V týdnu 6-10.9. (po-pá) budou pravidelné volejbalové tréninky. Sraz vždy 17:15 u MDDM. Choďte včas, bude se asi chodit i jinam a opozdilci nás budou špatně hledat!

zpět na začátek stránky

Vzpomínáte ještě na jarní vlajkovou? Počáteční mživo a vlhko brzy vystřídalo docela pěkné počasí (po letech sněhu a deště) a nakonec se vyklubala fakt dost dobrá vlajková. Nebo snad ne? Máme možnost uskutečnit tuto téměř nenáročnou hru podruhé v tomto roce. Termín je vyhlášen na 17-19. září a vědí o něm minimálně ti, co byli na poslední vlajkové, což slibuje hojnou účast. Tak co, pojedete? To je dobře, že jo, protože to zase roztočíme a ukážeme všem, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Všichni zájemci, hlaste se Lišákovi (Tomáš Hájek, tel. 3015196 nejpozději do 14. září).

Tak vymýšlejte taktiku, trénujte fyzičku a už se těším, až se sejdem na starém místě nedaleko Říčan. Vzkaz pro RBR: Ozvěte se mi nějaká kontaktní osoba, ať vám můžu poslat pravidla hry a přesnější informace o místu konání. Na vaši slíbenou účast se těšíme již několik let!

zpět na začátek stránky

Možná to někomu zní strašně, ale na to se vykašlete. To jsou jenom slova. Díky této akci jsme byli schopni docela úspěšně koordinovat program během roku, společně s oddíly nebo jinými akcemi odjinud. Proto i letos na konci září, přesněji řečeno na začátku října, 3. dne v měsíci v neděli se sejdem v klubovně a společně dáme dohromady kostru naší činnosti na delší období. Sraz je ve 14:00, tak přijďte všichni včas a nezapomeňte si vzít poznámky s vašimi akcemi, návrhy a připomínkami.

zpět na začátek stránky

Tak jakpak se máme po prázdninách (někteří po dovolených)? Doufám, že alespoň stejně dobře jako já. Nebude dlouho trvat a zase se nám rozjede "všední" program roverského kmene. Jak tak přemýšlím, rodí se mi v hlavě tolik nápadů, jak ho opepřit, osolit nebo pocukrovat. Jenže znáte to. Honička ve škole, honička doma, předsevzetí - nepředsevzetí, prostě není čas. Ne. Tohle jsou výmluvy, protože kdo chce, ten si ten čas najde. Pravda však je taková, že člověk je tvor líný (obzvlášť člověk jménem Marťa), a když se přeci objeví skulinka volna, tak ji zaplní odpočinkem.

Tak to jsem začala trochu zeširoka a teď konečně k tématu. Pro ty, kdo to ještě nevědí, můj strejda pracuje v Uhříněvsi ve výzkumném ústavě živočišné výroby a jeho oborem je termovize, kterou používá na krávách. Myslím, že docela zajímavě o své práci umí vyprávět a hlavně kolem zvířátek je vždycky spousta legrace. A proto chcete-li se zasmát a dozvědět se něco nového a zajímavého přijďte posedět v pátek 1.10. (Předběžně. I s časem upřesním později). Těší se Marťa.

Napsal mi Menhart, kterého jsme před časem zvali na vlajkovou, že chodí každý čtvrtek hrát softball na Radlickou. Tak si myslím, že bychom si někdy mohli zahrát s nimi. Já tam jdu ve čtvrtek 23.9., tak kdybyste měl někdo chuť a čas, přijďte taky. Sraz je v 17:00 u východu z metra Radlická.

Akci pořádá Duha - Táborový oheň, info Valda: 5378834. Hrajeme na louce asi 100 m od východu z metra směrem za parkovištěm. Nejsou to žádní profíci, takže se jich snad nemusíme bát, ale musíme se sejít alespoň v tolika, abychom dali dohromady tým.

zpět na začátek stránky

Ačkoliv jsem malá a věčně schovaná, přesto se cítím členkou RKC. Mám tedy na vás velkou prosbu. Už téměř rok mi chybí popsané stránky, a proto touto cestou hledám hodné lidičky se sloní pamětí (nebo chytrou zálesajdou), kteří by mi moje stránečky popsali a pokreslili. Zde jsou vybraná témata:

