| po 1.3. | 18:00 klubovna - Clavis |
| čt 4.3. | 17:00-19:00 tělocvična Ohrada |
| pá 5.3. | 16:15-18:30 tělocvična 08 |
| po 8.3. | 18:00 gymnázium J. Keplera (Parléřova 2, Praha 6) - "Postrach vesmíru" |
| 8-14.3. | Beníšky lyžování (Myšák) |
| čt 11.3. | 17:00-19:00 tělocvična Ohrada |
| 12-14.3. | Jizerky běžky (Lišák) |
| pá 12.3. | 19:00 Anděl (u 5. sloupu) - hvězdárna (za dobrého počasí) (Muwín) |
| čt 18.3. | 17:00-19:00 tělocvična Ohrada |
| út 23.3. | 17:30 klubovna - Čínské čtení (Křemla) |
| st 24.3. | 16:30 Anděl - "Letem českým světem" - výstava fotografií, místa v Čechách před 100 lety a dnes (Rybča) |
| čt 25.3. | 17:00-19:00 tělocvična Ohrada |
| so 27.3. | 14:00 Debata o roverském kmeni |
| út 30.3. | 16:00 Anděl (u 5. sloupu) - Náprstkovo muzeum "Všichni jsme lidé" - o rozdílech a zároveň podobnostech lidských kultur (Zajda) |
| čt 1.4. | 17:00-19:00 tělocvična Ohrada |
| po 5.4. | 18:00 klubovna - Clavis |
| út 6.4. | 19:30 klub Trojická - koncert skupiny Lístek |
| st 7.4. | Rozverné hrátky s kuličkami (Zajda, Křemla) |
| čt 8.4. | 17:00-19:00 tělocvična Ohrada |
| pá 9.4. | Den 97 (Marka) |
| po 1.3. | oddílovka Vlčáci |
| st 3.3. | oddílovka Paráda |
| ne 7.3. | 10:00 plavání Radlice - Vlčáci |
| 13-20.3. | Jarní prázdniny - Beníšky (Křemla, Zajda, Káčula, ...?) |
| st 24.3. | "Klub" - Paráda |
| so 27.3. | skanzen Kouřim - jednodenní výprava Paráda (Smíšek) |
| pá 26.3. | 16:15-18:30 tělocvična 08 |
| 1-4.4. | Velikonoce |
| st 7.4. | oddílovka Paráda |
Tým vyhlašuje na den 27.3. debatu o roverském kmeni. Sraz je ve 14:00, přijďte všichni včas! Zváni jsou: Křemla, Zajda, Alča, Marka, Rybča, Muwín, Lišák, Bobr, Lukáš, Elza a Myšák. Hlavní bod programu: připomínky a nápady k činnosti kmene.
Jménem agentury Proklov (Pařez group) - viz dřívější veleúspěšné představení Limonádový Joe Velká Hvězda - vám nabízíme ojedinělý kulturní (kaloricky hodnotný!) zážitek, kterým je následující divadelní představení. Divadlo Na pochodu uvádí světovou premiéru nové české hry Postrach vesmíru autorů Jamese Hrniacka a Charlese Kostrouna W. na motivy stejnojmenné knihy.
Nemohli jste být při tom, když se první člověk napil z Mléčné dráhy, ale můžete se stát svědky věrné rekonstrukce všech klíčových okamžiků objevitelské plavby Tetratriumvirátu, a to v podání některých přímých účastníků, členů posádky Mateřské lodi. Šance sáhnout si do vesmíru se nemusí již podruhé opakovat!
Hrají: Jana Raabová (Kamčatka), Tomáš Pláňka (Pedro), Jakub Pavelka (Kytka), Jakub Hrňák (Ťuk), Jakub Závrský (B2) a Karel Kostroun (Kmet).
| Slyšte slovo týmu |
|
| 100 a ještě něco navíc |
|
Nejdříve jsem napsal dlouhý článek o tom, jaká vlastně Stovka byla, ale pak mi došlo, že to není ono. Prostě kdo tam nebyl, těžko pochopí tu chuť (nechuť) šlapat vodou, břečkou a sněhem do půli holení, místy až po kolena. Jít za nosem pořád dál a dál, zatímco většina normálních lidí dávno spí. Vychutnat si poslední kostičku čokolády, která se nevratně rozpustila na jazyku...Takže jenom krátce o tom, co to bylo. Vyšlo nás osm lidí ze Zbraslavi v pátek 19.2. a v neděli 21.2. nás došlo šest lidí do Komárova. V nohách má většina něco ke 110 km a tak jako po té čokoládě zůstává sladko-neurčitý pocit na duši. Je to krásné. Více určitých pocitů vnímání na těle (především na nohách). To už je horší, ale patří to k tomu.
