* akce je přístupná i pro osoby, které nejsou z kmene.

Tělocvičny jsou volné, záleží na tom, kdo se jich ujme.

Symbol moci: bohužel se do redakce tato informace nedostala ani osm dní po uzávěrce, i když se ji snažila získat, pro nedostupnost volaných se jí to nepovedlo.

Příspěvky (tzn. vzkazy, obrázky, čtivo, psivo, pivo atd.) do květnového Clavisu noste do 26. dubna do klubovny!

zpět na začátek stránky

• Pá 7.4. jsou zváni všichni, zejména pak aspoň někdy uznaní, na menší "pokecáníčko" hlavně o uznávání a pak možná ještě o něčem... a to do klubovny od hodiny sedmnácté...
• Ne 9.4. všichni zapálení i nezapálení cyklisté nechť se se svými (či půjčenými) bicykly srazí ve čtyři odpo před klubovnou. Pojede se jen tak kamsi do míst ne příliš vzdálených, zkrátka půjde o to, užít si určitě krásného dubnového odpoledne. Tempo bude přinejmenším uvolněné !
• Jak někdo asi víte, dohodli jsme s Banány dvě "SA" (sportovní akce), tak zde chci upřesnit jejich termíny:
  st 19.4. - večer přijdou Banáni na přáteláček ve volejbale. Bude jich asi osm, takže i my bychom měli dát dohromady početně obdobnou sestavu, tak si rozmyslete, kdo máte zájem hrát.
  čt 18.5. se uskuteční fotbalový mač na Letné. Hrát se bude asi na hřišti klasických rozměrů, tak snad nás půjde aspoň tolik, abychom "nevyplivli duši". Zváni jsou samozřejmě nejen hošani, tak si snad nenecháme ujít možnost projevit svůj přirozený dívčí fotbalový talent...
• Jen připomínám, že 10.5. (druhá květnová středa) proběhne Květinový den, tak s tím, zájemci, počítejte a co nejdříve se hlaste Tomášovi. Objednáno je osm kasiček a asi 2000 kytiček.
• A poslední, ale neméně důležité, s čím vás budu otravovat, je Červené zlato (so 20.5.). Všechny prosím (a upřímně i počítám, že to tak bude) o účast alespoň na místě, je to opravdu třeba.

17. - 20. dubna proběhne revize majetku 97. střediska. Bude to předtáborová kontrola toho, co máme, abychom si ujasnili, co je třeba dokoupit, spravit, vyřadit apod. Prosím tedy všechny, aby do pátku 14. 4. dopravili do klubovny všechny půjčené střediskové věci a prosím taky oddíláky, aby pokud možno sehnali všechny věci, které mají u sebe děcka - zejména celty! Předem děkuji.

PS: Pokud byste měli doma něco, co nemůžete prostě ani ten týden postrádat, tak mi alespoň dejte vědět, co u sebe máte, ale je to krajní řešení, v klubovně by mělo být při revizi všechno fyzicky přítomno.

zpět na začátek stránky

Omlouvám se všem, kteří se těšili na závěrečné povídání o našich lesích a životním prostředí, respektive o jeho současném stavu a vývoji, že jsem žádné povídání nezorganizoval (jak jsem sliboval na stránkách minulého Clavisu). Pokud je mezi vámi někdo, kdo si na to vyhradil čas a pak mu chyběl jinde a jindy, tak mě to opravdu mrzí, ale skutečně mi nezbyl čas. Mohu-li si ještě trochu rýpnout, pak při pohledu na účast na jiných roverských akcích mám pocit, že těch zklamaných moc není. (Středeční tělocvičnu do průměru nezapočítávejte, ta je zvláštní ojedinělou výjimkou.)

zpět na začátek stránky

Pod tímto nezvyklým a tak trochu divným nadpisem se neobjeví nic jiného než obyčejný "výcuc ze střediskové rady". Na poslední radě jsme se totiž dohodli, že by bylo dobré informovat o dění ve středisku "veškerý lid", jehož se to též týká, což je samozřejmě i kmen. Bylo by ale zbytečné zabírat stránky Clavisu detailním popisem všeho, co se řešilo, od toho je zápis ze střediskové rady (všem k dispozici v klubovně), a tak se vždy pokusím shrnout a vypíchnout jen informace nejdůležitější, které by vás (nás) mohli zajímat nejvíce:

