Skolióza

Marťa

Tak jsem vám takhle přemýšlela, o čem zajímavém bych se měla na stránkách Clavisu s vámi podělit, a teprve dnes se mi stalo něco, co stojí za řeč. Vrátila se mi babička ze Sicílie. Ne, tohle ještě není to, o čem chci psát, ale tady to začíná.

Když mi tedy moje babička vyprávěla o Sicílii, zmínila se o tom, že je provázela jakási průvodkyně, docela mladá, která měla hrb díky těžké skolióze. A ta průvodkyně kolem sebe i s tímto jistým handicapem šířila radost. A tak se stalo, že mnozí si prostě toho hrbu ani nevšimli. Možná si říkáte: "A co tím chce říct?" Je to prosté. Ta dívka dávala lidem své klady a tím jim nedovolila všimnout si jejích záporů. Tak to je má pointa. Nevztahuje se jen na fyzický vzhled, ale i na duševno.

Každý z nás má své chyby, v každém je zakódované zlo, ale nejde o to zlo a o to dostat ze sebe ven špatné vlastnosti (to je totiž nemožné, posuzujeme-li svět v protikladech), ale jde o to přehlušit je tím, co je v nás dobrého. Mýlí se ti, co nyní čekají Amen. Nebylo to kázání, jen můj osobní poznatek, o který jsem se chtěla podělit...