Vyhlášen byl 17. 5. 1963, dnešní podoba dána dne 20. 3. 1991. Zároveň je od roku 1992 biosférickou rezervací UNESCO. Zahrnuje nejvyšší pohoří České republiky včetně části podhůří v nadmořské výšce 400 - 1602 metrů. Jižní okraje území a nejznámější turistická střediska jsou součástí ochranného pásma národního parku. Jeho rozloha je necelých 36000 ha a k tomu ještě 18577 ha ochranného pásma. Zasahuje na území okresů Jablonec nad Nisou, Semily a Trutnov.
Národní park je po stránce geologické pestrým územím, budovaným algonkickými a prvohorními horninami. Hlavní geologické jednotky jsou uspořádány do dvou pruhů ve směru západ - východ. Severní z nich představuje krkonošsko - jizerský pluton a je tvořen hlavně hrubo- a středně zrnitým granodiorotem (hornina charakteru žuly). Tvoří pohraniční hřeben od západu až téměř ke Sněžce, jejíž samotný vrchol je však již součástí druhé jednotky, která převládá v centrální části Krkonoš a na jejich jižním a východním okraji. Je představována pestrým souborem metamorfovaných hornin, kde převládají zejména svorové ruly a svory, tvořící nejvyšší krkonošské vrcholy, dále ortoruly, kvarcity, fylity, diabasy a krystalické vápence, poměrně značně zkrasovělé.
Krkonoše jsou nejvyšším českým pohořím. Reliéf má charakter hornatiny, místy velehornatiny, na jehož podobě se kromě mohutného kerného zdvihu významným způsobem uplatňovalo i několik fází pleistocénního zalednění. Jeho pozůstatkem jsou ledovcové kary se strmými skalními stěnami, zbytky ledovcem přemodelovaných údolí, vodopády a na území Polska i ledovcová jezera. Produktem mrazového zvětrávání jsou rozlehlá kamenitá a balvanitá moře a na některých vrcholcích izolované skalní, zejména žulové útvary.
Podstatná část národního parku je porostlá lesem, dnes do té míry narušeným imisemi, že je KRNAP z mezinárodního hlediska zařazen do seznamu nejohroženějších národních parků světa. Lesy zde pokrývají asi 67% veškeré plochy. Lesní porosty tvoří převážně druhotné smrkové monokultury, které tu nahradily původní, hlavně bukové a smíšené porosty. Zbytky přirozených smrčin se uchovaly jen sporadicky v nadmořských výškách kolem 1200 metrů n. m. Ve smrčinách bývá přimíšen jeřáb. V bylinném podrostu převládá třtina chloupkatá, podbělice alpská, žebrovice různolistá aj. Horské bučiny s jedlí jsou zachovány jen v nepatrných ostrůvcích v extrémních polohách. Zbytky květnatých bučin se také zachovaly jen fragmentálně. V jejich podrostu se objevuje věsenka nachová, samorostlík klasnatý, kokořík přeslenitý, kyčelnice devítilistá aj.
Horní hranice lesa se v Krkonoších pohybuje v rozmezí 1200 - 1300 m. n. m. Nad ní až do výše zhruba 1500 metrů se rozkládá klečové pásmo s ojedinělými smrky, jeřáby, příp. s břízou pýřitou. Z keřů se vyskytuje střemcha skalní. V podrostu hojná borůvka, brusinka, třtina chloupkatá a metlice křivolaká. V nejvyšších polohách se rozkládají horské hole s kompaktními porosty smilky tuhé, místy metličky křivolaké. Zde se vyskytuje vzácně koniklec bílý, kuklice horská, větrnice narcisokvětá aj. Ve vrcholové části na skalním a drolinovém podkladu je chudá vegetace reprezentována kostřavou nízkou nebo sítinou trojklanou a četnými druhy lišejníků. Výrazným prvkem Krkonoš jsou na náhorních plošinách vzniklá rašeliniště. Z valné většiny jsou porostlá klečí s keříčky šichy obojaké, kyhanky sivolisté, klikvy bahenní, se suchopýrem pochvatým a suchopýrem trsnatým rakouským a řadou druhů ostřic. Květena Krkonoš je velice bohatá. Výsledkem specifických mikroklimatických poměrů se v karových údolích lze setkat jak s druhy vysokohorskými, tak i s druhy nížinnými. V karech se např. vyskytuje oměj šalamounek, oměj tuhý i oměj pestrý, mléčivec alpský, kýchavice bílá a další. Krkonoše jsou též proslulé výskytem řady reliktních a endemických druhů.
Velmi bohatá je i krkonošská zvířena. Z významnějších savců se vyskytuje hojně netopýrů, vydra říční, rejsek horský, bělozubka šedá. Z ptactva sovy, čáp černý, orel křiklavý, tetřívek obecný. Uměle chován a vysazován je zde i tetřev hlušec. Z plazů je hojná ještěrka živorodá a zmije obecná, z obojživelníků čolek horský. Vyskytuje se zde i řada významných druhů bezobratlých.
Na území parku je 12 PP o rozloze 7455 ha. Sídlo správy: 543 11 Vrchlabí - zámek, tel. č. 0438/285311.