, 15 PP a 9 PR o celkové ploše 1054 ha. Adresa sídla správy: Nádražní 36, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm. Tel. č.: 0651/555 92.

Území je budované karpatským flyšem, tj. střídáním odolnějších pískovcových a měkčích jílovcových a slínovcových vrstev.Jsou zde také řídké polohy vápnitých slínů až vápenců (především na slovenské straně), na některých místech je flyš proražen plošně nevelkými polohami neovulkanitů (především andezitů).

Reliéf je tvořen převážně jedním, místy dvěma rovnoběžnými horskými hřbety ve směru JZ - SV s četnými dlouhými postranními rozsochami. Centrální část hlavního hřbetu má horský charakter, na několika místech je hřbet přerušen mohutnými údolími, až 500 metrů hlubokými, protékanými řekami, které odvodňují převážnou část území na slovenskou stranu do povodí Váhu. Celé pohoří je tak rozčleněno do několika samostatných horských skupin (Radějovská vrchovina, Javořina, Lopeník, Javorník, Vršatec). Pro území jsou typické plošně nevelké sesuvy na kluzkých jílovcových plochách. Výrazné skalní útvary na moravské straně pohoří zcela chybí.

Celkový ráz území CHKO Bílé Karpaty je téměř zcela výsledkem staletého využívání tohoto území. Velká část plochy (přes 45 %)je zalesněna a lesní porosty si zachovaly přirozenou skladbu.V nižších polohách se uchovaly doubravy a dubohabrové háje, zatímco původní bukojedlové lesy vyšších poloh musely ustoupit jednošečným loukám a pastvinám. Tyto typické bělokarpatské květnaté louky s rozptýlenou zelení osamělých rozsochatých dubů a buků jsou unikátním prvkem této krajiny, která nemá v Evropě obdobu.

Území s charakterem rozsáhlého anglického parku se vlivem rozmanitosti mikroreliéfu, různorodosti vlhkostních poměrů a expozice stalo útočištěm rozmanitých druhů naší květeny - od stepních druhů až po druhy výlučně mokřadní. Bílé Karpaty jsou proslulé hlavně výskytem vstavačovitých. Ze všech, v České republice se vyskytujících, druhů se polovina vyskytuje právě zde. Z nejvýznamnějších je to např. tořič čmelákovitý, rudohlávek jehlancovitý, vstavač osmahlý, trojzubý, vojenský, obecný, prstnatec bezový a řada dalších. Z nápadných druhů se vyskytuje např. lilie cibulkonosná, všivec statný a kýchavice černá, která zde roste na jediném místě na Moravě. Druhá její lokalita u nás je na Slánsku v Čechách.

Kromě běžných druhů zvěře se zde vyskytuje rys ostrovid, přechodně medvěd hnědý, případně i kočka divoká. Z ptactva zde žije např. strakapoud jižní a strakapoud bělohřbetý, lejsek malý, ťuhýk rudohlavý, hnízdí zde čáp černý a krkavec velký. Z plazů je zajímavý výskyt užovky stromové. Velmi bohatý je výskyt hmyzu, zejména četných druhů motýlů.

Na území chráněné oblasti je jedna NPP, 5 NPR, 30 PP a 16 PR o celkové ploše 1274,6 ha. Sídlo správy: Masarykova 207, 763 26 Luhačovice. Tel. č. (jako vždy bez záruky): 067/93371.

Celá chráněná oblast leží téměř výhradně na neogenních (neogén jsou mladší třetihory, tzn. období 2 až 23 miliónů let nazpět) sedimentech, rozšířených na celém území Ostravské pánve a Moravské brány. Jedná se zejména o spodně tortonské (to je další, podrobnější členění neogénu) písčité slíny a písky s polohami vápnitých jílů. Tyto vrstvy bývají překryty čtvrtohorními glacifluviálními (od ledovců) a fluviálními (od řeky) sedimenty, především nivními nánosy řeky Odry. Do jižní části CHKO zasahují i horniny vnějšího karpatského flyše. Jedná se o pískovcové a jílovcové křídové (křída je nejmladší část druhohor, tedy před 65 až 130-ti mil. roky) vrstvy.

Reliéf chráněné oblasti je rovinný, tvořen nivou řeky Odry s vzácně vyvinutými zachovalými volnými říčními rameny v různém stupni zazemění. Charakteristickým rysem doplňujícím značně fádní reliéf krajiny je existence rybničních soustav podél Odry, zejména ve střední a severní části CHKO.

CHKO Poodří tvoří ucelený komplex vodních, mokřadních a lesních společenstev, který vzdor těsnému sousedství s ostravskou aglomerací uchoval si značnou nedotčenost. Jeho osu tvoří přirozeně meandrující tok řeky Odry s četnými přítoky, slepými rameny, tůněmi i rybníky. Nejhodnotnější partií je ucelený komplex nivních luk v rozloze přes 2000 ha, který nemá u nás obdoby. Kolem řeky a dalších vodních ploch jsou zachovány přirozené břehové porosty přecházející v lužní les tvořený duby, habry, buky, javory, topoly, příp. i babykou. Bylinný podrost je rovněž velmi pestrý (sněženka předjarní, jaterník trojlaločný, vzácně lilie zlatohlávek, hvězdnatec čemeřicový, kyčelnice žláznatá aj.). Vodní nádrže jsou lemovány rákosinami s kosatcem žlutým, bazanovcem kytkokvětým, kyprejem obecným a řadou dalších vlhkomilných druhů. Ve vodních nádržích se vyskytují četné druhy rdestů, nepukalka vzplývavá, kotvice plovoucí aj.

CHKO Poodří je významné i svou faunou. Oblast leží na jedné z hlavních středoevropských tahových cest. Proto slouží jako místo odpočinku a zimoviště pro tažné ptactvo. Zároveň je i vhodným hnízdištěm pro ptactvo vodní, bahenní i zpěvné. Z nejzajímavějších druhů se vyskytuje moudivláček lužní, sýkořice vousatá, břehule říční, cvrčilka slavíková, rákosníci, chřástalové, břehouši, vodouši rybáci aj.

V této CHKO je jedna NPR a dvě PR o ploše 242 ha. Sídlo správy: Trocnovská 2, 702 00 Ostrava. Tel. č.: 069/215 364.

V té době jsem byl vedoucím pražské vodní šestnáctky s klubovnou v Klubu Vodních Turistů v Braníku u ledáren. Dělali jsme v 47 roce 6 nedělní zájezd na Slovensko, které v té době bylo nacionálně rozděleno a většina obyvatelstva proti Čechům zaujatá. Ale měli jsme ve své základně Liptovský Hrádek přátele v podobě skautské hlídky, kterou v té době vedl asi 16letý chlapec. Ti nám pomohli překonat zásobovací problémy a byli velkou pomocí v našich výletech do Liptovských Holich, Nízkých a Vysokých Tater.

Naše noční cestování bylo ohroženo vojenskými opatřeními při hondbě na Bendéřovce. Všechno to však vynahradily túry v panenské přírodě v té době téměř oproštěné lidskou přítomností. Pochybuji, že je to stále ještě tak, jak já to poznal se svým oddílem. Tehdá byla vypálena veškerá stavení, která mohla sloužit partizánům a všechny přístupové cesty zničené, včetně stezek v horách. Bylo to v době, kdy jsme věřili, že budujeme rupubliku, jako pokračovatelku prvního moderního státu založeného T.G.M.