Uzávěrka pro články do listopadového Clavisu je již 25.10. (mimo jiné také kvůli podzimním prázdninám), aby pak nemuselo docházet k tomu, že na "dodělání" časopisu je jedna noc a podobně... Články dávejte do dřevěné krabičky v klubovně. Je také třeba, aby "symboláci" do tohoto termínu odevzdali kompletní přehled akcí na další měsíc. Protože na tenhle měsíc nebyla vyhlášena uzávěrka žádná, došlo k mírnějšímu chaosu a shonu, za což se hlavně Honzinovi a Kubovi omlouvám.

zpět na začátek stránky

Všichni dospěláci jsou zváni na střediskový sněm, který - cituji ze zápisu střediskové rady - "...proběhne 24.10.1999 (je to opravdu neděle) od 19:00 v DDM (Dům dětí a mládeže - Lužiny)." Hlavním programem bude volba vedoucího střediska a střediskové rady. Hodláte-li někdo na tu či onu funkci kandidovat, pak máte poslední a jedinečnou možnost ohlásit svou kandidaturu do 20.10.1999 Míše, která má sněm "na triku"!

zpět na začátek stránky

Nejprve bychom se chtěli omluvit, že nebylo zcela upřesněno, do kdy a kam "lístečky" dávat. Ti, kdo chtěli, nakonec ale překonali i tuto takřka nepřekonatelnou překážku, takže se přece jen nějaký ten "papírek" objevil... No a tady už je oněch šest statečných, uznaných: Křemla, Rybča, Honzina, Lišák, Muwín a Johny.

K tajné akci asi jen tohle: s největší pravděpodobností se uskuteční v listopadu a s největší pravděpodobností se spojí s tajnou akcí z minula (vše se včas dozvíte).

zpět na začátek stránky

V Clavisu se už jednou objevily informace o zdravotnickém kurzu Českého červeného kříže (díky Káčule), teď však přinášíme informace nejžhavější. ČČK nám nabízí uspořádání kurzu (40 hodin). Kdyby se nás sešlo minimálně patnáct, cena by byla 1000 Kč na osobu. Tedy spíše zatím, protože Míša se má co nejdříve dozvědět informace ještě bližší, takže není vyloučeno, že by cena mohla ještě trochu klesnout (DDM by totiž např. poskytl prostory apod.). V každém případě si myslím, že i tak je to dobrá investice, a všechny zájemce prosím, aby se co možná nejrychleji ozvali Lišákovi nebo mně. (Pokud možno i s informací, kdy mají volno, abychom našli nejvhodnější čas pro všechny, protože ten si pravděpodobně budeme moci určit.)

zpět na začátek stránky

...tak se na letošní školní rok podařilo opět zajistit tělocvičnu. Jediný možný termín byl ale ve středu od 19:30 do 21:00 a onou tělocvičnou není nic jiného než bílá (no bílá...) hala vedle ZŠ Kuncova, za kostelem. Zatím byla tělocvična vždy zasvěcena volejbalu, v říjnu se však plánuje i nějaký ten "basketbálek", abychom si mohli dát "přáteláček" se Zubovci - no uznejte, změna je život! Navíc iniciativě se meze nekladou, takže kdokoli si může vzít náplň a organizaci tělocvičny na svá bedra a ostatní o tom informovat na IPA.

I když máme tělocvičnu pronajatou až od půl, choďme prosím už ve čtvrt, bylo by totiž fajn začínat včas. Tělocvična stojí 300 Kč na hodinu a doufejme, že to "naši střediskoví ekonomové" vymyslí, vykalkulují a vůbec vyvedou tak, abychom nemuseli platit "hříšných" padesát korun jako doposud (...jó, taky by vůbec nevadilo, kdyby nás tam chodilo o něco více...).

Jinak budou i páteční tělocvičny na "nula-osmičce" (Lužiny), které se letos rozdělovaly tak trochu atypicky, ale vypadá to, že by to mohlo fungovat. Roveři mají někdy i dvě tělocvičny do měsíce, takže minimálně jedna bude "otevřená", tj. přístupná a nabídnutá lidem odjinud. Někdy budou i společné tělocvičny s oddíly, kde bychom se tu a tam mohli "blýsknout" s nějakým programem.