3.10.98		Běh Terryho Foxe, hlavní organizátor Peggi
11.10.98		Drakiáda - hlavní dračice Křemla, Zajda
29.10.-1.11.		Mlýn u Brna
27-31.12.		Vánoční
9.-10.1.99		Basketbalový maratón - Peggi
23.-24.1.99		Koně - Lišák
9.12.99		BBD - Marka, ale v Clavisu o tom psal Lišák a Rybča
5.-7.2. 99		Akce X - to nevím, zda mohu mít v sobě napsáno, když je to akce X
12.2.99		Karneval - Rybča Janina
19-21.2.99		Brdská stovka - Muwín
???		Jarňáče a Velikonoce
9.4.99		Den 97 - Marka
16-18.4.99		Vlajková
24.4.99		Volejbalový turnaj

Samozřejmě se odehrálo ještě spousta jiných zajímavých akcí jako je večer česko - čínského přátelství, několikrát sochání, hrátky s kuličkami, výstavy, koncerty atd. Takže, kdyby snad chtěl někdo zapsat i jinou zajímavou akci, nechť jsou mu moje stránky k dispozici. Předem mockrát děkuji.Vaše Kronika. Máte-li někdo chuť cokoliv napsat, ozvěte se Martě.

že jsem jednoho krásného dne potkala jednoho starého kamaráda a dali jsme se do řeči (tak jak už to někdy staří kamarádi dělají). No, pravda, na tom by nebylo nic tak neobvyklého, avšak tenhle kamarád mě pozval, ať prý s ním jdu někdy na skály, že leze a že ho to moc baví a že mě to jako bude určitě bavit taky. To určitě, říkala jsem si. Chápu, že to baví jeho, protože on má sílu v rukou. Jemu to jde jistojistě jako po drátku, ale já, co neudělám ani jeden shyb (tedy fuj, k čemu se to takhle na veřejnosti vůbec přiznávám?). Nicméně další den si to už šlapeme na Suchdol, na Holý Vrch. Tenkrát jsem sotva tušila, co je to sedák, karabina či osma, ale statečně jsem si hrála na skálolezkyni.

Je to pár dnů, co se mi povedlo pokořit v Suchdole cestu 3. stupně zvanou Plotny, a dokonce v Srbsku porazit E-dur, která se pyšní stupněm 6. Zjišťuji, že nejde jen o sílu, ale o taktiku a mrštnost. Takže je to něco, jako když hrajete šachy. Jenom se trochu víc funí. Lezení mě zkrátka chytlo a myslím, že by vůbec nebylo od věci vyzkoušet lana a sedáky i mimo vysílač a trochu potrápit i svalíky na skále. Máte-li někdo stejné choutky, ozvěte se a mohli bychom uspořádat jednodenní akci "Hurá na skály".

zpět na začátek stránky

Je to už docela dlouho, co jsme začali s touto ctností. Mnozí z nás prosadili či prosazují třídění odpadu i v domácnosti. To je fajn. Ovšem vážení, to, co provádíme v klubovně, rozhodně fajn není! Neustále se ti samí lidé (2-3) musí přehrabovat v kopcích odpadků a vybírat z plastů plesnivé kelímky od jogurtů nebo smradlavé obaly od salámu, případně se polejou nějakým těžko identifikovatelným obsahem některé z láhví, která má navíc papírovou etiketu. Ti samí lidé se také hrabou v krabici na papír a vytahují obaly od mléka (kombinace plast-alobal-papír) nebo od džusů (kombinace plast-papír). Docela nechuť.

Tolikrát jsme už o třídění mluvili, co a jak a hlavně kam. Dlouhou dobu visí propagační plakát v klubovně. V Clavisu byly napsány také návody. Tak co se děje? Proč to nefunguje? Zeptám se jinak: Chtěli byste se v tom odpadu přebírat vy? Nečiňte druhým, co se vám nelíbí. Uznávám, že omyl je možný, ale pokud je to pravidlem, dle mého názoru jde o ignoraci, nezájem a nevím co ještě. Nelze vše svádět na bratry "Se" a "Někdo". Poslední dobou se nějak moc často vyskytují mezi námi. Prosím vás tedy, třiďte odpad správně a okamžitě.

Do plastů patří plastové láhve umyté, zbavené případných etiket a zbavené uzávěru včetně kroužku pod. Vše ostatní, byť je též z plastu, vyhoďte do koše. Do skla patří veškeré sklo zbavené případných etiket a různých hliníkových "ozdob". Samozřejmě čistě vymyté. Do alobalu patří čistý hliník zbavený papírových cenovek. Dobře umytý od zbytků jídla. Do papíru patří veškerý papír barevný i nebarevný bez folie nebo alobalu. Papír pokud možno skládejte do plochých tvarů, nemačkejte do koulí nebo netrhejte na malé kousky. Pokud si nejste jistí, zeptejte se, nikdo vám hlavu neutrhne, a jestliže ani druhý neví, raději odpad vyhoďte do koše (ta nádoba pod umyvadlem). Separační bedny jsou umístěny u dveří, jsou opatřeny infopopisky a barevně rozlišeny. Ještě jednu prosbu mám. Až budete mít nějaký organický odpad (třeba zbytky jídla nebo různé ohryzky, pecky z ovoce...), odneste je z klubovny raději hned, protože nám tam jinak lítají malé mušky octomilky (Drosophila). Děkuji všem za dočtení a pak i respektování těchto věcí.