A na konec trochu subjektivního pohledu. Byla to snad nejhezčí a nejpohodovější Stovka, kterou jsem zažil. Děkuji vám ostatním, že jsem mohl být s vámi. Ahoj na příští Stovce.
| Medvědi nevědí |
|
Další volejbalový turnaj se blíží a - jak známo - nebudou hrát smíšená družstva. Postavme se nyní na otázku (jak by řekl nejmladší z rodu Krákorů), jak vlastně budou nová družstva vypadat. Zatímco "naši chlapci" již situaci bravurně a bez větších okolků vyřešili (takže soupeřům už nezbývá než třást se!), dvě dívčí šestky ještě nejsou zcela vyřešenou otázkou. Jedna z možností sice už vzešla, ale aby se předešlo případným problémům a zbytečným emocím, bude mít každý (promiňte - každá) příležitost se k sestavám družstev vyjádřit.
Do příštího týdne (8.3.) bude v klubovně na nástěnce viset obálka s nápisem Volejbal, do níž prosím všechny, které chcete na turnaji hrát, napište své ctěné jméno. Připojte také váš názor (nebo požadavek) k sestavám obou družstev (také to, do jaké míry jste schopny chodit ve čtvrtek trénovat). Následující pondělí na základě obsahu obálky vzejdou dvě šestky pokud možno tak, aby bylo všem vyhověno. Předem chci poprosit ty, které se nevyjádří, aby potom přijaly to, co vznikne, a podřídily se tomu. Chtěla bych také upozornit všechny, jejichž jména nebudou do týdne v obálce, že s nimi nebude počítáno!
P.S. Omlouvám se všem, kterým tento způsob přijde nevyhovující, ale vzhledem k tomu, že nikdo s jiným návrhem do teď nepřišel, zdá se mi tento ještě poměrně schůdný. Veškeré připomínky, výtky a rajčata na mou hlavu.
| Švestka |
|
Ale abyste si nemysleli, že to bylo tak jednoduché sehnat lístky do tohoto skvělého divadla, tak vám to všechno popíšu od začátku. Takže: na začátku všeho byl nápad nebo možná spíš zvědavost. Neustále kolem mě někdo mluvil o Cimrmanovi, citoval úryvky, pasáže... No a já vlastně vůbec neměla ani potuchy, kdo že ta skvělá osoba, ten Cimrman, vlastně je. Rozhodla jsem se, že to okusím na vlastní kůži.
No jo, to je sice hezký, ale do Divadla Járy Cimrmana není jen tak lehké se dostat. Než se vůbec dostanete na samotné představení, musíte učinit hned několik úkonů. A to:
Musíte si zjistit, kdy je předprodej. V den předprodeje jít vystát frontu na lístky. U Žižkovského divadla se stojí fronta hned nadvakrát. (Ale myslím, že nejen zde.) Nejdřív zhruba tak od 5 hodin ráno do 10 dopoledne. To čekáte na pořadová čísla. No a potom od 2 hodin odpoledne, to už je fronta na samotné lístky.
Většinou to chodí tak, že se ve frontě stojící lidé během čekání střídají se svými rodinnými příslušníky, kamarády apod., a ve chvíli, kdy se dávají pořadová čísla, se tam nahromadí všichni. Takže pokud před vámi stojí ve frontě 3 lidé, neznamená to, že před desátou jich tam nebude 15. Ale toto nikomu nevadí, všichni jsou na to zvyklí a hlavně všichni to tak dělají.
Ve frontě do tohoto divadla se vůbec seznámíte se spoustou zajímavých a úžasných lidí. Povětšinou jsou to vysokoškoláci, ale i staří a starší lidé. Já jsem například stála za jedním príma dědou. Ten nám povídal o tom, jak učil na jedné průmyslovce, jak dělal výpravčího na železnici a nakonec nám i říkal, do jakých divadel se máme podívat na která představení a která představení nestojí za nic. Prostě pohoda.
Takže nám to čekání uběhlo docela rychle. Dostali jsme pořadová čísla a do dvou měli pauzu.
