Vlajková
Lišák

I letos se na Vlajkové podepsalo včasné rozeslání informací a pozvánek. To je myslím dobré, protože z mnoha lidí se pak ukážou ti, co mají opravdu zájem. Ale zpět a pěkně od začátku.

Přijel jsem ráno asi v 8:20 na místo srazu v Říčanských lesích nedaleko Vojkova a byl jsem překvapen mnoha stany, které trčily mezi stromy jak houbičky. Někteří už vstávali, jiné se ještě oddávali slastným pocitům horizontální polohy jako kdyby tušili, co nás všechny čeká.

Tušili správně. Nepršelo, což bylo pozitivní a nadějné, obloha však měla barvu oceli a mnozí tvrdili, že možná i zasněží. Při sčítání lidu jsme došli k překvapujícímu číslu. Bylo nás tak zhruba osmdesát a mohli jsme postavit rekordních sedm družstev.

Je tu chvíle před startem a tak se černí, bílí, modří, zelení, červení, hnědí a oranžoví soustřeďují kolem kruhu s výsečemi, které udávají směr běhu.

Panuje tu nervozita. Start se posouvá o tři minuty. A konečně je to tady: 10, 9, 8, ... 3, 2, 1, běh. No a od teď už nemůžu psát, protože jsem nebyl se všema a tak nevím, co dělali. A co jsme dělali my oranžoví? Hrozný věci. Možná jsme letos postavili taktiku hodně na běhání s vlajkami, což se nám později vyplatilo. Na náš kemp jsem ze začátku strašně nadával, protože s první vlajkou jsem ho asi půl hodiny hledal a to jsem několikrát prošel těsně vedle. Nebyl jsem ovšem sám, jak mi potvrdili moji spoluhráči. Brzo jsme našli ostatní kempy a nastal kolotoč běhání, bojování, taktizování, první prémie a pořád dokola... Fakt je někdy hrozné, když donesete vlajku a tam už někdo čeká a odnese si ji a vy běžíte za ním a on pak za vámi a ... Byly chvíle, kdy jsem si přál, aby mě někdo strhnul a já si mohl jít odpočinout na dvacet minut do kempu. Jako na potvoru to však nevyjde, přestože člověk podniká sebevražedné mise a postaví se výrazné přesile.

Tak to bylo několik osobních postřehů a všeobecně můžu snad prohlásit, že se hra líbila i ostatním a že i za těch dvanáct let, co ji hrajem, neztratila kouzlo. Těším se na další vlajkovou, která bude 17-19.9. a radost mi nezkazí ani to, že po téhle hře jsem měl "mírné" potíže při pohybu vpřed. Ale co, to patří přece k věci. Loučím se s vámi a zvu vás všechny na Vlajkovou.

MístoBarvaZa životyZa vlajkyCelkem
7Hnědá1908201010
6Černá25012301480
5Bílá20018202020
4Modrá54517102255
3Zelená33019402270
2Červená31029203230
1Oranžová68047705450

Za celou hru byli lidé dohromady strženi přibližně 501krát a donesli přibližně 450 vlajek.

Pro lepší představu přikládám mapku. Berte ji však s rezervou, je z hlavy, bez měřítka a ne moc přesná.