zpět na začátek stránky

Když jsem si tak přečetl některé články z prázdninového speciálu, napadlo mě, že náš roverský kmen pěkně vykvetl. Kromě toho, že se pořádají akce uvnitř kmenu, zná se většina členů i s lidmi "zvenku". To způsobuje, že se píše o tolika zajímavých věcech.

Jak asi víte, tak i já se znám se skupinou lidí zvenku, a to konkrétně s Pařezem (vydávají Proklov) přes Alenu. A i když Pařez moc roverských aktivit většinu času nevyvíjí (koneckonců to má i v názvu), letos jsem s Pařezem natáčel film. A to ne jen tak ledajaký film, ale přímo koprodukční film. Natáčeli jsme ho s našimi nizozemskými přáteli a stálo to za to. Byla to veliká spousta práce, přijímání kompromisů, potlačování emocí a diplomacie v komunikaci. Já jsem kromě své práce na filmu (2. režisér) dělal i účetního projektu a řeknu vám, celkem jsem se zapotil.

Když se za tím projektem ohlédnu, jsem strašně rád, že jsem se ho zúčastnil. Byl jsem sice asi člověk, který nutné kompromisy nesl nejhůře, ale ničeho nelituji. Pro mě osobně není nejdůležitější to, že jsme natočili film, který se alespoň účastníkům projektu tuze líbí, ale to, že jsem týden pracoval a týden odpočíval s lidmi jiné národnosti. Kromě toho, že jsem se zlepšil v angličtině úplně jiným způsobem než ve škole, jsem se naučil alespoň trochu konstruktivně debatovat. Zkrátka mám pocit, že jsem tím získal opravdu hodně.

Film je natočený, ozvučený a sestříhaný, ale ještě k němu chceme dodělat titulky a podtitulky. Až to bude, pozvu vás na premiéru. Kromě toho se chystá i booklet, který se na projekt dívá více z té nefilmové stránky.

zpět na začátek stránky

Letošní cyklovandr se konal od 3.7. do 9.7. Naše cesta začínala od Říčan, ale ne u Prahy, ale u Brna. Jelikož jsme byli zpočátku jen tři (já, Maťule a Johny, Jája se připojovala na táboře u Nové vsi u Božejova), mohli jsme jet autem. Na místo startu jsme dorazili jen díky našemu taťkovi, kterému bych chtěl i touto cestou ještě jednou poděkovat.

Cesta, jak jsem již psal, začínala u Brna, a tak nám zbývalo minimálně 270 km, abychom se dostali do Prahy. Jelikož jsme ale nebyli žádný šunky, jeli jsme ještě směrem na jižní Čechy, takže cesta zbývající do cíle se nám až ke Slavonicím neustále protahovala. Písemný detailnější popis cesty si zde nemohu dovolit, a tak se vám pokusím nakreslit plánek, kudy jsem vlastně projížděli.

Jedna z nejhodnotnějších akcí a v podstatě i příhod, která se odehrávala každý den, bylo obcházení pocestných hospod a vyhledávaní točené limonády. V žebříčku nejlepších jednoznačně vede limonáda v Rouchovanech (vypity 3 l ve třech lidech za 10 min). Další dobrou akcí bylo navštěvování historických památek, a abych pravdu řekl, na mě nejvíce zapůsobila Slovanská epopej, jíž jsme navštívili v Moravském Krumlově. Šlo o gigantickou výstavu mistra Alfonse Muchy, který zde měl vystaveny plátna od velikostí zápalek až po díla o velikosti 8 x 6 metru. Řeknu vám DD.

Naše cesta skončila poněkud předčasně, neboť 15hodinový deštík, který jsme potkali ve Staňkově, nevydržel ani náš zaručeně nepromokavý stan, a tak jsme se rozhodli, že dojedeme do Veselého nad Lužnicí a pojedeme vlakmo domů. Já s Jájou jsme jeli ještě do Tábora. Nakonec jsme se stejně všichni setkali ve stejném vlaku (80 min zpoždění dělá svý). Ale abych pravdu řekl, na mém dojmu z tohoto cyklovandru tenhle hnusnej deštík nic nezměnil. Nevím, jak holkám, ale mně se moc a moc líbil a už se těším na další. Není totiž nad pocit, když je člověk ovíván větrem a pozoruje krajinu tak, jak ji pán bůh stvořil.