Do té doby jsem si taky mohla rozmyslet, na která představení chci jít. Musela jsem, ale vybírat pečlivě, protože na každého člověka je omezený počet lístků a to 6. Nakonec jsem se rozhodla pro Švestku (né, že bych nebyla dopředu rozhodnutá) a mamce s taťkou (díky kterým jsem nemusela jít do školy a mohla jsem jít na předprodej) jsem koupila po 2 lístcích na Němého Bobše a na Blaník. Kupování lístků, to už je všechno podle pořadových čísel. Důležité je mít u sebe peníze.
No a když už jsem ty lístky měla v ruce, měla jsem hroznou radost a moc jsem ani nevěřila tomu, že je opravdu mám. Pro jistotu jsem se štípla.
Teď už zbývalo jen vydržet měsíc. I když tomu nemůžu uvěřit, vydržela jsem to a opravdu to stálo za to.
O tom, jak představení bylo dokonalé, snad ani nemusím psát. O čem bylo, napíšu jen ve zkratce. To kvůli těm, kteří Švestku neviděli a chtějí na ni jít. Nechci totiž nikoho ochudit o ten skvělý zážitek tím, že bych vyzradila, jak to všechno je. Ale bylo by zase hloupé psát článek o Švestce a vlastně o tom představení nic nenapsat.
Takže jen ve zkratce: Oficiální podtitulek je - jevištní sklerotikon. Je to o neschopnosti udržet myšlenku na straně jedné a o neschopnosti opustit myšlenku na straně druhé. Samozřejmě nechybí úvodní seminář, kde se ukazuje na Cimrmana coby geniálního dentistu vzorně se starajícího o chrup pracovníků na železnicích - tzv. vechtrů. A v druhé části představení můžeme vidět samotnou hru, odehrávající se na železniční zastávce Středoplky. Každá postava je něčím charakteristická a opravdu vás donutí smát. I přes to, že členy divadla jsou jen muži, ženské postavy zvládají dokonale, což se ukáže i na tomto představení.
Používají se i masky. A jedna z věcí, která se mi opravdu líbila - v tomto představení hraje i herec-vozíčkář a je naprosto dokonalý.
Jediné, co mě na tomto představení trochu mrzelo, bylo to, že jsem neměla v hlavní roli Svěráka, ale místo něho Smoljaka. Ale líbilo se mi to i tak. (Ale Svěrák je prý lepší!)
A co říct na závěr? Všem vám toto představení opravdu doporučuju, obzvlášť pokud se chcete zasmát!
V roce 1967 vzniká v Praze společnost pro rehabilitaci osobnosti a díla Járy Cimrmana, která prostřednictvím tisku, rozhlasu a zejména pak divadla, nesoucího Mistrovo jméno, popularizuje duchovní odkaz.
převzato z programu
Národní park je po stránce geologické pestrým územím, budovaným algonkickými a prvohorními horninami. Hlavní geologické jednotky jsou uspořádány do dvou pruhů ve směru západ - východ. Severní z nich představuje krkonošsko - jizerský pluton a je tvořen hlavně hrubo- a středně zrnitým granodiorotem (hornina charakteru žuly). Tvoří pohraniční hřeben od západu až téměř ke Sněžce, jejíž samotný vrchol je však již součástí druhé jednotky, která převládá v centrální části Krkonoš a na jejich jižním a východním okraji. Je představována pestrým souborem metamorfovaných hornin, kde převládají zejména svorové ruly a svory, tvořící nejvyšší krkonošské vrcholy, dále ortoruly, kvarcity, fylity, diabasy a krystalické vápence, poměrně značně zkrasovělé.
Krkonoše jsou nejvyšším českým pohořím. Reliéf má charakter hornatiny, místy velehornatiny, na jehož podobě se kromě mohutného kerného zdvihu významným způsobem uplatňovalo i několik fází pleistocénního zalednění. Jeho pozůstatkem jsou ledovcové kary se strmými skalními stěnami, zbytky ledovcem přemodelovaných údolí, vodopády a na území Polska i ledovcová jezera. Produktem mrazového zvětrávání jsou rozlehlá kamenitá a balvanitá moře a na některých vrcholcích izolované skalní, zejména žulové útvary.
Podstatná část národního parku je porostlá lesem, dnes do té míry narušeným imisemi, že je KRNAP z mezinárodního hlediska zařazen do seznamu nejohroženějších národních parků světa. Lesy zde pokrývají asi 67% veškeré plochy. Lesní porosty tvoří převážně druhotné smrkové monokultury, které tu nahradily původní, hlavně bukové a smíšené porosty. Zbytky přirozených smrčin se uchovaly jen sporadicky v nadmořských výškách kolem 1200 metrů n. m. Ve smrčinách bývá přimíšen jeřáb. V bylinném podrostu převládá třtina chloupkatá, podbělice alpská, žebrovice různolistá aj. Horské bučiny s jedlí jsou zachovány jen v nepatrných ostrůvcích v extrémních polohách. Zbytky květnatých bučin se také zachovaly jen fragmentálně. V jejich podrostu se objevuje věsenka nachová, samorostlík klasnatý, kokořík přeslenitý, kyčelnice devítilistá aj.
