27. prosince 1963 byla vyhlášena chráněná krajinná oblast a národní park slaví narozeniny společně s Johny. Byl vyhlášen 20. března 1991. Od roku 1990 je rovněž biosférickou rezervací UNESCO.
Národní park zahrnuje přírodně nejhodnotnější partie Šumavy a po celém svém obvodu je lemován stejnojmennou CHKO. Nadmořská výška celého území je od 510 do 1378 metrů. Výměra národního parku je 68330 ha a CHKO 99851 ha. NP a CHKO zasahují na území okresů Český Krumlov, Prachatice a Klatovy.
Území je budované velmi starými krystalickými horninami, hlavně metamorfity (pararuly, migmatity, dvojslídné ruly a svory, místy syenodiority). Nejvyšší partie české části Šumavy jsou tvořeny středně až hrubozrnitým granodioritem, výskyt hornin blízkých žule na větších plochách je i v oblasti Knížecích plání a podél Křemelné. Ostrůvkovitě se vyskytují amfibolity, pegmatity a žulové porfyry.
Šumava představuje tektonicky zdvižené zarovnané pohoří. Reliéf je vrchovinný, místy až pahorkatinný s rozlehlými pláněmi v nadmořské výšce i 1000 metrů. Charakter výškově členité hornatiny má v masivu Plechého, Boubína a Královského Hvozdu. Velké výškové rozdíly jsou i v místech intenzivní zpětné eroze Otavy a jejích přítoků, Úhlavy a Blanice. Patrná je výrazná ledovcová modelace nejvyšších partií na české i německé straně Šumavy, zbytky ledovcových karů, 12 ledovcových jezer (5 na české straně). Pomístně jsou rozšířena kamenná a balvanitá moře.
Šumava patří mezi nejrozsáhlejší souvisle zalesněnou oblast střední Evropy. Lesy pokrývají 80 % celkové rozlohy. Přestože většina lesních porostů je druhotná, zachovaly se zde velké plochy lesů s přirozenou skladbou. Ačkoli Šumava nezasahuje do vysokohorského pásma, její izolovanost způsobuje uplatnění tzv. vrcholového jevu. Na nejvyšších vrcholech je horní hranice lesa snížena, zúžen je i pás kosodřevinného porostu a vrcholy zůstávají holé. Převládajícími lesními porosty byly květnaté bučiny s jedlí, smrkem a klenem. V podrostu převládá kyčelnice devítilistá a cibulkonosná. Hojné jsou i zbytky acidofilních bučin (buk se smrkem a jedlí) a horských smrčin, kde v podrostu nechybí podbělice alpská, sedmikvítek evropský, žebrovice různolistá, dřípatka horská, čípek objímavý, kapraď horská aj. Velmi zajímavá je květena šumavských jezer glaciálního původu. V jejich vodách se vyskytuje např. stolístek střídavolistý, v Černém jezeře šídlatka jezerní, na Plešné jezeře šídlatka ostnovýtrusná a zevar úzkolistý. Na karových stěnách se vyskytuje vzácná vrba palistnatá, charakteristický je výskyt sítiny trojklanné a psinečku skalního. Velmi významným přírodním prvkem Šumavy jsou rašeliniště. Jsou dvojího typu: slatě - situované v náhorních polohách Šumavských plání a luhy - vázané na říční údolí. Slatě bývají porostlé klečí nebo zakrslým smrkem, v jejich podrostu převládá borůvka, vlochyně, brusinka, klikva bahenní, kyhanka sivolistá, šicha obojaká, místy i vřes. V blízkosti živých jezírek jsou četné druhy ostřic, rosnatka okrouhlolistá aj. Luhy jsou porostlé stromovými porosty blatky, jsou bez rašelinných jezírek, bylinný porost je obdobný porostům na slatích. Na šumavských pláních jsou velké plochy využívány jako louky nebo pastviny. Jsou porostlé smilkou tuhou, případně třtinou chloupkatou. Na nich se vyskytuje řada vzácných druhů jako starček podhorský, kamzičník rakouský, prha chlumní, kýchavice bílá, oměj štíhlý i oměj šalamounek, kropenáč vytrvalý, pryskyřník omějolistý, hořec šumavský. Také zvířena Šumavy je velmi bohatá. Jako glaciální relikt se zde objevuje myšivka horská. Dobré jsou stavy lovné zvěře. V nedávné minulosti zde byl úspěšně reintrodukován rys ostrovid. Vzácně se vyskytuje i zatoulaný los. Na čistých tocích se objevuje vydra říční. Bohatá je i šumavská avifauna. V malém počtu se zde vyskytují všechny tři druhy našich tetřevovitých, hojné jsou sovy, datlík tříprstý, ořešník kropenatý, kos horský, čečetka zimní. V pramenné oblasti Blanice je nejvýznamnější lokalita perlorodky říční na území ČR.
Na území NP je 24 PP o rozloze 7366 ha, na území CHKO je jedna NPP, 4 NPR, 14 NP a 13 PP o ploše 2829 ha. Sídlo správy: 1. máje 206, 385 01 Vimperk. Tel. č.: 0339/23600, 23095.