Na závěr toho všeho ještě dvě rady: 1. Kola posílat vlakem zásadně zabalena do neprorazitelného obalu. 2. Pojeďte s námi i příští rok!

zpět na začátek stránky

Vážení, to co bude následovat, to by měl být popis cyklovandru tohoto léta. Jelo nás čtyři - Honzina, Johnny, Marťa a já. Já jsem nastupovala na trať dýl, vyjížděla jsem od babičky = od tábora, takže jsem o nějaké zážitky přišla, ale i přesto jsem prožila spoustu perel. Nebudu tu popisovat den po dni ani přesnou trasu s výčtem měst a vesnic, snad jen nějaké světlé a tmavé okamžiky naší válečné výpravy.

Pár stručných poznámek: všude jsme se vrhali na zmrzlinu - točená vedla, totéž platí o limonádách - jak jinak než točených, neskutečné přejídání se třešní a hrachu (to se nám zvlášť jednou vymstilo) - napadli jsme snad každičký strom a každičké pole, chajdu stanovou jsme si většinou stavěli před deštěm, mezi deštěm nebo za deště - rychlost byla důležitá...

Telč - tam vám bylo dobře, žaludky si spokojeně pobrukovali.

Kopec, kopec, kopec - zkrátka a dobře dlouhé stoupání.

Jeden tichý klášter - když jsme k němu dorazili, spatřili jsme zrovna se na cestu chystajících pět jeptišek v černém kolem úplně bílého auta (značku vám bohužel nesdělím, na to já nejsem, ale byla to Škoda cosi) - tenhle výjev vypadal úžasně, stáli jsme tam a koukali na to, dokud všechny nenasedly dovnitř a neodjely.

Skok o kus dál - příjemné cesty lesama bez aut, frčíme kolem nejsevernějšího výběžku Rakouska až na Staňkov - jíme chlebík se sýrem a koupeme se, voda je příjemně teploučká, je lepší v ní zůstat, protože vzduch už má teď večer mnohem nižší teplotu, alespoň se to tak zdá - kachny Johny a Jája plavou až na druhý břeh a dělají nemístný rozruch a rumbajs, že se nestydíme!

Později večer (to už jsme si našli útočiště v lesích a hájích) začíná pro zpestření opět pršet a to, bohužel, vydrželo až do druhého dne do čtyř hodin odpoledne, jsme uvězněni v "zelené kryse", jak jsme pracovně nazvali vrchní díl našeho stanu, v pět si jdeme na Staňkov na "snídani" a ... přecpáváme se (to asi z toho stresu) a děláme ostudu... Vyrábíme oheň a jsme u něho dlouho do noci, nikomu se nechce zpátky do zelené krysy, která za posledních hodně hodin neopustila své místo a nedočkavě nás vyhlíží ... a ... prší, máme nepředstavitelné hrábě ve spacácích (ale i přesto se nemačkáme a vejdeme se) a máme také mokré spacáky, narostly nám přeleženiny, na povrch vybublala deprese ze stísněného prostoru, křičíme, ječíme, vřískáme, jsme zoufalí, řehtáme se, chceme stát, všechno posíláme ... (= jedním směrem) a já jsem tak činorodá a po kom jdeš? Nakonec vysílením usínáme... Ráno utíkáme pryč před pracujícími lesáky - rychle z místa činu... Zdá se, že tohle zamračené počasí tu s námi bude ještě dlouho... Posilujeme se ještě v Oáze na Staňkově a... V Třeboni navštěvujeme zámek a výstavku strašidel (nacházely se zde exponáty jako např. hejkal, diblík, bazilišek, jezinky, vlkodlak, vodník, drak, rarášek...). Holky končí ve Veselí nad Lužnicí a já s Honzinou v Táboře a vlakem, tím jedeme všichni společně (no znáte to, zpoždění a tak).

Byly to prímový dni s prímovou krajinou a místama, prímovýma lidma (děkuji vám za to, šlapandové) a i to počasí nakonec nebylo tak hrozný.

zpět na začátek stránky

Je nám strašné horko, jedem do Prahy, přesladili jsme se a formou náhodných výkřiků do tmy píšeme tento článek...