Horní hranice lesa se v Krkonoších pohybuje v rozmezí 1200 - 1300 m. n. m. Nad ní až do výše zhruba 1500 metrů se rozkládá klečové pásmo s ojedinělými smrky, jeřáby, příp. s břízou pýřitou. Z keřů se vyskytuje střemcha skalní. V podrostu hojná borůvka, brusinka, třtina chloupkatá a metlice křivolaká. V nejvyšších polohách se rozkládají horské hole s kompaktními porosty smilky tuhé, místy metličky křivolaké. Zde se vyskytuje vzácně koniklec bílý, kuklice horská, větrnice narcisokvětá aj. Ve vrcholové části na skalním a drolinovém podkladu je chudá vegetace reprezentována kostřavou nízkou nebo sítinou trojklanou a četnými druhy lišejníků. Výrazným prvkem Krkonoš jsou na náhorních plošinách vzniklá rašeliniště. Z valné většiny jsou porostlá klečí s keříčky šichy obojaké, kyhanky sivolisté, klikvy bahenní, se suchopýrem pochvatým a suchopýrem trsnatým rakouským a řadou druhů ostřic. Květena Krkonoš je velice bohatá. Výsledkem specifických mikroklimatických poměrů se v karových údolích lze setkat jak s druhy vysokohorskými, tak i s druhy nížinnými. V karech se např. vyskytuje oměj šalamounek, oměj tuhý i oměj pestrý, mléčivec alpský, kýchavice bílá a další. Krkonoše jsou též proslulé výskytem řady reliktních a endemických druhů.
Velmi bohatá je i krkonošská zvířena. Z významnějších savců se vyskytuje hojně netopýrů, vydra říční, rejsek horský, bělozubka šedá. Z ptactva sovy, čáp černý, orel křiklavý, tetřívek obecný. Uměle chován a vysazován je zde i tetřev hlušec. Z plazů je hojná ještěrka živorodá a zmije obecná, z obojživelníků čolek horský. Vyskytuje se zde i řada významných druhů bezobratlých.
Na území parku je 12 PP o rozloze 7455 ha. Sídlo správy: 543 11 Vrchlabí - zámek, tel. č. 0438/285311.
Území leží na rozhraní Českého masivu a Karpatské soustavy. Ta sem zasahuje v samotné východní části ochranného pásma národního parku a je představována třetihorními sedimenty vněkarpatské sníženiny. Samotné území národního parku je po geologické stránce velmi pestré a lze ho rozdělit zhruba do tří pásem, protažených ve směru SZ-JV. V západní části převládají předprvohorní metamorfity (hl. fylity a ruly), ve střední části je pás metamorfitů doplněn o souvrství krystalických vápenců a chloritických břidlic. Na východě převládají středně zrnité žuly, zčásti zbřidličnatělé.
V mírně pahorkatinném reliéfu národního parku je nejvýznamnějším fenoménem kaňonovité údolí řeky Dyje bohatě meandrující ve starých horninách. Kaňon Dyje dosahuje místy převýšení okolo 150 metrů, výška některých skalních stěn je okolo 40 m. V údolí je celá řada výrazných skalních útvarů, nejzajímavějším jevem neživé přírody jsou tzv. Ledové sluje, rozsedlinové pseudokrasové jeskyně s téměř každoroční ledovou výzdobou, vzniklé recentním odsedáním skalního ostrohu narušeného zahloubením Dyje při jeho úpatí.
