Vyhlášen dne 11. 12. 1978 jako chráněná krajinná oblast a dne 20. 3. 1991 vyhlášen jako národní park (stejně jako Šumava). Představuje zalesněné území kolem hluboce zaříznutého toku řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem v nadmořské výšce 210 - 586 m. Jeho rozloha je 6052 ha a ochranné pásmo 3145 ha. Leží v okrese Znojmo.
Území leží na rozhraní Českého masivu a Karpatské soustavy. Ta sem zasahuje v samotné východní části ochranného pásma národního parku a je představována třetihorními sedimenty vněkarpatské sníženiny. Samotné území národního parku je po geologické stránce velmi pestré a lze ho rozdělit zhruba do tří pásem, protažených ve směru SZ-JV. V západní části převládají předprvohorní metamorfity (hl. fylity a ruly), ve střední části je pás metamorfitů doplněn o souvrství krystalických vápenců a chloritických břidlic. Na východě převládají středně zrnité žuly, zčásti zbřidličnatělé.
V mírně pahorkatinném reliéfu národního parku je nejvýznamnějším fenoménem kaňonovité údolí řeky Dyje bohatě meandrující ve starých horninách. Kaňon Dyje dosahuje místy převýšení okolo 150 metrů, výška některých skalních stěn je okolo 40 m. V údolí je celá řada výrazných skalních útvarů, nejzajímavějším jevem neživé přírody jsou tzv. Ledové sluje, rozsedlinové pseudokrasové jeskyně s téměř každoroční ledovou výzdobou, vzniklé recentním odsedáním skalního ostrohu narušeného zahloubením Dyje při jeho úpatí.
Téměř celé území národního parku je zalesněné. Lesy zde pokrývají 86% celkové plochy. Přirozený ráz lesních porostů je na svazích dyjského kaňonu a v postranních údolích zachován. Vlivem silně variabilní expozice a různorodosti nadmořské výšky je zde vytvořena velmi pestrá mozaika vegetačních formací. Na skalních plošinách a hranách se uchovaly reliktní bory, přecházející do doubrav s dřínem, mukem, břekem, krušinou olšovou a jalovcem. V podrostu je hojný vřes, kručinka chlupatá i německá, vzácně lýkovec vonný.. V nižší, teplejší východní části jsou dubohabrové háje s brafmboříkem nachovým, okroticí bílou, vemeníkem zeleným, lilií zlatohlavou, lýkovcem jedovatým. Doubravy přecházejí na výslunných svazích v lesostepi a stepi s třemdavou bílou, kosatcem různobarvým, koniklecem lučním i velkokvětým, v křovinách převládá dřín, svída, tušalaj,dřišťál. Ve vyšší a chladnější západní části převládají jedlobučiny a bukové doubravy. Zde je typickým druhem kyčelnice devítilistá a cibulkonosná, áron plamatý, vzácněji měsíčnice vytrvalá. Vtroušeně se vyskytuje i tis červený. Na severních expozicích jsou acidofilní doubravy s dymnivkou plnou, jaterníkem trojlaločným, prvosenkou jarní, lýkovcem jedovatým. Charakteristickým prvkem, u nás vzácným, jsou rozsáhlejší vřesoviště s čilimníkem řezenským, kručinkovcem poléhavým, diviznou brunátnou, smilkem písečným, vřesem obecným a dalšími. V údolí Dyje se uchovaly lužní lesy.
I fauna je velmi bohatá. Kromě lovné zvěře se zde vyskytují běžné druhy drobných savců, vzácně vydra říční. Kdysi zde byli hojní sysli, dnes však bude nutné jejich stavy uměle posílit. Bohatá je avifauna. Kromě sov a běžných druhů drobného zpěvného ptactva je nutno se zmínit o výskytu dudka chocholatého, ledňáčka říčního a vzácně i čápa černého. Z plazů je pozoruhodný výskyt užovky stromové, dále zde žije užovka hladká a ještěrka zelená. Ve vodách Dyje se vyskytuje mnoho druhů ryb, kromě pstruhů, sivénů a lipanů zde žije i hlavatka podunajská. Velmi bohatá je entomofauna. Kromě kobylky ságy, kudlanky nábožné a pakudlanky jižní zde žijí např. tři čtvrtiny všech u nás se vyskytujících druhů tesaříků.
Na území tohoto národního parku je 6 PP o rozloze 1789 ha. Sídlo správy: Na vyhlídce 5, 669 01 Znojmo. Tel. č.: 0624/226722.
Jak jste si jistě spočítali, tak tohle byl poslední exkurz mezi naše velkoplošná CHÚ (hurá) a tak příště sepíšu takový přehled kdy co vyšlo a dodám mapu.
Muwín