1. Řešila se ztráta magneťáku, stopek a sedáku a došlo se k závěru, že se zavedou tvrdší opatření ohledně půjčování veškerých věcí (probírat se to bude asi ještě 7.4. v klubovně - viz akce). Jelikož je to vina nás všech a to bez ohledu na to, kdo a jak často věci používá, neboť klíče vlastníme všichni, bude třeba škody nějak nahradit: Přispívat se pravděpodobně bude 50 Kč na sedák (je nedávno nový !), hradit vše ostatní (včetně nemalých nákladů (přes 3000 Kč) na výměnu klíčů) by pro nás všechny bylo asi k zbláznění, takže se uvažuje o alternativě, složit se na nový koberec (každý cca 70 Kč), na který mohly být použity ony zbytečně "vyhozené" peníze. Vím, že rozhodně nikdo není odvázaný z toho zaplatit "jen tak" 120 Kč, ale je to opravdu blbost nás všech a musíme si uvědomit, že vlastníme-li klíče od klubovny, jsme spoluodpovědni za všechny věci v ní, a tak tohle je nemilá připomínka toho, abychom na to stále mysleli a vyvarovali se do budoucna dalších škod...
2. Roverský tábor bude s konečnou platností v termínu 21. 7. až 5. 8. 2000 a sice na Slovensku. První týden budeme pravděpodobně na stálém místě a na celý druhý vyrazíme někam do hor (není to expedice Slovensko - tu Tomáš oficiálně vůbec nevyhlašuje, případné informace vám sdělí on). Místo zatím není jisté, ale už se rýsují nejméně tři super možnosti. Proto si prosím co nejdříve rozmyslete, kdo chcete jet (brzy se upřesní termín "nahlášení se"), případně kdo chcete být v přípravném týmu, ať se může začít něco dělat.
3. Pro zájemce o vůdcovskou zkoušku asi dobrá zpráva: první příručky (Přehled témat, Historie skautingu, Psychologie, Organizace a právo, Vedení tábora a táboření) z edice Vůdcovská zkouška "jsou na světě", Marka už jeden exemplář pořídila (v současné době je u mě (ne Marka, ten exemplář...)) a musím říct, že po prvním letmém zhlédnutí mi připadají D.D. a že inzerované "...přehledná grafická úprava, častá vyobrazení nebo obrazová příloha..." je vskutku pravdou.
4. Přílohou zápisu ze střediskové rady je dopis seznamující s činností základní organizace Českého svazu ochránců přírody "Troja" a nabízející spolupráci. Zájemce na něj odkazuji.

Řešení Einsteinova kvizu pro vás nebylo žádným velkým problémem. První úspěšní řešitelé se hlásili už druhý den po jeho zveřejnění v minulém Clavisu a další přibývali postupně celý měsíc. Tady je správné řešení a přehled úspěšných řešitelů.

Takže odpověď na položenou otázku je: Rybičky chová Němec.

Přihlásili se mi tito úspěšní řešitelé: Jája, Ferda, Lišák, Petra, Křemla

zpět na začátek stránky

Chápu, že jste už mými články v tomto čísle asi značně znechuceni, ale já neznám svou míru, a tak musím pokračovat ještě Pár Pozitivními Plky:

Je tu jaro (to je postřeh, co?!). Nepochybuji o tom, že jste si toho nevšimli, ale já o tom musím furt žvanit, protože z toho mám fakt velkou radost. Ráno mě budí sluníčko, ptáci sice ještě dřív, ale člověk jim to musí prominout, asi mají taky takovou radost a vůbec je všechno takový (oblíbený slovo...) veselejší, i ta jarní únava je už fuč! Taky mě napadlo, když jsem se tak dívala na to křenící se sluníčko, že bychom mohli někdy vyrazit na východ do Prokopáku...