zpět na začátek stránky

IPA hlásá něco o dalším odpoledni a podvečeru s čínskou poezií - teda ono je tam jenom datum a hodina, nic víc. Přemýšlíme, jak to zpestřit, hledáme jiný přístup a způsob, jak přiblížit zájemcům část ohromného čínského a japonského kulturního bohatství, protože i přesto, že i na minulých setkáních s orientální poezií a prózou bylo možné poznat i jiné věci než jen poezii nebo prózu a tím si tu záplavu textů zpestřit, zpříjemnit a oddělit od sebe, tak v nás hlodal pocit, že to nebylo nejzábavnější a že bychom mohli o posluchače přijít. (To je dlouhá věta...) Vzali jsme to v úvahu a připravili jsme to jinak než obvykle. Ale ouha. Zapomněli jsme na to, jaká je realita, zapomněli jsme na to upozornit dostatečnou reklamou nebo alespoň krátkou upoutávkou. Vždyť i na přiblblý americký film s bombastickou reklamní kampaní přijde spousta lidí, kteří prostě nemohou jen tak uvěřit známým, že je to úplná blbost - to by to přeci nemělo takovou reklamu. Prostě a jednoduše. Sešli jsme se tam jen my dva a i když hlodal červík pochybníček a my to tak trochu tušili, docela nás to vykolejilo. Chvíli jsme tam tak rozpačitě seděli, ale pak jsme si uvařili čaj a začali bez vás. Mrzelo nás to moc. A tak jsme to nakonec pojali jako generálku na říjen nebo spíš na listopad, kdy uděláme druhý pokus. Abychom vás navnadili a přilákali, tak vám popíšem, jak jsme si to všechno připravili.

Vybrali jsme pouze dva autory - čínskou básnířku Li Čching-čao a básníka a budhistického mnicha Chan-šana. Poznáte jejich život i tvorbu. Kromě vybraných básní vám budou k dispozici jejich sbírky a tak se jimi můžete opájet dosytosti a podle libosti. Měli jsme s sebou i dalších zhruba osm knih převážně čínské poezie a pokud se je podaří půjčit i na příště, budete se moci v poezii doslova koupat. Pro zpestření je tu domino a pak "rychlokurs japonštiny". Přinejmenším se každý můžete naučit napsat japonsky své jméno a aktivnější i řadu dalších japonských slov. K dovršení příjemné atmosféry je tu stylová hudba a především výběr z pěti až sedmi druhů sypaných čajů. Vše nezaměnitelným způsobem završuje "měkké" zářivkové světlo a řev opilců, tedy konzumentů, před sousedící večerkou. Ale nad to je přeci snadné se povznést. Tak takhle jsme strávili dvě příjemné hodiny, ve kterých nám kazilo radost jen to, že nikdo nepřišel...

P. S. Pokud se divíte, proč jsem si nerýpl svým oblíbeným způsobem, tak je to proto, že kromě těchto dvou příjemných hodin jsem pak prožil dalších pět stejně inspirujících a obohacujících a prostě to nejde. Takže jestli hledáte způsob jak se ve shonu, chvatu a nestíhání nachvilku zastavit, přijďte si příště poslechnout verše Li Čching-čao a Chan-šanovy.

Muwín

zpět na začátek stránky

Neděle 12. září se stala smutným dnem v historii banánovské a velkým okamžikem v historii stodůlecké. Na volejbalovém turnaji stodůlečtí zástupci, tým Popokatepetl, odešel vítězně z pětisetové bitvy s A týmem RBR. Ve svém nabitém programu si mezi účastí v televizních pořadech a nekonečných rozhlasových debatách na toto téma, mezi autogramiádami a rozhovory pro prestižní sportovní magazíny našel čas i na náš malý Clavis (CL) kapitán tohoto družstva Jan Krákora neboli Honzina Stodůlecký (HS). Vyhověl mému přání, a tak jsme zasedli v sobotu navečer ke společnému rozhovoru v jedné malé vesničce na jihu Čech. Bohužel jsem si nevzal fotoaparát, a tak vám ho musím, milí čtenáři a hlavně milé čtenářky, přiblížit slovně. Tento mladý muž je 23 jar stár a je to vskutku chlap radost pohledět. Byl velice milým a pozorným hostitelem a společníkem.

