| Švestka |
|
Včera, tj. 21.2.1999, jsem konečně poprvé shlédla představení od legendárních Cimrmanovců. Jsem ráda, že to byla právě Švestka.
Ale abyste si nemysleli, že to bylo tak jednoduché sehnat lístky do tohoto skvělého divadla, tak vám to všechno popíšu od začátku. Takže: na začátku všeho byl nápad nebo možná spíš zvědavost. Neustále kolem mě někdo mluvil o Cimrmanovi, citoval úryvky, pasáže... No a já vlastně vůbec neměla ani potuchy, kdo že ta skvělá osoba, ten Cimrman, vlastně je. Rozhodla jsem se, že to okusím na vlastní kůži.
No jo, to je sice hezký, ale do Divadla Járy Cimrmana není jen tak lehké se dostat. Než se vůbec dostanete na samotné představení, musíte učinit hned několik úkonů. A to:
Musíte si zjistit, kdy je předprodej. V den předprodeje jít vystát frontu na lístky. U Žižkovského divadla se stojí fronta hned nadvakrát. (Ale myslím, že nejen zde.) Nejdřív zhruba tak od 5 hodin ráno do 10 dopoledne. To čekáte na pořadová čísla. No a potom od 2 hodin odpoledne, to už je fronta na samotné lístky.
Většinou to chodí tak, že se ve frontě stojící lidé během čekání střídají se svými rodinnými příslušníky, kamarády apod., a ve chvíli, kdy se dávají pořadová čísla, se tam nahromadí všichni. Takže pokud před vámi stojí ve frontě 3 lidé, neznamená to, že před desátou jich tam nebude 15. Ale toto nikomu nevadí, všichni jsou na to zvyklí a hlavně všichni to tak dělají.
Ve frontě do tohoto divadla se vůbec seznámíte se spoustou zajímavých a úžasných lidí. Povětšinou jsou to vysokoškoláci, ale i staří a starší lidé. Já jsem například stála za jedním príma dědou. Ten nám povídal o tom, jak učil na jedné průmyslovce, jak dělal výpravčího na železnici a nakonec nám i říkal, do jakých divadel se máme podívat na která představení a která představení nestojí za nic. Prostě pohoda.
Takže nám to čekání uběhlo docela rychle. Dostali jsme pořadová čísla a do dvou měli pauzu.
Do té doby jsem si taky mohla rozmyslet, na která představení chci jít. Musela jsem, ale vybírat pečlivě, protože na každého člověka je omezený počet lístků a to 6. Nakonec jsem se rozhodla pro Švestku (né, že bych nebyla dopředu rozhodnutá) a mamce s taťkou (díky kterým jsem nemusela jít do školy a mohla jsem jít na předprodej) jsem koupila po 2 lístcích na Němého Bobše a na Blaník. Kupování lístků, to už je všechno podle pořadových čísel. Důležité je mít u sebe peníze.
No a když už jsem ty lístky měla v ruce, měla jsem hroznou radost a moc jsem ani nevěřila tomu, že je opravdu mám. Pro jistotu jsem se štípla.
Teď už zbývalo jen vydržet měsíc. I když tomu nemůžu uvěřit, vydržela jsem to a opravdu to stálo za to.
O tom, jak představení bylo dokonalé, snad ani nemusím psát. O čem bylo, napíšu jen ve zkratce. To kvůli těm, kteří Švestku neviděli a chtějí na ni jít. Nechci totiž nikoho ochudit o ten skvělý zážitek tím, že bych vyzradila, jak to všechno je. Ale bylo by zase hloupé psát článek o Švestce a vlastně o tom představení nic nenapsat.
Takže jen ve zkratce: Oficiální podtitulek je - jevištní sklerotikon. Je to o neschopnosti udržet myšlenku na straně jedné a o neschopnosti opustit myšlenku na straně druhé. Samozřejmě nechybí úvodní seminář, kde se ukazuje na Cimrmana coby geniálního dentistu vzorně se starajícího o chrup pracovníků na železnicích - tzv. vechtrů. A v druhé části představení můžeme vidět samotnou hru, odehrávající se na železniční zastávce Středoplky. Každá postava je něčím charakteristická a opravdu vás donutí smát. I přes to, že členy divadla jsou jen muži, ženské postavy zvládají dokonale, což se ukáže i na tomto představení.
Používají se i masky. A jedna z věcí, která se mi opravdu líbila - v tomto představení hraje i herec-vozíčkář a je naprosto dokonalý.
Jediné, co mě na tomto představení trochu mrzelo, bylo to, že jsem neměla v hlavní roli Svěráka, ale místo něho Smoljaka. Ale líbilo se mi to i tak. (Ale Svěrák je prý lepší!)
A co říct na závěr? Všem vám toto představení opravdu doporučuju, obzvlášť pokud se chcete zasmát!
(narozen 1853 až 1859 ve Vídni, poslední bezpečně zjištěný pobyt Liptákov v Jizerských horách 1914) - ve své době jeden z nejvýznamnějších českých dramatiků, filozofů, básníků, cestovatelů, vynálezců a sportovců, nedožil se za svého života uznání. Teprve objevem truhly s pozůstalostí (Liptákov 26.2. 1966) dr. Hedvábným je evropská veřejnost seznámena s jeho géniem.
V roce 1967 vzniká v Praze společnost pro rehabilitaci osobnosti a díla Járy Cimrmana, která prostřednictvím tisku, rozhlasu a zejména pak divadla, nesoucího Mistrovo jméno, popularizuje duchovní odkaz.
převzato z programu
V knihkupectvích se teď prodává knížka To nejlepší ze Smoljaka a Svěráka 2. Stojí asi 169 korun a jsou v ní mimo jiné i úryvky ze Švestky.