Ale já vám chci mimo jiné taky napsat o jednom chlápkovi, který (aspoň podle mého názoru) to

jaro vnesl i do tak "šedivýho a nezajímavýho" dopravního prostředku, jakým je metro. To vám takhle právě v den, kdy jaro začalo, nastoupím na Luka do metra a sednu si vedle chlapíka a paní tmavší pleti, středních let. Jen co se metro rozjelo, začal chlapík zpívat (když ne nic jinýho, tak fakt dobrej rytmus to mělo), podupával k tomu svýma "koněma" (kozačky) a plácal se do stehen. K tomu všemu házel významný pohledy na slečnu sedící naproti, které stejně jako mně již drahnou chvíli cukaly koutky. I když starší generace byla chvílema asi v rozpacích, občas se pousmálo více cestujících. Zvlášť když začal mimo zpěv cosi halekat legrační angličtinou, při níž se opakovaly stále tytéž fráze, z nichž jsem rozluštila jen něco jako "Why not?", kterou měl asi zvlášť oblíbenou, protože ji opakoval co stanici. Do toho si chvílema hrál (tentokrát) česky na uvaděče a vykřikoval: "Vážení, dovolte, abych na jevišti přivítal skupinu Červená ponožka!" a pak následoval opět úsek zpěvu a "bubnování".

Ohromný bylo, jak komentoval situaci v metru, poukazoval na to, jak je krásný, že Národní třída je právě Národní třída, a jak jsou všichni lidi kolem úžasný...Člověk by řekl - normální, běžnej votrapa - ale on byl spíš takovej skvělej pozitivista, rozradostněnej ze života a navíc fakt vtipnej (zvlášť když se začal bavit anglicky s cizincema), a tak mi zkrátka přišlo jen hrozně fajn, jak si někdo dokáže užít jara a ještě přitom pobavit ostatní...

Druhý pozitivní plk (snad už také poslední) je zas z úplně jiného soudku, za to je to věc, která mi

udělala ještě větší radost než ten bavič z metra. Jde o naši klubovnu. V neděli po druhém vyhlášeném úklidu jsem se tam stavila a byla opravdu mooooooooooc mile překvapená: Nově vymalovaná klubovna a úplnětáááánsky krásně uklizená ! Chtěla bych poděkovat všem těm, kteří se tam potili oba víkendy (moc jich prý ale nebylo..) a zároveň se omluvit za nás všechny, kteří se z nejrůznějších důvodů nedostavili. Nedostavivší bych pak chtěla poprosit, aby to, jak klubovna vypadá, nebrali jako samozřejmost a maximálně se snažili alespoň dodržovat pořádek, zároveň by bylo dobré myslet taky na to, že ačkoli je už teď klubovna krásná (pro mě určitě!) nějaké dodělávky by se ještě snesly, o nich ví Tomáš, takže vlastním iniciativám se meze nekladou!

zpět na začátek stránky

Díky úsporné štíhlé podobě Clavisů z minulých měsíců jsme ušetřili mnoho papíru i černé barvy. Navíc to zřejmě také zvyšuje čtenost seriálu o černých dírách, protože kromě akcí a informací od týmu se nějaký článek objeví jen sporadicky. Minulé číslo bylo výjimkou. Jak v počtu příspěvků, tak v tom, že některé byly autorské a ne převzaté (jako to neustále dělám já). V neposlední řadě i originální titulní stranou a absencí obrázků. Nevím jak vám, ale mě se takhle Clavis nelíbí (to se mi to mluví, když si teď sedím někde ve Vyškově a nemusím se snažit něco s tím dělat).

Abych řekl pravdu, tak mě žádná použitelná spásná myšlenka nenapadá. Proč nepíšete do Clavisu? Co v tom vězí? Jezdíme přece na akce, o kterých jsme dřív běžně psali. Každý prožívá řadu situací, které zdaleka nejsou nudné (viz. Marťa a metro nebo Lišák a poštolky). Proč by tu nemohly být zážitky a dojmy z různých kulturních akcí pojaté jako upoutávka a doporučení k jejich návštěvě a shlédnutí i pro ostatní (např. Káčula a Švestka). Vždyť se nabízí tolik témat a možností.