CL:	Od toho velkého dne uplynuly už dva týdny. Asi to bylo velice náročné, protože, jak vidím, jste stále ještě unaven.
HS:	To není z toho turnaje, ale po té makačce na poli. Sebrali jsme 80 metráků brambor a řeknu vám, že nevím, jestli je těžší porazit Banány, nebo takhle dřít.
CL:	A ták. Promiňte. Hned mi bylo divné, že by sportovec vašeho formátu byl tak dlouho unavený po jednom turnaji. Pojďme tedy k věci. Jak hodnotíte organizační stránku zmíněného volejbalového turnaje?
HS:	No, jak bych to.. . Ano, organizace celého turnaje se mi velice líbila až na počáteční nejasnosti.
CL:	Co myslíte těmi počátečními nejasnostmi?
HS:	Nejistotu, zda turnaj vůbec bude, ale naštěstí byl, že?
CL:	No jistě a jaký. I já sám jsem si do mičudy plácl. Ale pojďme k tomu velkému zápasu. Jakou taktiku jste naordinoval vašemu týmu při utkání s RBR A?
HS:	Předem musím upozornit, že taktiku tvořil celý náš tým. Hlavním naším taktickým počinem bylo nepropustit balon na naši polovinu a také dát o jeden bod více než soupeř.
CL:	Chtěl jste říct o dva.
HS:	Jistě. Promiňte, ještě jsem z toho celý rozrušený. Banány jsme porazili poprvé v historii našich účastí na volejbalových turnajích.
CL:	Chápu. Kde tedy byl ten rozhodující zlom?
HS:	Velice důležité bylo, že jsme vyhráli první set a došli k poznání, že nejsou neporazitelní. Druhým zásadním okamžikem bylo vyrovnání stavu na 2:2 ve čtvrtém setu.
CL:	Pak už jste ve vítězství věřili?
HS:	Ano.
CL:	Váš tým ale nehrál v tradičním složení?
HS:	Nehrál. Měli jsme dvě výrazné posily od Želváků, kteří na tento turnaj bohužel z personálních důvodů tým nepostavili.
CL:	Které okamžiky byly v průběhu turnaje nejtěžší?
HS:	Asi koncovky zápasů. Velice nás svazovala nervozita a pak jsme vyráběli zbytečné chyby.
CL:	To se také asi nejvíce projevilo hned v úvodním zápase se Stodůlkami. Byl to v podstatě vyhraný zápas, nemyslíte?
HS:	Máte pravdu, tahle prohra nás skutečně mrzela. Tady ta koncovka selhala asi nejvíce. Na druhou stranu se v úvodu ospale hrající Stodůlky dokázaly výrazně vzchopit a zabojovaly a zápas úplně otočily ve svůj prospěch. To se nám povedlo až s Banány.
CL:	Jistě, taky nás (Stodůlky) to stálo většinu sil. Co herní systém?
HS:	Možná byly zápasy rozhodované na tři vítězné sety při jediné pětičlenné skupině moc dlouhé a náročné. Úroveň družstev je vyrovnaná, a tak se bojovalo o každý míč. Často se hrály i dlouhé výměny a odpočinek mezi zápasy byl třeba zrovna pro nás minimální.
CL:	Nevadilo vám chudé a tiché publikum?
HS:	Místy ano, chvílemi vůbec. Nehrajícího publika bylo minimum a spříznění odpočívající hráči byli rádi, že odpočívají, a na nějaké halekání za postraní čárou jim pochopitelně chyběla chuť a síly. Nejvíc chybělo povzbuzení v rozhodujících okamžicích zápasů - takové to zdravé hecování.
CL:	Jak jste spokojeni s celkovým třetím místem?
HS:	No kdo by nebyl spokojen? V podstatě jsme s tím (ehm...) počítali, že? Pokud se podíváme do historie našeho týmu, jdeme blíž a blíž k vavřínové pozici. A to že jsou Stodůlky smutné ze čtvrtého místa? No někdy to přijít muselo, že jsou horší než my (hihihi).
CL:	Vaše cíle a přání do budoucna?
HS:	Dostat se ještě výš.
CL:	Budeme držet pěsti. Děkuji za rozhovor.
HS:	Rádo se stalo. Nashledanou.

Pro Clavis se ptal Muwín.

Závěrem ještě stručně holá fakta. Turnaje se zúčastnilo pět družstev, která se umístila v tomto pořadí: 1. RBR A, 2. Modrý květ, 3. Popokatepetl, 4. Stodůlky, 5. RBR B.

zpět na začátek stránky

Od září 1999 má Clavis novou šéfredaktorku. Stala se jí Johny a to především proto, že v podstatě nevědomky odvedla šéfredaktorskou práci na prázdninovém a zářijovém Clavisu a odvedla ji dobře.

Co to vlastně znamená, být šéfredaktorem Clavisu? Znamená to shromažďovat články od autorů, dohlížet na dodržování termínů, stanovovat uzávěrku, shánět akce a zajišťovat obrázky. Já nadále zůstávám vydavatel, což znamená, že zajišťuji sazbu, gramatickou a typografickou korekturu, tisk, kopírování a sešívání.

