Jeseníky

Rybča

Po několika neúspěšných pokusech odjet na vandr do Českého ráje, kdy se mně dvakrát ozvala Kapsa, že by jela, jsme vyrazili do Jeseníků s roverskou družinou Glauruns (Placka, Bětka, Bilbo, Honza, Kája a Ondra). Byl to týden na konci prázdnin a musím říct, že takovou nějakou tečku jsem přesně potřebovala. Celou dobu naprostá pohoda, která pro mě byla po Švýcarsku vítanou změnou.

Bohužel jsem vyrazila na vandr a pak se pořádně do hor ani nedostala, ale to bylo asi jediný, co mě za celou dobu mrzelo. Do středy jsme byli v Rapotíně, když nepočítám výlety do okolí, a večer odjeli na Velkoklínskou boudu. Celý čtvrtek jsme se postupně chystali dobýt Praděd, ale nakonec ani to nevyšlo. V pátek se konečně mělo vyrazit na vandr, ale to už jsem bohužel odjížděla.

Na závěr zbývá říct jen, že jsem poznala spoustu nových, skvělých lidí, mám vás od nich pozdravovat (povídali, když zjistili, že jsme z Parády a Clavisu a vzpamatovali se z toho) a strávila s nimi nádherný týden. A co by chtěl člověk o prázdninách dělat lepšího.