Schwarzenberský plavební kanál
Muwín
Clavis 9 - květen 2003
  obálka
Akce
O důležitém upozornění (Ferda)
Vážení přátelé... (Míla)
RS Stopa zve (Hastrman)
Schwarzenberský plavební kanál (Muwín)
8 způsobů, (Vojta)
Hry a hříčky (Ferda)
Jedna dobře uvařená akce (Ferda)
Něco pro zábavu (z internetu)
Přišli jsme, viděli jsme, sejmuli nás (Janek)
obálka 2

celé číslo
dokument Wordu (ZIP 447 KB)
verze pro tisk

Myšlenka spojení Vltavy a Dunaje vznikla již v polovině 14. století, v době císaře Karla IV. Taková hospodářsky potřebná vodní cesta by vytvořila z českých zemí významnou křižovatku nejen suchozemské, ale i vodní dopravy. K uskutečnění odvážného nápadu ale došlo až na konci 18. století. Tehdy se projevil ve vnitrozemí nedostatek dřeva a jeho cena stále stoupala. V pohraničních jihočeských oblastech zůstávaly obrovské plochy lesa dosud nevyužity, protože k nim nevedly žádné přístupové cesty. Za účelem dopravy dříví byl vybudován Schwarzenberský plavební kanál, jedna z nejpodivuhodnějších vodních staveb své doby.

Návrh na zřízení plavebního kanálu vypracoval inženýr Josef Rosenauer (1735 - 1804), zaměstnanec vrchnostenské správy schwarzenberského panství se sídlem v Českém Krumlově. Jeho návrh nové vodní cesty vzbudil obdiv i zděšení. V roce 1779 tehdejší majitel panství Jan ze Schwarzenberku návrh schválil, ale s prací se začalo až o deset let později, v roce 1789.

Stavba Schwarzenberského plavebního kanálu postupovala velmi rychle. Během prvního roku byl postaven 29,3 km dlouhý úsek kanálu od potoka Zwettelbach k potoku Rasovka (Hefenkriegbach), který ústí do Vltavy u obce Hory. V roce 1791 byl kanál doveden až k Jezernímu potoku, který vytéká z Plešného jezera, jež se stalo nádrží k vypouštění vody pro potřebu plavby. V roce 1793 bylo koryto kanálu prodlouženo až k Jelenímu potoku u osady Jelení Vrchy. Tím byla dokončena celá první část kanálu, nazývaná později "starý kanál", v celkové délce 39,9 km. Se stavbou se dále nepokračovalo, protože sám Rosenauer vyslovil pochybnosti, zda voda z přítoků bude stačit k plynulému provozu. Na místě soutoku Jezerního potoka s nově vybudovaným korytem plavebního kanálu nechal Rosenauer vystavět žulový památník a kapličku z vděčnosti za dobře vykonané dílo.

V roce 1791 byla provedena první souvislá plavba dřeva po celé délce kanálu. Volná polena plula Schwarzenberským kanálem a dále po řece Mühl až do Neuhausen, kde byl vybudován vyloďovací kanál a přístaviště lodí. Před ústím řeky Mühl do Dunaje byla polena zachytávána v rechlích a nakládána do lodí, které dřevo odvážely do Vídně. S využitím nízkých dopravních nákladů bylo možné šumavské dříví na vídeňských trzích dobře zpeněžit. Při dobrém provozu mohlo být splaveno 900 - 1000 sáhů dřeva denně. Na dobrý průběh plavby dohlíželo kolem kanálu asi 200 lidí, kteří odstraňovali z koryta nahromaděná polena a jiné překážky. Plavení bylo ukončeno, když korytem proplulo veškeré připravené dříví, nebo když nastal nedostatek vody. V takovém případě bylo třeba plavbu přerušit a pokračovat v ní znovu až po deštích.

Dobrý odbyt dříví a jeho stále větší spotřeba vedly k myšlence dokončit stavbu kanálu podle původního projektu a zpřístupnit tak další oblasti lesů pro těžbu dřeva. Druhá část kanálu od Jeleního potoka k bavorským hranicím pod Třístoličníkem, včetně 419 m dlouhého tunelu nad Jelením, byla postavena v letech 1821 - 1822. Stavbu provedli podle Rosenauerova projektu ředitel správy schwarzenberského panství Arnošt Mayer, inženýři Josef Falta a Jan Kraus. První plavba "novým kanálem" se uskutečnila v roce 1824. Celková délka vodní cesty po spojení obou částí kanálu dosáhla od ústí řeky Mühl do Dunaje po potok Světlá Voda vzdálenosti 89,7 km. Kanál byl napájen vodou z 21 potoků. V roce 1835 byla pro zlepšení stavu vody vybudována nádrž Jelení jezírko, později Rosenauerova nádrž a nádrž Říjiště. Do kanálu ústily tři vodní smyky, Jelení smyk dlouhý 1,3 km, Jezerní smyk dlouhý 0,9 km a Koňský smyk dlouhý 1,4 km. Celé rozsáhlé vodní dílo doplňovalo 87 mostů a můstků, 80 vodních propustí, 78 vodních příkopů a 22 stavidel.