Proč nepíšete do Clavisu? Vám se takhle chudý líbí? Jak se má méně aktivní člen nebo kdokoli, kdo se ke Clavisu dostane a přečte si ho, dozvědět, kdo jsme, co a proč děláme, jaké máme názory?

zpět na začátek stránky

Jde o ročenku, která je určena všem turistům a vodákům, kteří chtějí získat užitečné informace týkající se vybavení pro pobyt v přírodě. Mě se dostala do rukou ročenka 1999. Ta je členěná na stránky pro turisty, ty obsahují informace o stanech, spacákách, batozích, karimatkách, oblečení, botách i o vařičích. Stránky pro vodáky - tam najdete informace o lodích, člunech, pádlech a doplňcích. Dále obsahuje stránky prodejen, výrobců a reportážní stránky z cest.

Při podrobnějším pohledu mohu vybrat namátkou něco z obsahu: jak se zkouší velikost zad u batohu, jak objemný batoh potřebuji, promokavost batohů, jaké chtít kapsy, u spacáků najdete odpovědi na otázky peří nebo syntetická náplň, co to je hranice tepelného komfortu, vodoodpudivost a prodyšnost. Neméně zajímavé a užitečné informace se dočtete i o botách, oblečení, karimatkách.

Zvlášť u oblečení ovšem hrozí lehká deprese, protože když jsem si přečetl, co všechno bych si měl koupit a v jaké kvalitě (Syntetické termoprádlo, různé "flísové" vrstvy, tenké i silnější, proti větru vybavené větruvzdornou membránou - ovšem chápej, že by to měl být WindStorper-Gore, Windbloc Polartec apod., větrovku a v neposlední řadě i vrchní zaručeně nepromokavou vrstvu, která oproti pláštěnce musí být schopna propouštět vodní páru. To ani nemluvím o tom, že samozřejmostí jsou tady nepromokavé kalhoty doplněné kvalitními nepromokavými návleky a botami.), tak jsem se musel pousmát a smířit se s tím, že si dojdu koupit nějakou impregnaci a budu se modlit, aby pomohla mojí větrovce, celtě i ponchu a do batohu budu muset dál přibalovat suché náhradní triko, abych měl co na sebe, až se začnu potit.

Jelikož autoři velice důrazně upozorňují na existenci autorských práv a já jsem líný na to, abych je obvolával a prosil o svolení k šíření jejich díla na stránkách Clavisu, tak uvedu jen údaje, které vám v případě zájmu snad pomohou Průvodce získat. Adresa redakce: Jiří Červinka, Bachova 14, 149 00 Praha 4. Vydala agentura Bisport neo, Praha a Bisport s. r. o. Týnec n. Sázavou. Doporučená cena 45 Kč. Adresa na internetu: www.MalyPruvodce.cz. K dostání by měl být také v síti prodejen s turistickým a vodáckým vybavením (jako např. Hudy, Humi, Warmpeace apod.)

zpět na začátek stránky

Nedá mi to nenapsat vám o tom, jaký byl letos orienťák, který už potřetí pořádal Myšák a spol. (omlouvám se "spolu", ale všechna jména opravdu neznám). Snad proto, abyste věděli jaké super akce se dělají za prahem našeho kmene, snad proto, abych vás třeba naladila na příští rok a tak trochu proto, že právě letošní ročník se běžel nedaleko od nás - v Prokopáku.

Sraz byl v sedm na Tereze, ale protože "plémě roverské" je svou dochvilností takřka nemožné, zvlášť někteří jedinci (mě nevyjímaje), start se značně opozdil (aspoň byl čas řádně si opsat dohledávky...). A pak se vyrazilo. Při pohledu na všechna místa na mapě mi po loňské zkušenosti bylo jasné, že stihneme část jen opravdu minimální... Se strategií jsme si letos opravdu nelámali hlavu a vyrazili přímo za nosem. Z Terezy běžíme kolem studánky dál na silnici, co vede k jezírku, ale před tunelem se špáráme (tenhle Romanky výraz mi teď přijde opravdu nejvýstižnější...) křovím na trať. Po ní na můj vkus běžíme docela dlouho, ale...