• Začalo to slibně, byli jsme tam "už" za tři hodiny, začalo to podruhé slibně, šli jsme se vykoupat, začalo to potřetí slibně, propotili jsme všechny čisté věci na sobě a někteří i ty, co měly v batohu (Radek ušetřil spodní prádlo, protože ho nenosil).
• Eliška vyvěsila vlajku až na střechu seníku, ve kterém jsme spali první noc.
• Blažena je nenažraná.
• Bekali srnci.
• Prodám boty zn. tlačí (celkem 2x).
• Mapa Hrubý Jeseník absolutně nesouhlasí s realitou, co se týče vyznačených seníků.
• Nikita je statečná babička, která vrtěla při každý zastávce pravou zadní nohou a chrápala v noci o něco méně než Křemla.
• Na Hubertovi (lovecká chata) mají sympatického revírníka, který nám přivezl klíče od chaty a zase jel domů.
• Koukali jsme na zatmění slunce, holky se houfovaly a chlapci vyli.
• Strašně moc jsme se přežrali borůvek a kakali jsme modrý hovínka.
• Mokli jsme a mrzli a zase mokli a mrzli...
• Na Hubertce jakožto sestře lov. chaty Hubert byl taky moc hodný pán s pejskem Fredym.
• Strašně nám smrděj nohy a Blaženě nejvíc.
• Nádherný vysoký vodopád.
• Fotili jsme si náš bordel a Honzina si bral foťák, když šel na velkou (vždycky).
• Sbírali a hledali jsme kamínky Grosuláry - křemičitan hlinitovápenatý (céátřiáeldvazávorkaesíóčtyřikoneczávorkytřikrát)
• Moc a moc ušlapaný nožičky.
• Blažena přiznává, že jí smrděj nohy.
• Křemlu strašně štvala vysoká tráva a vítr. Byla vzteklá jak vzteklina.
• Byli jsme v jeskyních a průvodkyně se nás ptala, jestli nejsme z lesa a pak řekla, že je tu cítit kouř (asi nám naznačovala, že smrdíme). Taky jí v půlce výkladu chcípla baterka, když ukázala na papouška.
• Lukáš příšerně smrdí a je bezohledný.
• Byl tam ruprňácký kopec a po vystoupání nahoru na horu jsme zjistili, že nad pradědským hřebenem se na nás valí clona vody a mrazu. A tak to začalo!
• Našran Kašpar (Aštar Šeran) měl na jednom z kopců přistávací základnu. Očekávali jsme Ho, ale Kašpar Šašran se na nás vy...kašlal.
• Zajda chtěla vidět zuřivýho šviště. Asi tu ale nežije...
• Holky se strašně bály, protože jsme je prý stašili. Huá, huá.
• Mrholí, mlha, mraky, mačkačka, Radek se celou noc tulil k lavičce, spaní jak santus. Ještě horší.
• Byli jsme v pohádce, nádherný původní Jesenický prales. Krása, romantika...
• Nikita musela v noci dostat infúzi vody z úst do tlamy (horší jak mimino).
• Eliška s Nikitou opustily naši grupu a holky těžce trpěly... To je ovšem velice subjektivní názor.
• Padaly hvězdy...

Jestliže se vám zdá snad něco trochu nesrozumitelné, tak si nechte převyprávět příběh putování ústně. Loučí se Muwín, Křemla, Zajda, Lukáš, Honza, Elza, Nikita a Lišák.

zpět na začátek stránky

Koncem srpna zavítaly do Prahy dvě Polky: Aška a Marta. Za týden a kousek prochodily snad celou Prahu, hodně fotily, malovaly, navštěvovaly nejrůznější výstavy, skvěle vařily, zavítaly do několika pražských klubů, hrály s námi volejbal, podpořily naši výpravu na Konopiště... Jak jste se mnozí mohli sami přesvědčit, byly zkrátka a jednoduše moc fajn, všechny vás bardzo, bardzo pozdravují a jsme srdečně zváni do Krakova. Tady je zkrácená verze rozhovoru s nimi (speciálně pro Clavis!). Předesílám, že jsme byly už dost unavené a vysmáté...

Přijedete ještě někdy do Prahy?

A: "Jo."

M: "Nevím." (neví, protože prý nikdy nic není jisté, třeba může za týden umřít)

Co je jiného v Praze než v Krakově?

A: "FAMU." (chce v Praze totiž studovat fotografii, v Polsku to prý není možné)

M: nevidí moc rozdílů, protože se tu necítí daleko od domova

Která památka se vám v Praze nejvíc líbí?

M: "Asi jogurtová Milka." Chvíle nechápavých pohledů a pak strašný záchvat smíchu. (V polštině totiž slovo podobné našemu "památka" znamená cosi jako čokoláda či sladkost.) Po vysvětlení omylu:

A: "Katedrála sv. Víta. Malá Strana."

M: "Malá Strana."

Co je vaše nejoblíbenější české slovo?

M: "Sranda. Topinky."

A: "Hřbitov. Mně se čeština moc líbí (chce se ji učit)."

Kolik filmů jste dohromady vyfotily?

