Trocha poezie podruhé

Clavis 1 - září 2004

Takže, další poezie! Jenže tentokrát není od nikoho jiného, než ode mě, a tak máte jedinečnou možnost porovnat rozdíly mezi básníka a mezi mnou, která jsem psala básně snad podruhé v životě. Takže se mi nesmějte a radši vezměte taky papír, tužku a svou hlavu na procházku a něco napište, jen tak pro radost.

První

Každá otázka má v sobě háček...
Umíráš???....a Bůh
si hraje na dětském hřišti, plném
kouře, střepů, odpadků a všechno obklopující
prázdnoty

Druhá

Buď si co chceš, kde chceš a přece
nikde nebudeš,
jsi jen prázdná ulita, hmota bez ničeho,
papírový sáček pohozený v kanále,
skrze hrob mluví tvé prázdné já...
jsi chyba, chyba nalezená při sčítání
mrtvých

Třetí

Ty?
Já...
On?
Ona....
Kde?
Tam..i tady
šílení a sami...
plní zrady

Čtvrtá

Ponurá sonáta tvého života utíká
V putyce na Starém Městě
Lidé tančí, baví se a výstřely
padají, hudba zní...
a lidé se mrtvi kácí uprostřed nevyřčených vět

zpětdomů