Noční obloha

Clavis 1 - září 2003

Zdravím všechny pozorování chtivé lidi. Tenhle příspěvek by měl stručně přiblížit zajímavé úkazy na naší noční obloze v letošním roce a také v něm najdete přehled viditelnosti planet naší sluneční soustavy.

Začneme přehledem zatmění. V letošním roce dojde ke dvěma částečným zatměním Slunce. Za tím prvním v dubnu ovšem bude potřeba cestovat na jižní polokouli a za druhým v říjnu do Asijských oblastí. Zcela určitě však budou k vidění dvě úplná zatmění měsíce. To první 4. května. Měsíc vyjde v 19:12 a už bude ve fázi polostínového zatmění (obrázek na str. 6 nahoře). Druhé bude k vidění v den státního svátku 28. října a bude to naopak před východem Slunce v brzkých ranních hodinách (obrázek na str. 6 dole), kdy Měsíc zapadne jen několik minut před skončením fáze polostínového zatmění. Na zatmění je hezké červenavé zabarvení Měsíce, které je způsobeno zemskou atmosférou. Tou totiž nejsnáze pronikají červené a oranžové paprsky slunečního světla a ostatní barvy jsou rozptýleny. Na obrázcích představuje tmavý kruh plný stín, bílé mezikruží polostín. Dráha Měsíce je naznačena vzhledem k zemskému stínu, nikoli tak jak jde Měsíc po obloze.

Dalším oblíbeným úkazem na noční obloze jsou meteorické roje. Vznikají tak, že dráha Země křižuje dráhu drobných tělísek, které se většinou oddělily při průletu komet naší sluneční soustavou. Při kontaktu s atmosférou prudce vzplanou, "proletí" po obloze a zmizí. Podle místa (souhvězdí) ze kterého zdánlivě vyletují dostaly jména - pokud zdánlivě vyletují z prostoru kde je na obloze souhvězdí Lva, jmenují se Leonidy. Tak například 21. dubna bude dosahovat největší činnosti roj Lyrid a 12. srpna snad nejznámější roj Perseid (maximum je asi 100 meteorů za hodinu). Roj vyletující ze souhvězdí Vodnáře se jmenuje Akvarid a dá se pozorovat od poloviny července skoro do konce srpna. Tauridy jsou k vidění od poloviny září do konce listopadu a vyletují ze souhvězdí Býka. Orionidy mají maximum 21. října, Leonidy 17. listopadu a Geminidy kolem 13. prosince. Takže si sepište přání a vyrazte po setění do polí a luk pozorovat meteory.

Pokud jde o komety, letošní rok zrovna příznivý nebude. Pouhým okem bude pozorovatelná snad jedna jediná a to v květnu, kdy se vynoří nad jihozápadním obzorem, projde východně od hvězdy Sírius a pak se bude pohybovat směrem k Velké medvědici (přes Jednorožce, Malého psa, Raka, a Rysa). Ani jméno nemá příliš romantické - C/2001 Q4.

Samozřejmě nesmím opomenou řadu vzdálených hvězdokup, galaxií, dvojhvězd a také mlhovin. Za těmi je ale nutné putovat na hvězdárny, kde vám k jejich pozorování pomohou silné hvězdářské dalekohledy. Jenže mým cílem je přiblížit objekty noční oblohy, k jejichž pozorování stačí pouze naše oči. Takže zpět k jasným a dobře viditelným objektům noční oblohy. Na řadě jsou planety.

Merkur je planeta pozorovatelná spíše dalekohledem a stačí k tomu i nějaký obyčejný, třeba lovecký. Kdo má dobrý zrak a bude ve správnou chvíli na správném místě, může Merkur pozorovat i pouhým okem. Největší šance k jeho spatření je večer u Z obzoru od 13. března do 5. dubna, ráno u V obzoru od 5. do 25. září a nebo ráno u JV obzoru od 20. prosince do 10. ledna příštího roku.

Venuše se letos vytáhne a nabídne až nadprůměrnou viditelnost. Na večerní obloze se vyskytuje už od začátku roku a bude tam dobře pozorovatelná až do konce května. Zmizí jen velmi krátce, aby se mohla na konci června vynořit jako jitřenka a v této podobě bude viditelná až do konce roku. Navíc dosáhne 2. května a také 15. července (vzpomeňte si na to na táboře) takové jasnosti, že bude viditelná i ve dne za plného denního světla. Nejlepší období pozorovatelnosti nastane na přelomu dubna a května a v září.

Mars nám pro letošní rok připravil naopak poněkud podprůměrnou viditelnost. V první polovině noci bude k vidění ještě do konce března a to zhruba v souhvězdí Býka. Pak bude k vidění vždy jen krátce na večerní obloze a to do června. Jako jitřenka se objeví až v listopadu a pobude tam i v prosinci, tentokrát na pozadí souhvězdí Panny a Vah.

Jupiter je dobře vidět už od začátku roku a bude tomu tak až do června. Právě teď v březnu je na obloze už od večera a zapadá až ráno. V květnu a červnu bude viditelný pouze v první polovině noci. Znovu se s ním na obloze setkáme koncem r

oku v listopadu a v prosinci. To bude dobře viditelný před ránem. K nalezení je v současné době na pozadí souhvězdí Lva, na konci roku se přesune do souhvězdí Pany (obrázek vpravo).

Saturn bude na noční obloze k vidění nejlépe do dubna a potom od října do prosince. Zpočátku bude viditelný v první polovině noci a v druhé polovině roku bude viditelný naopak ve druhé polovině noci. Kdykoli ho budete v době jeho viditelnosti chtít na obloze najít, obraťte svůj zrak k souhvězdí Blíženců (obrázek vlevo).

K pozorování ostatních planet (Uran, Neptun a Pluto) je potřeba dalekohled a pro tento příspěvek se tedy příliš nehodí. No a řekl bych, že je to vše. Teď už je to na vás, abyste vyrazili za tmy ven (nejlépe někam z dosahu přesvětlené městské oblohy) a pustili se, teoreticky vybaveni, do praktického vyhledávání a pozorování planet, meteorických rojů nebo zatmění Měsíce.

Souhvězdí a planety jsme zkoušeli hledat a pozorovat i v Krkonoších na jarních prázdninách. Bylo to spíš dobrodružné než zajímavé, protože silné světlo Měsíce, který se nacházel těsně před úplňkem, nám to moc neusnadnilo. Alespoň jsme si zkusili určit čas podle Velkého vozu a to se nám podařilo hned ve dvou různých večerech a s docela malou odchylkou.

Zdroj informací: Pavel Příhoda a kol. - Vesmír 2004 (Malý astronomický kalendář). Vydala
Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy v prosinci 2003.

zpětvpředdomů