Designu neunikneš

aneb Jedna velmi vtipná roverská akce

Nabízím vám menší report z akce, na které jste zaručeně nebyli. Jak byste taky mohli, když jsme se na Hradčanské potkaly jen já, Ťap a Míla.

Nálada v týmu byla dost podmíněná dobou setkání.Čtvrteční odpoledne, hned po škole, začátek října a neskutečná chuť na něco sladkého- to není ideální kombinace pro těžce intelektuální výstavu plnou mladého designu. Cestou k Letohrádku nálada pokročila tak, že jsme chtěly opravdu zapadnout někam do kavárny a nechat umění uměním.Jenže v rámci snahy o harmonické konání kmenových akcí jsme se s jistou nadějí, že uvidíme něco zajímavého, dostaly až k Letohrádku.

Výstava "opravdu" stála za to. Dvacet nic neříkajících objektů v čele s kolébkou génia (vytvořená z pastelek) nenadchlo.Krom toho Ťapovi přijdu divná, když se mi líbily padající lampičky...Naše rozpoložení naštěstí posunula procházka Jelením příkopem a okukovací zastávka na Andělu, kde Bilbovo středisko pokračovalo ve svém třídenním maratonu Postavme školu v Africe. Z jejich plných kasiček jsem dostala naprosto neuvěřitelně sobeckou depresi.Proč my jsme jen neměly takhle lukrativní místo???!!!

Z této situace vyplývalo jen jedno rozumné řešení- cukrárna ve Světozoru. Zmrzlina, poháry a povídání.Rozebírání střediskového sněmu, zábavných historek z Prutů a spousta zdánlivě zbytečných řečí.A pak už jen série neskutečných setkání...Dobrou noc, děti.