CHKO Jeseníky

Muwín

A po prázdninové odmlce se vracím se seriálem o chráněných krajinných oblastech naší republiky. Zavítáme do dvou horstev ve východní části naší vlasti.

Byla vyhlášena 19. 6. 1969. Zahrnuje celý masiv Hrubého Jeseníku - nejvyšších moravských hor. Je to území s nebývalou výškovou členitostí od 330 do 1492 m n. m. Její výměra je 74 538 ha (připomínám, že 1 km² = 100 ha). Zasahuje na území okresů Bruntál, Šumperk a Jeseník.

Je to území s relativně pestrou geologickou stavbou, tvořené složitým komplexem krystalinika (metamorfované horniny). Charakteristické jsou úzké pruhy hornin, protažené ve směru S-J. Nejvíce zastoupeny jsou právě metamorfity (svor, rula, fylit), tvořící vrcholové partie pohoří, méně zastoupeny jsou výlevné horniny (zejména granitoidy). V severovýchodní části CHKO (oblast Jeseníka u Zlatých Hor) je výskyt barevných a drahých kovů, donedávna těžených.

Hrubý Jeseník díky velké výškové členitosti má jednoznačně horský, místy velehorský charakter. Nejvyšší partie jsou tektonicky zdviženou hornatinou, tvořenou několika horskými skupinami, oddělenými od sebe několika hlubokými sedly a kotlinovými sníženinami. Horské hřbety jsou oblé s hluboce zaříznutými erozními údolími s občasnými kaskádami a menšími vodopády na vodních tocích. Najdeme tu rozsáhlá kamenná pole na některých svazích a významné izolované skalní útvary v hřebenových partiích (Petrovy kameny, Vozka) i v některých nížinných polohách. Výrazná ledovcová modelace je patrná především v masivu Vysoké Hole (Velká a Malá kotlina) i na úbočí Keprníku.

Jeseníky sice nezasahují do vysokohorského pásma, ale vlivem specifických podmínek se tu vytvořily typické horské biotopy. Horní hranice lesa tu probíhá ve výšce 1200 až 1300 m n. m. Nad ní jsou smilkové hole, místy se sítinou trojklanou. Na skalních a balvanitých lokalitách jsou souvislé porosty mechů a lišejníků. Na spodním okraji těchto travnatých porostů je ostrůvkovitě uměle vysazena kosodřevina. Většina území (80 %) je zalesněna a to druhotnými monokulturami smrku. Kdysi zde byly rozšířeny lesy smíšené s převahou buků, lesy suťové a horské smrčiny. Ty se však zachovaly jen sporadicky. V Jeseníkách je několik rašelinišť, zajímavá je flóra rašeliniště Rejvíz nebo rašeliniště pánevního typu Skřítek, kde jsou porosty borovice blatky s podrostem rojovníku bahenního. Na vlhkých loukách jsou četné druhy vstavačů. Jeseníky mají vůbec velmi rozmanitou květenu. Nejbohatší jsou hlavně v karových údolích, zejména v oblasti Malé a Velké kotliny kde vlivem specifického mikroklimatu vznikly podmínky příhodné pro výskyt více než 500 druhů vyšších rostlin. A to jak nížinných teplomilných, tak i pro druhy vysokohorské. Z nejnápadnějších je to např. větrnice narcisokvětá, kamzičník rakouský, kropenáč vytrvalý, kýchavice bílá, oměj šalamounek, mléčivec alpinský, rozchodnice růžová, škarda sibiřská i miniaturní vrby - vrba šípová, vrba bylinná. Z nejvzácnějších druhů zde roste jesenický endemit - zvonek český jesenický. Rozmanitá je i zvířena této oblasti. Kromě běžné lovné zvěře se zde vyskytuje i početné stádo kamzíků, kteří tu byli vysazeni v r. 1930 a dobře se zde aklimatizovali. To nelze říci o svištích, jejichž vysazení v r. 1960 skončilo nezdarem. Z velkých šelem zde žije rys ostrovid. V Jeseníkách je mnoho ptactva, např. kos horský, skorec vodní, ořešník kropenatý, datlík tříprstý, čečetka zimní, hnízdí zde i čáp černý a většina našich sov. Vzácný je tetřev hlušec, tetřívek obecný a jeřábek lesní. Hojný je výskyt obojživelníků a plazů.

Na území CHKO Jeseníky jsou 4 NPR, 5 PP a 10 PR o celkové ploše 3666 ha.

Adresa sídla správy: Malá Morávka č. 27, 793 36. Tel. č.: 0647/5238, 5240.