"cca devět"

Co uděláte jako první, až přijedete do Krakova?

A: "Vyvolám filmy."

M: "Půjdu spát...ne, ne, sním jogurtovou Milku:"

Vzpomenete si na všechny lidi, se kterými jste se během vaší cesty po Čechách setkaly?

Následuje dlouhatánský výčet lidí (od Opavy až po nás). Pamatují si snad jméno každého,

až na "toho chlapce, který chtěl vědět, jak se polsky řekne podprsenka" (pro nezasvěcené:

byl to Myšák)

Co mají Čechy a Polsko společného?

"Jazyk... nepiš to! To jest blbé (=to je blbé)."

M: "Architektura (hlavně paneláky). Všechno."

A: "Já myslím, že všechno, protože Praha není daleko od Polska, protože daleko je tam, kde nikoho nemáš."

Můžete nám něco napsat do našeho časopisu?

Chrzaszcz brzmi w trzcinie w Szczebrzeszynie. (pod a by měl být ještě takový ocásek, ale bohužel polskou klávesnici nemáme.)

Chtěla jsem vám sem napsat i fonetický přepis, ale ono to dost dobře nejde... Je to polský jazykolam, který znamená: Brouk bzučí v rákosí v Szczebrzeszynie (to je polské město). Hezký, ne?

zpět na začátek stránky

S naším jazykem se dají dělat všelijaké kulišárny. Např. zkuste rozluštit následující přísloví z vědecké mluvy do obecné roviny původního znění.

