Borrelioza

Muwín

Tenhle příspěvek jsem objevil v jednom odborném časopise a vybral jsem pro vás to podstatné a důležité. Sezóna klíšťat začíná a tak tyhle informace nejsou určitě zbytečné.

Původce lymské borreliozy (LB) byl objeven až v roce 1982. Jedná se o bakterii nazvanou Borrelia burgdorferi. Příznaky nemoci byly ale popsány již koncem 19. stol.. Nemoc je přenášena klíšťaty rodu Ixodes. V Evropě je to především Ixodes ricinus. (O výskytu LB na našem území informuje hygienická služba a zvláště upozorňuje na nebezpečná ohniska výskytu.) Na různých územích může být infikováno až 50% klíšťat. Podle nových průzkumů je průměrné riziko přenesení choroby po píchnutí infikovaným klíštětem 25%. (Údaje z Německa).

Diagnóza je obtížná, protože doba latence (doba mezi infekcí a projevením příznaků) může být i několik let. Infekce se může projevit lokálním zrudnutím kůže. To se stává u 60 - 80% postižených osob. Existuje ale i možnost, že bakterie se krevními a lymfatickými cestami dostane do nejrůznějších částí lidského těla. Klinické obrazy nemoci se třídí na tři stadia.

První stadium trvá dny až týdny po píchnutí klíštětem. Projevuje se všeobecnými příznaky jako horečkou, bolením hlavy, únavou. Dále zrudnutím kůže. Skvrny mají průměr nad 5 cm. Druhé stadium trvá týdny až měsíce po píchnutí. Projevuje se na nervovém systému, zánětem mozkových blan, ochrnutím, dále poruchami srdečního rytmu a potížemi s viděním. Třetí stadium trvá měsíce až léta po infekci. Projevuje se záněty kloubů (kolena a lokty), chronickými záněty kůže a chronickým zatížením nervového systému. Léčit se dá v prvním stadiu antibiotiky.

V USA existuje sérum k preventivnímu očkování proti LB. V evropském prostoru je ale toto sérum s ohledem na různé druhy borrelií neúčinné. Lidské tělo si také nevytváří protilátky po první infekci, které by ho ochránily v budoucnosti. Ochrana je tedy v podstatě pouze pomocí prevence. Ovšem některé rady jsou těžko uskutečnitelné a občas u někoho budí úsměv. Nenavštěvovat v době od dubna do září území s větším výskytem klíšťat. Nechodit často travou a křovinami. Nosit košile s dlouhými rukávy a dlouhé kalhoty. Oblečení ve světlých barvách, aby se na nich klíště snáze našlo. Často se sprchovat a prohlížet celé tělo. Oblečení, v němž by mohla zůstat přehlédnutá klíšťata, nechat asi dva dny v suchém prostředí. Klíšťata vyschnou. Ověřit si, zda ve vašem případě budou repelenty klíšťata odpuzovat.

Bakterie původce choroby se do těla člověka dostávají sosákem klíštěte z jeho útrob při zpětném proudění krve. Riziko infekce proto stoupá s dobou sání klíštěte. Podle pokusů prováděných na zvířatech během prvních 12 hodin po vpíchnutí nedochází takřka k přenesení infekce. Během 24 hodin riziko stoupá na 30%, po 72 hodinách se může dostat na 100%. Včasné a kvalitní odstranění klíštěte je tedy velmi důležité. Klíště se při odstranění nesmí mačkat. Tím se obsah útrob vstřikuje do těla člověka. Nemají se také používat oleje nebo lepidla. Ty podněcují klíště vylučovat obsah svých útrob. Po odstranění klíštěte se musí místo vpichu několik dní pozorovat. Sleduje se především rudnutí kůže. K tomu ovšem vždy nedochází. Musí se sledovat případná horečka, bolesti hlavy a pocení. Antibiotika by se měla nasadit do 5 dnů po infekci.

Já vím, že tohle všechno už dávno víte a taky vím, že za celé roky, co jezdíme na vandry a na tábory, byly podobné komplikace úplnou výjimkou. Ale na konci ledna na tuhle nemoc umřel jeden z docentů naší fakulty. Tak se opatrujte a dávejte si na klíšťata pozor.