Kulečníkový stůl

Petra

Můj názor je ten, že kmen se měl rozhodnout, zda pomůže někomu, kdo je v průšvihu (Kryptě), nebo mu to vadí natolik, že je to pro něj nepřijatelné. (José2)

Ten den, co jsme získali kulečníkový stůl, byli všichni nadšeni. Ještě několik měsíců se stůl těšil všeobecné oblibě, která však netrvala věčně. Přišel den, kdy se naskytla možnost zbavit se tohoto rozměrného kusu nábytku a ještě se udělat hezkými, a sice darovat ho Kryptě. Dlouhou dobu jsme pak o stolu neslyšeli, stál v atomovém krytu a nikomu z nás nechyběl. Až jednou... až jednou začala být Krypta pro plíseň a vlhkost neobyvatelná, a protože nebylo jiné východisko, všechen dosud neplesnivý nábytek se přesunul společně s kulečníkovým stolem do naší klubovny. Prý na čtrnáct dní. A tak to začalo...

Byl začátek prázdnin a klubovna byla plná stolů a židlí. Už od začátku se začaly ozývat nespokojené hlasy. Ale byly prázdniny a tak se to dalo docela dobře snést. Ale pak začalo září a Krypta se o své věci nehlásila. Zdenny tvrdil, že to má na starosti Vosa, Vosa zas, že to má na starosti Zdenny. A tak jsem se o to začala zajímat sama.

Ještě stále si myslím, že jsem měla oprávněný pocit, že je to Kryptě prostě jedno, protože se jich to v podstatě netýká. To, že se naše klubovna stala zcela nepoužitelnou mohlo přeci vadit jen nám. Když jsem viděla, jak si řešení Krypty všichni přehazují jako horký brambor, nabídla jsem Zdennymu, že jestli na to nemají čas, tak ten odvoz zařídím sama.

Druhý den mi Zdenny zavolal, že dal do internetové konference nabídku stolů a židlí a že se mu ozval Vašek z Lysý. Dal mi na něj telefon a ať si to s ním dohodnu. Řekl mi, že mu nabídl jen ty stoly a židle, protože nevěděl, jestli chceme odvézt i ten kulečníkový stůl. Z toho se dá logicky odvodit, že on o ten stůl zájem neměl, nebo ho nepovažoval za majetek Krypty. Tak jsem poprosila Alču, aby se na první zářijové akci (rozdávání Clavisu) zeptala, jestli máme o stůl zájem či ne. Odpověď byla jednoznačná: stůl nechceme. Obratem jsem zavolala Vaškovi, jestli by nechtěl i ten kulečníkový stůl. Chtěl ho a já byla ráda.

Za několik dní volal Zdenny a ptal se po kulečníkovém stolu, že prý by možná měl někoho, kdo by si ho vzal. Konkrétně Katel možná má nějakou místnost. Řekla jsem mu, že už je to domluvený s Vaškem a že vše odjíždí 23.9.

Se Zdennym jsem se domluvila tak, že zařídím i odvoz (Berdymu nakonec volala Alča) a on jen proplatí účet. Ale pak se to všechno nepříjemně zamotalo.

Den před domluveným odjezdem věcí jsem se jen tak náhodou zeptala Vosy, jestli by nám nepomohl ve středu nakládat. Oba jsme byli jistě překvapení, že jsou dva termíny pro odvoz věcí. Za prvé odjíždí vše včetně stolu ve středu 23.9. do Lysý a za druhé odjíždí 30.9. vše (nebo přinejmenším alespoň kulečníkový stůl) do místnosti od Katla.

Tady poprvé cítím, že jsem udělala chybu a nechala se zviklat. José začal organizovat odvoz věcí ke Katlovi, s tím, že je potřeba okamžitě zrušit odvoz do Lysý. Z Vosy však po chvíli vylezlo, že ta Katlova místnost ještě není jistá. Odmítla jsem zavolat Vaškovi a zrušit nadějný odvoz jen proto, že možná se to odveze ke Katlovi. Proč? Zásadní otázka. Moc jsem chtěla, aby to vše z naší klubovny zmizlo, a byla jsem přesvědčená, že hájím zájmy celého kmene. Hlavním důvodem byla bezesporu blížící se návštěva Švýcarů ale i to, že jsem prostě už moc nevěřila, že Krypta ten odvoz zrealizuje sama od sebe. José tvrdí, že jsem neměla právo o ničem rozhodnout, protože stůl už patřil Kryptě a u nás byl jen v úschově. Ještě tak možná Lišák nebo Marka, kteří vedou kmen, kdyby něco řekli, tak snad pak ano, ale ne já, která v kmeni žádnou významnou úlohu nemám.

Teprve ve středu večer jsem se od Johny dozvěděla, že Marka rozhodla, že nábytek kromě kulečníkového stolu odjede do Lysý, a kulečníkový stůl odjede buď hned 23.9. ke Katlovi nebo později ke Katlovi. Protože ve středu přes den jsem ovšem od nikoho tyto informace nedostala (a bohužel mě ani nenapadlo, že by to tak mohlo být), nezavolala jsem Vaškovi, a ten tedy vůbec netušil, že k němu do Lysý kulečníkový stůl nedorazí.

Ve čtvrtek mi volal, samozřejmě naštvaný, cítil se podvedený, se stolem už počítal, roveři se na něj těšili, teď jsou na něj naštvaný...