Česká přísloví přeložená do vědecké češtiny

1. Chemická sloučenina vodíku s kyslíkem, jež produkuje minimálně bellů, působí erozí na vrstvy hornin, uložených podél její trajektorie.
2. Vzdálenost bodu A (což je místo, kde ukončí, puzena gravitační silou, svou dráhu malvice) od bodu B (což je místo ležící svisle pod místem započetí její dráhy) se blíží k nule.
3. Abundance šelem z čeledi Canidae přivodí exitus hlodavce z čeledi Leporidae.
4. Více než jednou, ale méně než třikráte, urči velikost fyzikální či chemické veličiny, a méně než dvakráte, ale více než nulkrát použij způsobu obrábění, jímž se části materiálu od sebe oddělují.
5. Subjekt A, jenž vyvíjí úsilí o vytvoření svislého či úklonného díla ústícího na povrch a determinujícího subjekt B, sám opíše dráhu ve zmíněném díle ústící.
6. Kdo odolává pokušení nepodlehnout touze nechat dřímat vlastní energii, bývá obklopen chlorofylem.
7. Ztráta prostorového vnímání není na závadu suverenitě nad osobami touto ztrátou ještě více postiženými.
8. Číslo, jímž můžeš vyjádřit svou lingvistickou potenci, se rovná číslu, jímž znásobuješ své vlastní ego.
9. Na místě, nacházejícím se v bezprostřední blízkosti zařízení sloužícího k instalaci světelného zdroje, dopadá minimální počet paprsků ze zdroje se šířících.
10. Vodomilní obratlovci nepatrných rozměrů nejsou ničím jiným, než vodomilnými obratlovci.
11. Pohybuje-li se hladina rtuti v měrné kapiláře směrem ke středu Země v měsíci našeho osvobození sovětskou armádou, lze očekávat, že náš restaurační podnik přesídlí do stodoly.
12. Při nadměrném zvyšování pohybu dolních končetin ve značném časovém rozpětí za účelem dosažení naplnění sloučeninou vodíku a kyslíku křivule s držadlem dojde jednoho dne k uvolnění molekul spojujících tuto křivuli s oním držadlem, čímž se jmenovaný předmět rozdělí na dva segmenty.
13. Při poklesu produktivity práce na nulu projeví se totální nedostatek kruhového pečiva, působícího obezitu obyvatelstva.
14. Náraz akustických vln, šířících se ze zdroje v lidském hrdle, se odrazí od bariéry kompaktní hmoty a síla i kvalita zpětné vlny je adekvátní původnímu impulsu.
15. Kategorický imperativ nedovoluje libovolnému subjektu likvidovat zdroj infrazáření, který svým behaviouristickým systémem neatakuje týž subjekt, neboť jeho radiace se chová inertně k tělesné integritě dotyčného subjektu.
16. Inhabitanti Kolumbária, preparovaní pomocí infračervených paprsků do stavu akceptabilního pro lidský metabolismus nevládnou automatickou mobilitou pro perorální požití.
17. Gravitačně udržovaná seskupení telurických plynů jeví se spirituální stránkou nejvyššího bodu přičitatelnosti v souboru primitivně mytologických představ.
18. Druhá mocnina tří profesí se jeví prvním dvojčíslím dekadické soustavy pauperizace.
19. Pracovní morálku zemědělce, který dne 12. března neobrací soustavně, plánovitě a cílevědomě ornici a nedodržuje pranosticky stanovenou agrotechnickou lhůtu, pokládáme za tak hrubě nevyhovující a poškozující zájem společnosti, že onoho zemědělce srovnáváme s masožravými savci.
20. Prostorová diskontinuita hmotného tělesa neovlivní časovou kontinuitu procesu nanášení laku na jeho povrch.
21. Spektrální odrazivost všech domestikovaných savců čeledi Felis limituje s klesajícím osvitem k nule.
22. Entropie průchodu lichokopytníka se zádovými zásobníky tuku vodicím otvorem kovového hrotu je obecně vyšší, než entropie přechodu jedince druhu Homo sapiens, vyznačujícího se statisticky významně vyšší životní úrovní ve srovnání s průměrem množiny jedinců sdílejících s ním stejný časoprostor, z tohoto časoprostoru do jiného, charakterizovaného suverenitou hypotetické bytosti, částečně definované tzv. náboženstvím.
23. Dne 2. února vydává drobný opeřenec své typické akustické signály bez ohledu na s tím spojené nebezpečí letálního poklesu tělesné teploty.
24. Blokování svislého informačního kanálu nelze kompenzovat finanční transakcí typu emptio venditio ve výdejně léků.
25. Počínaje překročením 48. hodiny po zahájení pobytu mimo obvyklý okruh svého životního prostředí generují jak vodomilní obratlovci, tak jedinci druhu Homo sapiens těkavé organické látky, jež jsou čichovým ústrojím specificky detekovány a centrální nervovou soustavou hrubě nepříznivě hodnoceny.
26. Prognózu optimálního okamžiku pro své akce proveď podle modelového vztahu domestikovaného vodního opeřence k plodenství kulturních trav.
27. Striktní dodržování zásad občanského soužití vede k maximální délce pěšího transferu jednotlivce, který se tak chová.
28. Občan záměrně poskytující klamné informace současně neoprávněně, což je axioma, převádí do svého vlastnictví majetek spoluobčanů, popřípadě společnosti.
29. Přenos informace od jedince s kalorickým deficitem k jedinci s kalorickou potřebou již saturovanou je blokován.
30. Při zjištění záměrného transportu části horniny od občana A k občanu B je posledně jmenovaný povinen uskutečnit zpětný přesun po stejné dráze, tedy v opačném směru, k prvně jmenovanému, avšak s použitím žitného pečiva.
31. Podmínkou koexistence jedince druhu Homo sapiens a společenství druhu Canis lupus je sjednocení akustické signální soustavy.
32. U závodů na zpracování obilí, řízených mytologickými bytostmi je poměrně nízká produktivita práce vyvážena naprostou spolehlivostí.
33. Kinetická energie eroticky motivovaného bilaterálního, zpravidla heterosexuálního vztahu může být použita k transferu vysokých geologických útvarů.
34. Soustavnou výchovu mladého občana k obraně vlasti nelze srovnávat s občankou, zakládající výdělečný vztah na své laktační schopnosti.
35. Schopnost operativně řešit životní situace k vlastnímu prospěchu na základě vyššího stupně intelektu hominis sapiensis se nerovná drahám libovolného tvaru, vedeným jakýmkoli bodem prostoru.
36. Odolnost rostliny, opatřené žahavými chloupky, vůči poklesu teploty pod 273,14 Kelvinů je dokonalá.
37. Částečná imobilita muskulatury, prýštící z pasivity příslušného cerebroorálního centra vede k souhrnu nepříznivých okolností pro jedince přímo fatálních a zbavených veškerých chloupků a jiného porostu.
38. Verbální komunikace, vedená s temně přitlumeným zabarvením a snížením decibelů na minimum slyšitelnosti, je v přímé korelaci s jednoduchým vyoráváním brambor.
39. Informační kapacita jedince po sistaci srdeční činnosti je roven plynovým zplodinám jeho metabolismu.