Netopýr byl jiného názoru, a tak mu věřím, protože můj smysl pro vzdálenost (zvlášť podle map na orienťáky) je veškerý žádný a navíc jsem se stále zabývala otázkou, na jakou stranu budeme skákat, až pojede vlak a jestli to stihnem. Nakonec jsme ale nic takového podnikat nemuseli a záhy změnili naši další trasu, ovšem "z bláta do louže" a drali se do krpálu, co vede podél trati. Podotýkám, jak jste jistě postřehli, že do této chvíle jsme ještě žádný lampiónek neobjevili, ale upřímně nám to zas až tak nevadilo. V půli kopce jsem opravdu začala pochybovat, jestli jdeme (o běhu nemůže být v žádném případě řeč) tam, kam chceme, ale ostatně jakákoli jiná možnost, než vyšplhat kopec, se jako perspektivní nejevila. Nahoře jsem byla celá paf, když jsme narazili na další dvojice hledající tam stanoviště a od té doby jsem se v poradách nad mapou přestala téměř úplně angažovat a nechala to sprostě skoro celé na Nétovi. Popobíháme po kopci dál a objevujeme první lampiónek, pak druhý a pak už nevím kolik (ale rozhodně se to začalo blížit ke konci). Pak docela kufrujem a času je čím dál tím méně. Poznávám (teda spíše nepoznávám) místa v Prokopáku, kde jsem ještě v životě nebyla! Pak jsme se jaksi dostali konečně na silnici někde poblíž jezírka a běželi zpátky na Terezu. Pravda, v časovém limitu jsme vskutku nedorazili... Bylo to ale super a těma několika málo stanovišti jsme záhadně získali i nějaké ty bodíky, které se krásně vykompenzovaly s těma trestnýma za čas, takže jsme úplně bledě nedopadli. Jinak by to stejně asi nevadilo, protože to byl příjemný večer, který pokračoval opékáním buřtů a nakonec promítáním diáků z USA (parky) od Báry od Banánů (mimochodem fakt dobrý...)...

Tádydádydá a to je konec - tak snad příští rok vyrazíte taky!

zpět na začátek stránky

Jde o samolepky, které se k vám dostávají prostřednictvím KODASu, respektive Pavlíka Koubka. Posílal jsem je na několik roverských akcí včetně středeční tělocvičny a z celého roverstva si nějaké objednali jen tři z vás. Přijde mi to málo, protože dříve jste o ně projevovali velký zájem. Bohužel už jsem nemohl déle čekat než se rozhoupete a musel jsem poslat objednávku i s penězi Pavlíkovi, abych nebyl za úplného ignoranta (mám je totiž už více než měsíc). Pokud si to rozmyslíte a budete nějaké další samolepky chtít, tak se nějak společně domluvte a Pavlíkovi si o ně napište (má i katalog s více než 30 různými druhy). Adresu by měl mít i Lukáš a Puštík.

zpět na začátek stránky

Rychle, rychle. Píšu na poslední chvíli, ale snad to stihnu.

Máte někdy taky ten pocit, že byste hrozně moc chtěli zažít něco nového, ne-li dobrodružného, něco se vymykajícího všednímu životu, něco jako psychicky si odpočinout od každodenního stereotypu, osvěžit se. Mně se to povedlo zrovna o minulém víkendu (25.3.), když jsem před dvanáctou hodinou odpolední stanula na startu Pražského půlmaratonu, pořádaného PIM a běženého ve Stromovce. Kromě mě se tu sešlo ještě pár dalších nadšenců, takže nás bylo celkem něco kolem patnáctiset. Ani jsem se pořádně nerozkoukala, jen jsem si stačila povšimnout, že převážná většina je zřejmě zmátlá sluníčkem a je velmi nalehko oděná, já byla ráda, že na sobě mám, to co jsem na sobě měla! A už se jelo. Trať byla sice celá asfaltová, ale byla příjemně rovinatá, s okolím blažícím běžcovo oko. Konaly se tři okruhy o sedmi kilometrech a pár drobných, počasí opravdu přálo.

