Konečně jaro. Konečně delší den a víc světla . Konečně kvetoucí stromy, alergici s kapesníky, zelené trávníky, zimní výprodeje a všudypřítomná velikonoční vajíčka. Prostě jarní nálada. Letos na mě leze nějak intenzivněji než jindy. Dokonce jsem začala uklízet a při jedné zběsilé akci "zbavuji se starého papíru" jsem našla časopis , který mi kdysi půjčila Bára a já jí ho nebyla schopná vrátit... byla to příloha Xantipy z léta 99, ve které 29 autorů psalo na téma láska. Mezi nimi se objevil i text písně od Marka Ebena, který mě (na rozdíl od ostatních, se kterými by se dalo leda tak zatopit) alespoň pobavil.
Repetice
Tak jsem viděl tu tvou novou
moc jsi nepřeháněl.
Takovouhle holku snovou
by jsi těžko sháněl.
Už se těším až se my tři
společně setkáme
nemusíš nás představovat
my se totiž známe.
Tvoje nová milá
moc se nezměnila
ve vlasech má stejné spony
v hlavě velitelské sklony
stejný krok a stejná gesta
stejnou jiskru temnou
stejně jako
stejně jako když chodila se mnou.
Tak jsem viděl tu tvou novou
Moc jsi nepřeháněl
Takovouhle holku snovou
by jsi těžko sháněl.
Už se těším až se my tři
společně setkáme
nemusíš nás představovat
my se totiž známe.
Tvoje nová milá
moc se nezměnila
roztomile špulí rtíky
ostrá jako čepel dýky
stejně drží cigaretu
rukou neposednou
stejně jako
stejně jako když chodila se mnou.