CHKO Jizerské hory

Bude mít brzy narozeniny - byla vyhlášena 8. 12. 1967. Zahrnuje vlastní masiv stejnojmenného pohoří včetně části podhůří v nadmořské výšce od 320 do 1124 m. Její rozloha je 37 450 ha. Zasahuje na území okresů Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily.

Základní stavební jednotkou po stránce geologické je tzv. krkonošsko-jizerský pluton hercynského stáří (to je před 245 až 360 mil. lety), který tvoří centrální část chráněné oblasti s vrcholy Jizerou, Černou horou a Smědavskou horou. Tento žulový pluton je obklopen pásem metamorfitů (hl. svorů a ortorul), který tvoří zejména pohraniční hřbet s nejvyšším vrcholem Jizerských hor Smrkem (1124 m n. m.).

V třetihorách bylo celé území vystaveno silné tektonické činnosti. Přes blízkost pevninského ledovce se modelace tohoto druhu v Jizerských horách nevyskytuje, zato zde probíhá intenzivní mrazové zvětrávání s následnou tvorbou četných izolovaných skalisek a skalních věží ve vrcholových partiích, skalních hradeb, mrazových srubů a kamenných a balvanitých sutí.

V oblasti Jizerských hor je více než 74 % lesní půdy. Velká rozloha je však zničena průmyslovými exhalacemi. Jsou to převážně druhotné smrkové monokultury, ale i původní horské smrčiny. Přirozené smíšené listnaté porosty s převahou buků, které zatím odolávají, se uchovaly v balvanitém a skalnatém terénu, zejména na severních příkrých svazích horského pásma. Bylinný podrost je velmi chudý (šťavel kyselý, starček vejčitý, kokořík přeslenitý, borůvka, kapradiny). Ojedinělý lesní porost - nevelká, ale životaschopná tisina - se vyskytuje při jz. okraji Jizerských hor, nedaleko obce Fojtka. Zajímavý je také zbytek bukového porostu jednoho z nejvyšších čedičových vrcholů Evropy na Bukovci (1005 m n. m.). Zde je bohatší květena (hořepník tolitovitý, měsíčnice vytrvalá, žluťucha orlíčkolistá, kruštík širokolistý, mléčivec alpský, podbělice alpská, lilie zlatohlávek aj.). Skutečně přirozená a různorodá vegetace se uchovala na mnoha vrchovištích, která se nazývají loukami. Takovýchto lokalit je v Jizerských horách více než 70. Na většině z nich je okraj lemován kosodřevinou, která se na skalnatém podkladu v Jizerských horách téměř nevyskytuje, Kosodřevina přechází plynule v rašelinný les s hluboce zavětvenými smrky a břízou karpatskou. Střed rašelinišť tvoří rašeliníky, častá jsou živá jezírky. Plynulý přechod do klečových lemů tvoří společenstva rašeliništní květeny (ostřice chudokvětá, suchopýrek alpský i trsnatý, blatnice bahenní, rosnatka okrouhlolistá, vlochyně, klikva bahenní). Na jediné lokalitě (na Rašeliništi Jizery) je udáván i výskyt jalovce nízkého.

Jizerské hory jsou největší jelení oblastí v Čechách. Jeleni zde vynikají velmi krásným parožím. Kromě ostaní lesní a horské zvěře, vyskytuje se zde významné zimoviště netopýrů. Na rašeliništích lze zahlédnout tetřívka obecného. Z drobnějšího ptactva se vyskytuje kos horský, ořešník kropenatý, čečetka zimní, lejsek malý, holub doupňák, pěvuška modrá aj.

Na území CHKO je 9 NPR, 6 PP a 12 PR o celkové ploše 1265 ha.

Sídlo správy: U jezu 10, 460 01 Liberec. Tel. č. : 048/24785.