100 a ještě něco navíc

Lišák

Nejdříve jsem napsal dlouhý článek o tom, jaká vlastně Stovka byla, ale pak mi došlo, že to není ono. Prostě kdo tam nebyl, těžko pochopí tu chuť (nechuť) šlapat vodou, břečkou a sněhem do půli holení, místy až po kolena. Jít za nosem pořád dál a dál, zatímco většina normálních lidí dávno spí. Vychutnat si poslední kostičku čokolády, která se nevratně rozpustila na jazyku...

Takže jenom krátce o tom, co to bylo. Vyšlo nás osm lidí ze Zbraslavi v pátek 19.2. a v neděli 21.2. nás došlo šest lidí do Komárova. V nohách má většina něco ke 110 km a tak jako po té čokoládě zůstává sladko-neurčitý pocit na duši. Je to krásné. Více určitých pocitů vnímání na těle (především na nohách). To už je horší, ale patří to k tomu.

A na konec trochu subjektivního pohledu. Byla to snad nejhezčí a nejpohodovější Stovka, kterou jsem zažil. Děkuji vám ostatním, že jsem mohl být s vámi. Ahoj na příští Stovce.