Toť drobný návod na rozptýlení. Ono to všechno ani popsat nejde, to si musíte okusit sami na vlastní pokožku, ale ještě pár drobných postřehů - málem jsem se utopila při pití z kelímku, které jsme dostávali při průběhu každým kolem - to chce asi praxi, protože mně se podařilo tak akorát polít si celý obličej a oblečení (pozn.: bylo to sladké), pár povzbuzovatelů hlídajících podél trati bylo úžasných a měla jsem rovněž vlastní, dovezené s sebou - ti byli nej, každé kolo jsem se k někomu připojila a chvíli se s ním svezla -nejlépe se mi spolupracovalo při posledním kole se starším bílovlasým pánem-běžcem. Organizace celé akce byla profesionální. Zážitek, který asi není natolik možný při masovém květnovém běhu. Pěkné to bylo!

zpět na začátek stránky

Ještě než se pustíme do tématu uvedeného v nadpisu, tak bude předcházet zmínka o velice důležitém procesu, který při pohybu tělesa v poli černé díry probíhá. Jde o vyzařování gravitačních vln, jejichž existenci Einsteinova teorie předpovídá.

V řadě ohledů se gravitační vlny podobají vlnám elektromagnetickým. Jsou tvořeny proměnným gravitačním polem a šíří se od zdroje limitní rychlostí, tedy rychlostí světla. Je známo, že k pozorování elektromagnetické vlny stačí v principu vzít elektricky nabitou kuličku a sledovat ji. Pokud na ni dopadá elmag. vlna, kulička se rozkmitá. K zaznamenání gravitační vlny nám však jedna kulička nestačí. Potřebujeme alespoň dvě hmotné kuličky umístěné v určité vzdálenosti od sebe. Pokud na ně bude dopadat gravitační vlna, budou se kuličky přibližovat a vzdalovat. O existenci gravitační vlny se tedy můžeme v principu přesvědčit měřením vzdálenosti mezi nimi. To všechno vypadá poměrně jednoduše, ale pouze v teorii. Gravitační vlny vznikající za běžných podmínek jsou totiž neuvěřitelně slabé. V principu vznikají při jakémkoli zrychlení pohybu hmotných těles. Ale i gravitační záření vznikající při pohybu nebeských těles je prakticky zanedbatelné. Celkový výkon gravitačního záření všech těles sluneční soustavy je například roven výkonu asi sta běžných žárovek. To nám sice z pozemského hlediska může připadat jako ne zcela zanedbatelné číslo, ale při porovnání se zářivým výkonem Slunce, který je 10²³krát větší, musíme názor změnit. Pokusy sestrojit laboratorní vysílače gravitačních vln jsou proto provždy odsouzeny k nezdaru. V principu představuje vysílač gravitačních vln například rychle se otáčející hmotná tyč. Pokud bychom vzali ocelový kyj o délce 20 metrů, hmotnosti 500 tun a roztočili jej co nejrychleji, jak je jen možné, aby jej neroztrhly odstředivé síly (odpovídalo by to frekvenci asi 5 hertzů), bude kyj vyzařovat pouze 10^-27 wattu. Tolik tedy velice krátce o gravitačních vlnách.

Vyzařování gravitačních vln, jež vysílá těleso kroužící kolem černé díry, představuje jistý zdroj energie. Nejde však o energii uvolněnou ze samotné černé díry, nýbrž o energii spojenou s obíhajícím tělesem. Vždyť těleso samo nakonec padá do černé díry a část vyslaných gravitačních vln také. Hmotnost černé díry se proto nezmenšuje, ale zvětšuje. Současně s tím tedy roste i energie samotné černé díry. A tady nás napadá, zda nelze vymyslet nějaký proces, při kterém by se hmotnost černé díry zmenšovala a tím by se uvolňovala i její energie.

Na první pohled se to zdá naprosto nemožné. Z černé díry nic nevychází, což znamená, že z pod horizontu nelze žádnou energii čerpat. To je sice pravda, ovšem při této úvaze jsme pominuli skutečnost, že u rotující černé díry se část energie a tedy i hmotnosti nachází, obrazně řečeno, vně černé díry. Jde o energii spojenou s rotačním pohybem díry, svázanou s vírovou složkou jejího pole. A tuto "rotační" část energie lze, jak se ukazuje, černé díře odebrat a tím současně zmenšit její hmotnost.

Jakým procesem toho lze dosáhnout?

