Kdo se těší na naši krev?

Clavis 1 - září 2003

Léto není jen časem bezstarostného dovádění u vody, opalování se a koupání, táborů, vandrů, expedic a jiných forem dovolených. Copak pracující lid a ještě k tomu v Praze mezi paneláky, kde mají různí krvežízniví hmyzové dýchací problémy a tak se s nimi nepotkáme a rádi na jejich existenci zapomeneme. Ale děti na prázdninách a s nimi i dospělci na svých dovolených v lesích, lukách a u vody to jistě vidí úplně jinak. Tak abyste věděli, co po vás leze, způsobuje vám svědící pupence, pije vám krev a ještě mnoha jinými způsoby zpestřuje léto, mám pro vás stručný přehled těchto hlavních obtěžovatelů, bez nichž by ale rovnováha v přírodě nebyla úplná.

Když budete vědět jak se ta havěť jmenuje, tak vás ti hmyzové sice otravovat nepřestanou, ale můžete jim alespoň nadávat jejich pravými jmény. To víte, zase jsem jednou otevřel nějakou odbornou knížku a nějaké ty noviny a časopisy, tak toho musím využít i pro zvýšení vaší informovanosti. Co kdyby vám začala o prázdninách chybět škola? Clavis se vám do baťůžku vejde přeci jen lépe než kompendium biologie, ne?

Komár pisklavý (Culex pipiens)

• patří do čeledi komárovitých - u nás žije více než 40 druhů
• když stojí, zadeček směřuje dolů k podložce, při bodnutí a sání je ± vodorovně
• přezimují oplozené samice, které na jaře kladou vajíčka na vodní hladinu
• larvy mají na posledním článku těla dýchací trubičku, kterou nasávají vzduch nad hladinou, jinak visí tělem pod vodou
• živí se drobnými organickými částečkami nebo organismy, které jsou součástí planktonu
• dospělí samci se živí nektarem z květů
• dospělé samice potřebují k dozrání vajíček krev
• komár pisklavý saje krev savců nebo ptáků; existují druhy, které s živí výhradně krví obojživelníků a plazů
• příbuzný komárů rodu Culex jsou komáři rodu Anopheles, kteří přenášejí malárii; u nás žije šest druhů rodu Anopheles a poznají se podle zadečku směřujícího v klidové poloze šikmo vzhůru

Muchnička (nám známá pod označením "gorila")

• jsou velké 0,3-0,4cm, většinou černě zbarvené, mají poměrně velká křídla
• sají krev teplokrevných živočichů
• po sání zůstávají na kůži silně svědící drobné kruhové tečky podlité krví
• vyskytují se nejčastěji od dubna do září
• nejvíce obtěžují hovězí dobytek
• nejčastěji se vyskytují v blízkosti potoků a řek, ale dospělci se mohou vzdalovat od vody na velké vzdálenosti

Ovád hovězí (Tabanus bovinus)

• délka těla 2-2,5cm
• široký zploštělý zadeček, po stranách hrudi zřetelné podélné pruhy
• tykadla krátká, tříčlánková, velké složené oči
• u nás v této čeledi (ovádovití) více než 50 druhů
• bez sání krve teplokrevných živočichů by se nemohla vyvíjet vajíčka, tzn. že samice sají krev - při jednom sání může odebrat až 1ml krve (nechte jich nasát za dopoledne 500 a máte poctivý odběr jako v transfúzní stanici)

Bzikavky

• krev sají opět pouze samice
• dva hlavní rody - Haematopoda a Chrysops
• mezi nejhojnější u nás patří b. dešťová a b. slepoočka

Bzikavka dešťová (Haematopota pluvialis)

• délka těla kolem 1cm
• dobrým rozlišovacím znakem jsou šedohnědě skvrnitá křídla
• samice se při vyhledávání oběti orientuje zpočátku zrakem, na kratší vzdálenost čichem a také vnímá vyzařované teplo
• saje častěji na končetinách
• samci se živí rostlinnými šťávami
• vyskytuje se všude v blízkosti vod a to až do výšky 2000 m. n. m.

Bzikavka slepoočka (Chrysops caecutiens)

• délka těla 0,8-1,1cm
• nápadné jsou na ní svítivě zlatozelené oči
• k sání krve vyhledávají přednostně určité části těla, zejména hlavu a krk
• některé africké druhy přenášejí parazitického vlasovce očního, způsobujícího až oslepnutí
• stejně jako u předchozího druhu krev sají pouze samice
• vyskytuje se podobných místech jako předchozí

Kloš

• kloše poznáme podle širokého plochého těla a silných nohou s drápky na konci
• velikost těla je asi 0,8cm
• sají krev koní (kloš koňský), ovcí (kloš ovčí), jelenů, srnců, muflonů (kloš jelení)
• při silném výskytu se stává, že nalétá i na člověka
• zajímavé na jejich biologii je to, že samice vyživuje larvy (max. pět) ve vlastním těle a ty se pak hned po opuštění jejího těla kuklí

Bodalka stájová (Stomoxys calcitrans)

• velikost 0,5-0,8cm
• velmi se podobá mouše domácí a také slunilce pokojové, ale poměrně snadno ji odlišíme při pohledu zboku, kdy je vidět dlouhý silný sosák, který nápadně vyčnívá dopředu
• vývojový cyklus od vajíčka až o dospělce trvá jen 14 dní
• živí se rozkládajícími se organickými látkami a krví savců, hl. kopytníků
• může přenášet různá bakteriální nebo parazitární onemocnění

Blecha

• u nás žije téměř 100 druhů blech (na světě asi 1600), z nichž pouze jedna je vázaná na člověka
• ostatní druhy žijí na psech, kočkách, ovcích, prasatech, jezevcích, ježcích, různých hlodavcích a také na ptácích
• může se stát, že ze psa nebo kočky se blechy přenesou i na člověka, protože vazba na hostitele není tolik vyhraněná

Blecha obecná (Pulex irritans)

• velikost 0,2-0,3cm, bezkřídlá, ze stran zploštělá
• může skočit až 20cm do výšky a 35cm do dálky
• beznohé larvy žijí ve štěrbinách podlahy a na místech kde se drží nečistoty
• larvy se živí zbytky odumřelých tkání, dospělci sají krev
• blechy byly dříve také přenašečem moru

Literatura: Reichholf-Riehmová, H.: Hmyz a pavoukovci. Ikar Praha, 1997 (z této knihy jsou také všechny fotky); kresba je od pana Renčína

zpětvpředdomů