Nad plavením dříví nakonec zvítězilo využívání uhlí a výstavba železnice. Prodloužení železničního spojení z Volar přes Nové Údolí do bavorkého Heidmühle v roce 1910 umožnilo snadnou a levnou dopravu metrového i dlouhého dříví z nejméně dostupných úseků šumavských lesů. Plavba dříví Schwarzenberským kanálem pomalu ztrácela na významu a v roce 1916 se po celé délce kanálu plavilo už naposledy. Pouze menší část koryta kanálu byla používána ještě ve 20. století. Želnavským smykem putovalo dříví až do roku 1962, kdy kanál definitivně přestal sloužit svému účelu. Od roku 1963 je Schwarzenberský plavební kanál veden v seznamu nemovitých kulturních památek technického významu.

Plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu se tedy poprvé uskutečnilo před nějakými 210 lety. Velká oslava se konala při dvoustém výročí zahájení výstavby v roce 1989. V roce 1991 došlo ze zcela soukromé iniciativy ke znovuobjevení malého úseku plavebního kanálu v místě křížení s hraničním potokem Ježová. Na první práce navázala obnova propustu na Ježové, kterou provedl v roce 1995 s.p. Lesy České republiky. V létě 1996 přijeli na Šumavu poprvé studenti Lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze pokračovat v rekonstrukci kanálu v Čechách i v Rakousku. Studenti z Prahy jezdili opravovat plavební kanál, především v oblasti Ježové, i v letech následujících. Vždy před ukončením prací studenti kanál napustili a vyzkoušeli, zda po hladině opět poplavou polena.

V roce 1997 už rekonstrukční práce v Čechách i v Rakousku postoupily tak daleko, že kanál začalo navštěvovat velké množství turistů. Proto byla provedena oprava lesní cesty od Růžového Vrchu (U Korandy) k Ježové v délce cca 1,8 km. Také na rakouské straně byla opravena tzv. Kanálová cesta (Kanalstrasse) od Celnické chaty (Zollhuette) v délce asi 1,2 km. U příležitosti dokončení opravy cest byl v těchto místech zřízen mimořádný hraniční přechod a provedeny první ukázky plavení dříví. V červnu 1998 byl otevřen hraniční přechod pro pěší a cyklisty Ježová - Iglbach, kde jsou pořádány ukázky plavení dříví několikrát do roka.

V květnu 1999 se konala poprvé Slavnost Schwarzenberského plavebního kanálu. Slavnost byla zahájena na Jeleních Vrších, odkud se účastníci vydali podél plavebního kanálu k mimořádně otevřenému hraničnímu přechodu Zvonková - Sonnenwald. Při ukázce plavení dříví u Ježové byl plavební personál oblečen do tradičních oděvů, řada plavců měla na nohou dřeváky vystlané slámou. Tato tradice pokračuje i v současnosti a zejména proto o ní píšu - i letos totiž budou probíhat ukázky plavení dříví. Budete-li mít čas a chuť, jeďte se tam podívat.

Termíny ukázek plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanálu v roce 2003:

Sobota 17.5.2003 Setkání s tradicí - 5. ročník Slavnosti Schwarzenberského plavebního kanálu
09:00 hod.Jelení Vrchy - ukázka plavení dříví
08:30 - 09:00 hod.lidové melodie z jižních Čech
15:00 hod.Ježová-Růžový Vrch - ukázka plavení dříví
12:00 - 14:30 hod.kulturní pořad v oblasti Růžového Vrchu
13:00 - 14:45 hod.pořad pro děti s vyprávěním pohádek v češtině a v němčině v podání Heleny Svobodové a Helmuta Wittmanna u Liščího křížku (beim Fuchsenkreuz) nedaleko Ježové
15:30 - 17:00 hod.kulturní pořad v oblasti Růžového Vrchu
Sobota 21.6.2003 15:00 hod.Ukázka plavení dříví - Ježová
Neděle 29.6.2003 15:00 hod.Ukázka plavení dříví - Jelení Vrchy
Neděle 13.7.2003 15:00 hod.Ukázka plavení dříví - Ježová
Středa 6.8.2003 15:00 hod.Ukázka plavení dříví - Ježová
Neděle 17.8.2003 15:00 hod.Ježová - ukázka plavení dříví
12:00 - 14:30 hod.kulturní pořad v oblasti Růžového Vrchu
13:00 - 14:45 hod.pořad pro děti s vyprávěním pohádek v češtině a v němčině v podání Heleny Svobodové a Helmuta Wittmanna u Liščího křížku (beim Fuchsenkreuz) nedaleko Ježové
15:30 - 17:00 hod.kulturní pořad v oblasti Růžového Vrchu
Neděle 24.8.2003 15:00 hod.Ukázka plavení dříví Jelení Vrchy
Sobota 13.9.2003 15:00 hod.Ukázka plavení dříví Světlá voda - Stocký potok
Sobota 20.9.2003 15:00 hod.Ukončení plavební sezóny - Ukázka plavení dříví Ježová

Další informace na Internetu

Plavební kanálwww.ckrumlov.cz/cz1250/region/histor/i_schkan.htm
Josef Rosenauerwww.ckrumlov.cz/cz1250/osobno/i_josros.htm
Šumavawww.ckrumlov.cz/cz1250/region/soucas/i_napasu.htm
zpět domů vpřed