Basketbalový turnaj
Honzina

Dne 9.1.1999 (mimochodem zajímavé datum, že?) jsem se zúčastnil jako jeden z členů týmu Clavis-Javor-aještěněkdo, basketbalového maratónu a ač jsem byl jeden z dříve odcházejících, rád bych přispěl svou troškou do mlýna názorů na tento turnaj. Velmi se mi líbil, i když chvílemi to byl docela záhul na tělo i na hlavu. Tím záhulem na tělo myslím občasné (tedy spíše více než občasné) tělesné střety s protivníky na poli hřiště, které občas přecházely v rugbyové zákroky srovnatelné z wrestlingem či jiným takto podobně vyhlížejícím sportem. Záhul na hlavu byl alespoň pro mě na počátku celého turnaje, protože - a nestydím se to říci - jsem o basketu lautr nic nevěděl. Jen díky obětavému a názornému výkladu mých spoluhráčů se mi podařilo do této hry proniknout a řekl bych, že pak mi to i šlo daleko lépe (ble tady něco nelibě voní). Můžu dokonce i prohlásit, že se mi basketball jako hra začal trochu líbit, ale na volej stejně nedám dopustit. Chtěl bych moc poděkovat za trpělivost všech okolo mne se pohybujících hráčů, neboť některé mé zákroky nebyli adekvátní tomuto sportu, a hlavně pořadatelům za zorganizování akce. Poslední větu tohoto pidi článku bych napsal asi takto: Není nad poznání.

Nelibou vůni cítit není, opravdu se všichni (zvláště ti na začátku méně zkušení) velmi zlepšili, ostatně stejně jako loni.

Kuba