Všem

Johny

...a tak jsme dorazili na tábořiště... Pravda, objevily se u nás první rozpaky, z něčeho jsme byli tak trochu překvapení, ale co, "jiný kraj, jiný mrav" a koneckonců jsme sem nejeli proto, abychom dělali všechno tak, jak jsme zvyklí, ale naopak, abychom poznali taky něco nového. Lidi tam jsou docela v pohodě, někdy až dost, ale jinak jsou moc fajn, fakt!

A co jsme tam vlastně celou dobu dělali? Zkrátka všechno možný. Hráli jsme volej a soft, někdy sami, někdy internacionálně, uspořádali Czech day, kde jsme představili naše zvyky a obyčeje, naši republiku a vůbec něco z toho, co děláme. Myslím, že to bylo celkem dobrý a mělo to docela úspěch. Taky jsme navštívili pár měst a památek, zúčastnili se jejich hike, což je s jistými odlišnostmi něco jako náš táborový puťák, pak jsme taky byli na dva dny v Alpách (mimochodem bomba), chodili se koupat, úspěšně či méně úspěšně se družili, hráli více či méně vypečené hry (pochopitelně též internacionálně), chodili jsme na třešně (mají jich tam všude spoustu, takže jsme se neustále přejídali), obdivovali jsme jejich přírodu a byli takřka v šoku z jejich úžasně čistých řek, kde člověk vidí až na dno, udělali jsme pro ně Diashow, kde jsme jim na diapozitivech a s patřičným výkladem ukazovali, jak to chodí u nás, zpívali jsme trojjazyčné písně a vůbec...

Určitě to všechno mělo i svých pár much, ale přesto to bylo dost dobrý, když už ne kvůli ničemu jinému, tak alespoň pro zkušenost.

Ano, uhádli jste, to bylo velmi telegraficky o Švýcarsku. A představte si, že to všechno dnem našeho odjezdu domů neskončilo! Možná už někdo tušíte, kam mířím. Ano, opět jste uhádli! Švýcary jsme pozvali na oplátku k nám a budou tu co nevidět. Ono "co nevidět" je vlastně vidět velmi dobře a kvapem se to blíží, neboť se jedná o 3. či 4. říjen. Měli by tu pobýt asi týden. Ubytováni budou u lidí, kteří ve Švýcarsku byli a to je zatím asi tak vše, co se ví.

Samozřejmě se za chvíli (vlastně už dnes, pokud čtete Clavis v den jeho vydání) rozjede mašinerie příprav a to je také důvod, proč tohle všechno píšu. Na srazu Clavis-týmu jsme se shodli na tom, že by byla škoda, aby se zapojili jen ti, co ve Švýcarsku byli, a že by to mohla být určitá výzva pro nás všechny. Pochopitelně nechce nikdo nikoho k něčemu nutit, jen nám přijde trochu hloupý, odvrátit se dřív, než něco zkusíme, a navíc by to snad i byla zajímavá zkušenost. A co je vlastně třeba? Spousta organizačních věcí, zejména pomoc se zajištěním dopoledních aktivit, protože jsme všichni kromě Petry školou povinní, pak taky samozřejmě přijímáme jakékoli nápady (pokud možno rozumné a realizovatelné) a kdo snad není na to vymýšlení, bude velmi vítán např. při realizaci nějaké větší hry, která se plánuje, nebo při přípravě ohně. Taky by bylo dost dobrý dát dohromady schopné hudební těleso, pro které by nebylo problémem sem tam vyfiknout nějaký ten mezinárodní song...

A vůbec toho bude ještě spousta, kde bude potřeba chytrých hlav a šikovných rukou. Ale hlavně nás všech (což nemyslím tak, že se to jako vylučuje)...