Téměř celé území národního parku je zalesněné. Lesy zde pokrývají 86% celkové plochy. Přirozený ráz lesních porostů je na svazích dyjského kaňonu a v postranních údolích zachován. Vlivem silně variabilní expozice a různorodosti nadmořské výšky je zde vytvořena velmi pestrá mozaika vegetačních formací. Na skalních plošinách a hranách se uchovaly reliktní bory, přecházející do doubrav s dřínem, mukem, břekem, krušinou olšovou a jalovcem. V podrostu je hojný vřes, kručinka chlupatá i německá, vzácně lýkovec vonný.. V nižší, teplejší východní části jsou dubohabrové háje s brafmboříkem nachovým, okroticí bílou, vemeníkem zeleným, lilií zlatohlavou, lýkovcem jedovatým. Doubravy přecházejí na výslunných svazích v lesostepi a stepi s třemdavou bílou, kosatcem různobarvým, koniklecem lučním i velkokvětým, v křovinách převládá dřín, svída, tušalaj,dřišťál. Ve vyšší a chladnější západní části převládají jedlobučiny a bukové doubravy. Zde je typickým druhem kyčelnice devítilistá a cibulkonosná, áron plamatý, vzácněji měsíčnice vytrvalá. Vtroušeně se vyskytuje i tis červený. Na severních expozicích jsou acidofilní doubravy s dymnivkou plnou, jaterníkem trojlaločným, prvosenkou jarní, lýkovcem jedovatým. Charakteristickým prvkem, u nás vzácným, jsou rozsáhlejší vřesoviště s čilimníkem řezenským, kručinkovcem poléhavým, diviznou brunátnou, smilkem písečným, vřesem obecným a dalšími. V údolí Dyje se uchovaly lužní lesy.
I fauna je velmi bohatá. Kromě lovné zvěře se zde vyskytují běžné druhy drobných savců, vzácně vydra říční. Kdysi zde byli hojní sysli, dnes však bude nutné jejich stavy uměle posílit. Bohatá je avifauna. Kromě sov a běžných druhů drobného zpěvného ptactva je nutno se zmínit o výskytu dudka chocholatého, ledňáčka říčního a vzácně i čápa černého. Z plazů je pozoruhodný výskyt užovky stromové, dále zde žije užovka hladká a ještěrka zelená. Ve vodách Dyje se vyskytuje mnoho druhů ryb, kromě pstruhů, sivénů a lipanů zde žije i hlavatka podunajská. Velmi bohatá je entomofauna. Kromě kobylky ságy, kudlanky nábožné a pakudlanky jižní zde žijí např. tři čtvrtiny všech u nás se vyskytujících druhů tesaříků.
Na území tohoto národního parku je 6 PP o rozloze 1789 ha. Sídlo správy: Na vyhlídce 5, 669 01 Znojmo. Tel. č.: 0624/226722.
Jak jste si jistě spočítali, tak tohle byl poslední exkurz mezi naše velkoplošná CHÚ (hurá) a tak příště sepíšu takový přehled kdy co vyšlo a dodám mapu.
Muwín
| Hrochovi... |
|
Tito hadi dorůstají celkové délky až 180 cm, avšak průměr je 130 - 150 cm. Barva je velice proměnlivá - od šedavé až po jasně červenou a oranžovou (vše záleží na poddruhu). Zřetelně oddělená hlava od těla je štíhlá, trojúhelníkovitého protáhlého tvaru. Tlama je vystrojena ostrými zuby, které však nejsou jedové. Kousnutí je nebezpečné jedině v případě sekundární infekce při špatném ošetření. Hady je lepší chovat od malička a kupovat je od chovatele. Obchody jsou často zamořeny roztoči a mláďata bývají podražená a tím dlouhodobějšího života neschopná.
Mladé jedince chováme v teráriích ne o mnoho větších než je délka těla. Větší prostory většinou působí jako stresový činitel nehledě na to, že zvíře několik dně nespatříme. Rozměr zhruba 30 x 25 x 30 cm je tedy postačující. V dospělosti pořídíme terárium o rozměrech alespoň 50 x 40 x 45 cm. Ubikaci vybavíme několika větvemi pro šplhání, úkrytem, velkou nádobou na vodu a květináčem se žárovkou zavěšenou nad vyhřívací místo. Jako substrát se osvědčila rašelina s pískem 1:1 nebo kokosový substrát ve stejném poměru. Rosíme každý den nebo obden a celé terárium udržujeme stejně vlhké. V době svlékání mlžíme častěji. To je důležité pro správné svlečení staré kůže.
Krmení je celkem snadné, protože již mláďata požívají většinou malá myší holata sama. Pokud ne, tak je možno hada krmit násilím, ale to bych bez zaučení neriskoval, protože hrozí poškození čelistí nebo jícnu. Dospělým zvířatům předkládáme myši, malé potkany, jednodenní kuřata, křepelky. Veškerou potravu je možné poprášit nějakým vitamínovým preparátem (Reprivite firmy Zoomed, Multivitamins firmy Natural world a další). Vitamíny však mezi sebou nekombinovat!