O finance se stará Marka, takže jí prosím dávejte 5 Kč za každé číslo. Předplatné na celý rok je 50 Kč. Prázdninový Clavis jste dostali v ceně zářijového a případný Vánoční Clavis bude dar ode mě.

Uzávěrku stanovuje Johny, ale měla by být nejpozději ve čtvrtek, abych to v pátek mohl dostat, o víkendu udělat a v pondělí rozdat.

Dále bych Vám chtěl oznámit, že od září je Clavis na Internetu v nové podobě a na nové adrese: http://clavis.vrana.cz. Stará adresa však nadále funguje. Doufám, že se Vám bude líbit.

Původně jsem chtěl do nového hávu odít i papírový Clavis, ale nakonec jaksi... nezbyl čas. První dvě čísla jsem dělal přes noc a na novou podobu jsem neměl dost síly. Doufám, že Vám elipsovitá podoba příliš neleze krkem. V průběhu ročníku ji nechci měnit, ale uvidíme.

Johny přeji v její nové práci hodně štěstí a pevných nervů a doufám, že ji bude i nadále dělat tak dobře, jak se jí to dařilo u prvních tří čísel.

zpět na začátek stránky

Výseče vylosovány, všude vládne velký virvál. Vtom vyzní výkřik, vybíháme. Vrána vystřelil, vlastní vlajku. Vybudujeme vlastní val. Vypátráme vostatní. Vcházíme ve vedlejší val. Visí vevnitř vlajka? Vida, vznosně vlaje, vezmeme vlajku. Vzadu však vyskočí Vodník, vidí vzatou vlajku. Vodník vyhraje, vodnese vlajku. Ve vale vražděných voní voheň, vodpočíváme. Vyrážíme vyhrávat vády.

Večer vitalita vadne, vlajky však volají, vydržíme. Velký vokruh vobíháme víckrát, vzniká votrava. Všude vůkol vadí větve, vodřou. Volání, vzadu vře velká vřava, všichni vraždí, více však velcí. Většina vodchází ve val vražděných. Všude volno, všichni vodpočívají, vlajky však vobíhají všechny valy. Vidíme votravu vobíhat valy vzadu ve větvích. Všichni věří ve vidinu vodpočinku. Vyhráváme, vlastně všichni.

Vyplyne vidina vlaku, všichni vystartují. Vida, vlak vodjíždí včetně většiny vlajkovníků. Výborně! Všechno.

Tak jako na jaře se konala hra na stejném místě a bylo to znát. Tolik jsme nebloudili a orientovali jsme se navzájem slovy: "Hele, pudeš tam, jak měli minule oranžoví, přejdeš cestu a narazíš u krmelce na černý..." Trochu zmatek, jeden kemp byl dokonce na tom samém místě jako na jaře. Ale co, všechno jsme zvládli, přežili i noc a těch pár hodin ráno byla jahůdka na dortu (trochu). Na konci byla možnost zbít se při závěrečném mlatu a skoro všichni toho využili, ať už k vyřízení osobních účtů nebo jen tak pro radost ze hry (po 24 hodinách už to možná není radost). Celkově hra byla méně dynamická, což bylo způsobeno menším počtem lidí v družstvu. Přeci jenom v osmi lidech toho tolik nenaběháte jako ve 13. Ještě jedna taková zajímavost: zkusili jsme orientačně spočítat, kolik toho člověk naběhá (nachodí) za hru, a činí to zhruba 50 až 70 km. To je ovšem jenom odhad a navíc je to dost individuální.

Dost už bylo řečí. Nabízí se poslední otázka: Jak to všechno dopadlo? Tak vězte, že:

	barva	životy	vlajky	celkem
6.	zelená	120	810	930
5.	modrá	240	850	1090
4.	hnědá	300	1100	1400
3.	černá	590	2430	3020
2.	červená	830	3410	4240
1.	žlutá	990	3510	4500

Nutno podotknout, že za zabitého člověka bylo 10 bobů, za cizí vlajku 30 bodů, za vlastní 50 bodů, za všechny v jeden okamžik 250 bodů. V prémiových časech se připočítávaly ještě body navíc, a to za cizí vlajku 10 bodů a za vlastní 50 bodů, za všechny v jeden okamžik 500 bodů. Jak vidíte, body oproti jaru byly vyšší, a přesto součty byly nižší. Z toho vyplývá, že každá Vlajková je trochu jiná a vždy může být dobrá. Záleží jen na nás. Nejbližší vlajková se koná buď druhý nebo třetí víkend v dubnu roku 2000. Zájemci neváhejte a hlaste se na adresu: Tomáš Hájek, Jiránkova 1138, P6 - Řepy, 163 00, tel. 02/3015196, e-mail clavis@vrana.cz.