Představme si následující děj. Do ergosféry (viz minulý Clavis) velké rotující černé díry spadne raketa, jejíž motory nepracují. Začne se tedy otáčet okolo černé díry souhlasně se směrem její rotace. Když se přiblíží k černé díře, zapne pilot motory a z těch začnou tryskat proudy plynu. Při vhodném nasměrování rakety může pilot dosáhnout toho, že zatímco plyny padají do černé díry, raketa sama se natolik urychlí, že vyletí ven z ergosféry, jakoby vymrštěná "odstředivkou" gravitačního víru. Opustí ergosféru ohromnou rychlostí, mnohonásobně převyšující rychlost, s níž do ní vstoupila. Vzrůst její rychlosti bude mnohem větší, než mohla způsobit jen samotná krátkodobá činnost motorů. Co se stalo?

Okolo černé díry krouží - jak víme - gravitační vír. Motor rakety způsobil jen to, že raketa přešla na novou dráhu, takovou, že jí vír uchvátil a vyvrhl z ergosféry. Energie, kterou raketa odnesla, byla získána z víru, tj. na úkor "rotační" energie černé díry. Rychlost rotace černé díry, charakterizovaná jejím momentem hybnosti, se přitom zmenší. Současně se zmenší i celková hmotnost černé díry o hodnotu odpovídající energii odnesené raketou. Takovým procesem je tedy možné z rotující černé díry "čerpat" energii. Objevil jej anglický teoretický fyzik Roger Pentrose. Při tomto procesu se čerpá pouze energie spojená s vírovým polem vně černé díry. Plocha horizontu, charakterizující rozměry samotné černé díry, se při tomto procesu poněkud zvětší v důsledku toho, že plyny vyvržené motorem rakety spadly pod horizont a vnesly do černé díry určitou dodatečnou hmotnost.

Množství energie odňaté černé díře při uvažovaném procesu závisí na tom, v jaké vzdálenosti od horizontu začaly pracovat motory rakety. Pokud ve všech případech běží stejnou dobu, tedy spotřebují stejné množství paliva, načerpá se nejvíce energie tehdy, zapnuly-li se v okamžiku, kdy se raketa těsně přiblížila k horizontu. V takovém případě se plocha horizontu nemění. Jde o proces, který nazýváme vratný. Jestliže se postup se zapínáním motorů na horizontu opakuje mnohokrát, lze černé díře zcela odčerpat veškerou rotační energii, aniž se změní její vlastní rozměr.

Odpověď na otázku, zda existuje nějaký proces, který by zmenšil rozměr horizontu, je záporná. Ať už by šlo o jakékoli procesy, může plocha horizontu pouze růst nebo se neměnit, nikdy se ale nemůže zmenšovat. Jestliže spolu interaguje několik černých děr, součet ploch jejich horizontů se nikdy nezmenšuje. To je velice důležitá vlastnost černých děr. Vede například k tomu, že při žádné interakci, při žádném fyzikálním procesu se černá díra nemůže rozpadnout na dvě černé díry. Pokud by k tomu totiž došlo, pak při zachování celkové energie by byl součet ploch horizontů vzniklých děr menší než plocha horizontu původní černé díry. Ať na černou díru působí jakékoliv slapové síly či jakékoli procesy, černou díru není možné "rozdrobit".

Ovšem spojovat se černé díry mohou. Například při čelné srážce dvou černých děr pohybujících se přímo proti sobě se díry spojí v jednu. Plocha horizontu výsledné černé díry bude pak větší než součet ploch horizontů výchozích černých děr. Žádný proces ale nemůže zmenšit celkový rozměr černých děr, charakterizovaný součtem ploch jejich horizontů.

Černé díry jsou tedy propasti, které nelze nijak zmenšit, nijak zaplnit ani "ucpat". Jsou věčnými "dírami" v prostoročase. Mohou se pouze zvětšovat tím, jak do nich padá materiál z okolního prostoru. Jsou to skutečně bezedné gravitační propasti... (Tato skutečnost není ovšem tak ponurá, jak by se zdálo. Předně jsou černé díry schopny díky svému obrovskému gravitačnímu poli vyvolávat ve svém okolí skutečně bouřlivé procesy a za druhé do načrtnutého obrazu vnášejí korekce kvantové jevy, jichž jsme si dosud nevšímali.)

Lit.: Novikov, I. Černé díry a vesmír, Mladá fronta 1989. Ilustroval M. Barták.

zpět na začátek stránky