Pro správné trávení dodržovat teplotu pod žárovkou v rozmezí 27 - 32 °C, přes noc pokles na 20 - 25 °C.
Celkově patří tento druh snad mezi nejčastěji a nejsnadněji pěstovaný druh, proto ho můžu doporučit každému, kdo má zájem nějakého toho plazíka chovat.
To je tak v kostce všechno, snad jsem Hrochu uspokojil tvůj zájem. Pokud máš ty, ale i vy ostatní nějaké další dotazy, rád vše zodpovím. Hodně štěstí při chovu této krásné užovky.
Od Hrocha mi na adresu clavis@vrana.cz přišel e-mail s prosbou, abychom napsali něco o Užovce červené. Já vzkaz předal a proto je teď tento článek určen především jemu.
Kuba
 |
Klub ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země |
 |
Falco je latinský název pro sokolovité dravé ptáky, Aquila je latinské jméno pro některé druhy orlů. Tyto dvě skupiny patří mezi dravé ptáky, kteří z naší přírody téměř vymizeli díky lidské hamižnosti a neznalosti. Za mládě a mnohdy i vejce vzácného dravce jsou totiž někteří lidé ochotni zaplatit závratnou sumu, a proto se u nás začala vykrádat dravčí hnízda ve velkém a i díky dalším faktorům, jako je nedostatek vhodných hnízdišť, úrazy na sloupech elektrického vedení atd. došlo k postupnému zestárnutí populace a k drastickému snižováni počtu jedinců až na pokraj vyhynutí.
Tato skutečnost přivedla v roce 1990 malou skupinku nadšenců k hlídání hnízd vzácných dravců do doby, než se mláďata naučí létat a nebudou bezmocná proti vykradačům. Od té doby každým rokem probíhá Akce Falco a Akce Aquila, tedy organizované strážení hnízd ohrožených druhů dravců proti vybírání mláďat a rušení na hnízdech člověkem.
Každý, komu není lhostejný osud naší přírody, je ochoten podřídit se určitým pravidlům chování, je ochotný obětovat týden dovolené nebo prázdnin a nebojí se určitého nebezpečí, které zde hrozí. Jen zřídkakdy dojde k pokusu o vybrání hlídaného hnízda, ale ta možnost tu je a v takové chvíli chycený zloděj nebývá moc přívětivý, proto se mohou účastnit jen dobrovolníci starší 18 let, mladší jen s doprovodem.
Spacák, karimatku, teplé oblečení, přípravek proti klíšťatům, oblečení do deště, baterku, nějaké jídlo, máte-li dalekohled a v případě cest do zahraničí pas, chcete-li s sebou brát psa, musí být dobře zvladatelný a jen po dohodě s koordinátorem náboru.
Přihláška zaslaná na adresu koordinátora náboru by měla obsahovat jména, adresy, rodná čísla všech strážců, kteří se hlásí, telefon alespoň na některé pro rychlou komunikaci a termíny (lépe několik možných), na které se hlásíte. Koordinátor náboru najde termín, který je volný a vyhovuje i vám, a potom vám zašle popis cesty na lokalitu. Popis cesty by mohl na lokalitu upozornit i možného vykradače, proto jej nikde neukazujte.
Pokud se vám stane, že nebudete moci vyjet v dohodnutém termínu, snažte se to oznámit koordinátorovi co nejdříve, aby bylo možné zajistit náhradu a nedošlo k ohrožení celé akce.
Než se přihlásíte, uvědomte si prosím, že se nejedná o žádnou rekreaci. Všichni strážci by měli jet s posláním pomoci ohroženým dravcům, nevhodné chování i jednoho člověka může ohrozit práci desítek lidí, ale především životy mláďat na jednom z mála hnízd.
Koordinátor náboru strážců:
Radka W. Jindrová
B. Němcové 170
Benešov n. Ploučnicí
407 22
Děti Země vznikly jako ekologická organizace z iniciativy občanů 28. září 1989. Od počátku se snaží zcela nenásilnou ale dostatečně důraznou formou hájit zájmy zachování života na Zemi.
Klub ochrany dravců sov při sdružení Děti Země se ve svých programech kromě strážení hnízd vzácných dravců zaměřuje na osvětu, propagaci a praktickou ochranu všech u nás žijících dravců a sov.
|
 Klub ochrany dravců a sovpři sdružení Děti Země 394 43 Mladé Bříště č. 2 Bankovní spojení: č. ú. 815757-338/0800 Č. s. Cheb |