Podrobné informace rádi zašleme. Na jaře se na vás těší RK Clavis. Ahoj.

Prázdniny jsou definitivně za námi a opět je tady období, ve kterém nebude mít nikdo na nic čas, protože bude mít tolik školních nebo pracovních povinností. Když už vám nebude zbývat čas na ostatní na roverských nebo oddílových akcích, najděte si čas alespoň sami na sebe a na všechny vaše blízké. Zjistil jsem, že už tři nebo čtyři lidé nejsou často schopni díky svému "nedostatku času" najít společnou volnou chvilku, aby se někde v klidu sešli. Až budete někdy někam spěchat za svými povinnostmi a bude už tma (to by neměl být teď na podzim velký problém), tak si to můžete zpestřit pohledem na hvězdy a planety - a že jich je právě v poslední třetině tohoto roku na obloze požehnaně.

Podzim v našich zeměpisných šířkách začal 23. září asi tak v půl jedné odpoledne SEČ, kdy Slunce vstoupilo do znamení Vah. Jen tak pro zajímavost - do znamení Štíra vstoupí 23. října zhruba deset minut před devátou večer středoevropského času. Pokud jde o pozorování planet, bude to přímo ideální.

Venuše se už od září objevuje na obloze jako výrazná jitřenka. Optimální možnost pozorování je právě teď v první polovině října, kdy vychází ještě za úplné tmy. Na ranní obloze bude k vidění až do konce roku. Mars je k vidění také až do konce roku a to ve večerních hodinách v oblasti souhvězdí Střelce a v listopadu se přesune do Kozoroha. Jupiter má v říjnu období celonoční viditelnosti, protože 23. 10. je v opozici se Sluncem (jsou na opačných stranách oblohy). Během listopadu a prosince se viditelnost zkracuje v ranních hodinách a planeta vrcholí večer. Najdeme ho v oblasti souhvězdí Ryb. Saturn v říjnu zůstává nad obzorem celou noc kromě večera. Celonoční viditelnost připadá na listopad, kdy má opozici se Sluncem (6. 11.). Koncem listopadu vrcholí pozdě večer nad jihem a zapadá za ranního soumraku. V prosinci vrcholí večer, zůstává nad obzorem většinu noci a zapadá v časných ranních hodinách. Pohybuje se v souhvězdí Berana. K pozorování Uranu a Neptunu je potřeba alespoň malý dalekohled. Na obloze jsou k vidění blízko sebe a to v souhvězdí Kozoroha, kde vystupují jen nevysoko nad obzor. V říjnu je spatříme v první polovině noci, pak se jejich viditelnost zkracuje ke stále časnějším večerním hodinám.

Budete-li vzhůru 18. listopadu ráno, pak se můžete těšit na meteorický déšť z roje Leonid. Hodinový počet meteorů, padajících hvězd, se předpovědět nedá, ale v ideálním případě by to mohlo být i několik tisíc meteorů. Tak to nezmeškejte!

Pokud jde o souhvězdí, tak kromě celoročně viditelných nám přibudou některá typická pro podzimní oblohu. Jde hlavně o Pegase, Andromedu, Kozoroha, Vodnáře, Ryby a Berana. A k ránu už vychází Orion a jeho zimní kamarádi. Na jejich večerní a celonoční viditelnost si musíme ještě počkat.

A na závěr ještě některé vybrané zajímavé úkazy.15. 10. Mars poblíž Měsíce. 24. 10. Jupiter v 17^h 5^o severně od Měsíce. 25. 10. Saturn v 18^h 4^o severně od Měsíce. 4. 11. Venuše poblíž Měsíce. 13. 11. Mars v 18^h 2^o jižně od Měsíce. 18. 11. ráno maximum meteorického roje Leonid. 21. 11. Jupiter v 0^h 4^o severně od Měsíce. 22. 11. Saturn ve 3^h 3^o severně od Měsíce. 4. 12. ráno kolem sedmé bude možné nad JV obzorem pozorovat seskupení Venuše, Měsíce, Merkura a hvězd Spika a Arktur. 12. 12. Mars poblíž Měsíce.

Je toho samozřejmě mnohem víc, ale to není důležité. Důležitější je, abyste si tu chvilku času na pozorování vůbec našli, a že neuvidíte nejspíš nic extra, není žádná tragédie. Přeju vám čistou hlavu a čistou oblohu.

zpět na začátek stránky