If
Rudyard Kipling
If you can keep your head when all about you
Are losing theirs and blaming it on you:
If you can trust yourself when all man doubt you
But make allowance for their doubting too
If you can wait and not be tired by waiting
Or, being lied about, do not deal in lies
Or, being hated, do not give way to hating,
And yet do not look too good, nor talk too wise.
If you can dream and not make dream your master,
If you can think and not make thoughts your aim,
If you can meet with triumph and disaster
And treat those two impostors just the same,
If you can bear to hear the truth you have spoken
Twisted by knaves to make a trap for fools,
Or watch the things you gave your life to broken,
And stoop and build them up with worn out tools,
If you can make one heap of all your winnings
And risk it on one turn of pitch and toss,
And lose, and start again at your beginnings
And never breathe a word about your loss,
If you can force your heart and nerve and sinew
To serve your turn long after they are gone,
And so hold on when there is nothing in you
Expect the will which say to them: "Hold on",
If you can talk with crowds and keep your virtue,
Or walk with kings nor lose the common touch,
If neither foes nor loving friends can hurt you,
If all men count with you, but none too much,
If you can fill the unforgiving minute
With sixty second's worth of distance run -
Yours is the Earth and everything that is in it,
And which is more you shall be a Man, my son!
|
Když
Rudyard Kipling
Když bezhlavost svým okem klidně měříš,
ač tupen sám, že nejsi bezhlavý,
Když podezříván, pevně v sebe věříš,
však neviníš svých soků z bezpráví,
Když umíš neúnavně čekat,
či nevinně zalhat a přec nejednat s lháři,
Když nenáviděn sám jsi beze zloby,
slov ctnosti nadarmo však nebereš,
Když umíš snít a nepodlehnout snění,
Když hloubat znáš a přec dovedeš žít,
Když proti triumfu i ponížení,
jak proti svůdcům společným jsi kryt,
Když nezoufáš, byť pravdivá tvá slova
lstí bídáků jsou pošlapána v kal,
Když hrotí se tvé stavení a znova,
jak dělník v potu lopotíš se dál,
Když spočítat znáš hromady svých zisků
a na jediný hod vše riskovat,
zas po prohře se vracet k východisku
a nezavzdychat nad hořem svých ztrát,
Když přinutit znáš srdce své i čivy,
by s tebou vytrvaly nejvěrněj
ač dech i pohyb uniká ti živý
a jen tvá vůle káže: "Vytrvej",
Když něhu sneseš přílišnou i tvrdost,
když svůj jsi, všem nechť druhem ses stal,
když sbratřen s davem uchováš si hrdost
a nezpyšníš byť mluvil s tebou král,
Když řekneš: svými vteřinami všemi,
mně, čase, jak bych závodník byl, služ,
pak pán a vítěz na širé jsi zemi,
a co víc, pak, synu můj, jsi muž!
|