Původní znění

1. Tichá voda břehy mele.
2. Jablko nepadá daleko od stromu.
3. Mnoho psů - zajícova smrt.
4. Dvakrát měř, jednou řež.
5. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
6. Komu se nelení, tomu se zelení.
7. Jednooký mezi slepými králem.
8. Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem.
9. Pod svícnem bývá tma.
10. Malé ryby - taky ryby.
11. Studený máj, v stodole ráj.
12. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.
13. Bez práce nejsou koláče.
14. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.
15. Co tě nepálí, nehas.
16. Pečení holubi nelítají do huby.
17. Vzduch - boží duch.
18. Devatero řemesel - desátá bída.
19. Na sv. Řehoře šelma sedlák, který neoře.
20. Díra - nedíra, furt se natírá.
21. Potmě každá kočka černá.
22. Spíše projde velbloud uchem jehly, nežli bohatec vejde do království nebeského.
23. Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.
24. Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.
25. Ryba i host třetí den smrdí.
26. Dočkej času jako husa klasu.
27. S poctivostí nejdál dojdeš.
28. Kdo lže, ten krade.
29. Sytý hladovému nevěří.
30. Kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem.
31. Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.
32. Boží mlýny melou pomalu, ale jistě.
33. Láska hory přenáší.
34. Vojna není kojná.
35. Chytrost nejsou žádné čáry.
36. Mráz kopřivu nespálí.
37. Líná huba - holé neštěstí.
38. Co je šeptem, to je s čertem.
39. Mrtvý prd ví.

Město hořelo. Úzké uličky vedoucí k příkopu, k prvnímu pásu opevnění, sálaly žárem. Valil se z nich hustý dým, plameny požíraly střechy domů, olizovaly hradební zdi. Ze západu, od přístavní brány, se rozléhal hluk, zvuky urputného boje, tupé, hradbou otřásající údery beranidla. Útočníci se objevili znenadání - prolomili barikádu slabě hájenou nespočetnými vojáky, měšťany s halabardami a kušovníky z cechů. Koně s černými čabrakami přeletěli nad zátarasem jako duchové, blýskavé čepele rozsévaly smrt mezi prchajícími obránci...

Bojovníci, válečníci, lučištníci, mágové,

ve světě zuří válka, Cintra je dobyta nilfgaardskými vojsky, která však míří dál... Vtělte se do role statečných obránců redanských, temerských či kaedwenských nebo naopak ztvárněte černé Nilfgaarďany, příval prorážející nordlingské šiky! Redanský, temerský i kaedwenský král i nilfgaardský císař potřebují každou ruku! Neváhejte a chopte se zbraně!

O co se jedná

Válka o Cintru je dvoudenní hra s dřevěnými zbraněmi (obalenými vrstvou molitanu) na motiv díla polského fantasy spisovatele Andrzeje Sapkowského pro hráče od 12 do 16 let (skautské oddíly a jejich vůdce, starší jsou také vítáni po předchozí domluvě). Hráči se rozdělí do několika stran a v průběhu hry plní různé úkoly (dobývají cizí hrady, brání svoje a spojenecké hrady, snaží se zlikvidovat některé osoby) a hlavně se snaží vyhrát válku. Během toho se ovšem nikdo nevyhne (a ani nesnaží) mnoha soubojům a bitvám, při kterých může prokázat svou zručnost v ovládání zbraně. Celou hru ovšem kromě zbraní ovlivňuje i další moc, magie. Některé postavy (mágové) jsou obdařeni magickými schopnostmi a kromě nich magii ovládají i další tajemné osoby... Ve hře nechybí ani nestvůry, které budou armádám ztěžovat život, ani legendami opředené osobnosti, jako Geralt, Yennefer, Ciri, Vilgefortz a další. Takže se máte na co těšit.

Důležité údaje

Hra se bude konat s největší pravděpodobností 28-31.10.99 (v době podzimních prázdnin). Ve čtvrtek 28.10. budou po příjezdu všem zkontrolovány zbraně a vysvětleny pravidla, v pátek a sobotu se bude bojovat (jen ve dne a zřejmě s přestávkami na jídlo) a v neděli se všichni pokojně sbalí, uklidí a odjedou. Místo konání ještě nebylo na jisto určeno, zájemci budou včas zpraveni.

A teď to nejdůležitější - pokud byste se chtěli se svým oddílem (či sami) zúčastnit, zašlete prosím kontakt na sebe s přibližným počtem účastníků na adresu Ladislav Pelcl, Mělnická 3, 150 00 Praha 5 nebo e-mailem na pelcl@joseph.gjk.cz či pelcl@seznam.cz zhruba do poloviny září. Válka o Cintru je na internetu.

Zájemcům budou včas (v září) zaslána pravidla a se zástupci bychom se pak domluvili na informativní schůzce k upřesnění organizačních záležitostí a vyřešení případných výhrad k pravidlům.

Pravidla pro zbraně

Doporučujeme s výrobou zbraní začít již o prázdninách. Vaší fantazii při výzdobě zbraní a štítů (doporučujeme vyzdobit teprve po určení strany jejím erbem či barvou) se meze nekladou, budou hodnoceny pouze z hlediska bezpečnosti.

zpět na začátek stránky