Nedávno, vlastně už tomu bude 14 dní, jsme se vydali s partou přátel na chatu do Jaroměře a o tom vám právě budu, milé děti, vyprávět! Teda spíše shrnu než povyprávím, ale však si to (doufám) přečtete.
S klidem v duši mohu říci, že jsem nebyla dlouho na tak příjemné akci. Možná bych třeba měla zdůraznit něco ve smyslu, že bez vás, kteří jste tam nebyli, to bylo ochuzené, a že je škoda jak málo se téhle akce zúčastnilo lidí, ale opak je pravdou. Přeberte si to jak chcete, ale nemyslím to nijak zle. Vlastně vy můžete jedině namítnout, že s vámi by to bylo mnohem lepší, zajímavější a možná máte pravdu, ale raději si to nechte sami pro sebe.
Víte, co opravdu nemám ráda, když jsem v nějaké společnosti?? Jsou to takové situace, kdy si vaši přátelé povídají, smějí se a vzpomínají si na něco, co jste s nimi nezažili a můžete se tak akorát usmívat a představovat si jaké to asi bylo. Je samozřejmě pochopitelné, že nikdy nemůžete být všude, i když chcete, ale jednoduše vás to zamrzí a to obzvlášť, když se o takových akcích baví společnost často.
Proto jsem ráda, že tentokrát mohu v této roli "baviče" stát já :-). Protože až potkám Mílu, Šákula, Lentilku, Iva nebo Gymi určitě si zavzpomínáme na tento víkend.
Tak třeba:
- Zamhlené okno. Nevíte, co to znamená? Možná vám to připomíná výrok Iva, kterému to připadalo jako hlen na okně, ale znamená to zamlžené okno. Je to výraz z pohádkové knihy, kterou nám Míla předčítala na dobrou noc. Mimochodem zmíněná kniha je z roku 1949 a stála pěkný balík peněz a to 140 korun.
- Na noční kostel v Josefově, který je nádherně osvětlený a na půlnoční procházku po městě aneb jak rozchodit (rozdýchat) výborné palačinky.
- Jak jsem se při vaření přilepila u dveří od skříně na mucholapce plnou ošklivých můr. Nemohla jsem se odlepit a už vůbec ne, tak rychle jak na mě Míla doléhala, protože potřebovala pomoct.
- Nebo věděli jste, že slovo slečna pochází ze slova šlechtična? Nebo jak se Marie Terezie proťukala do své hrobky? Přísahám, že jsme rozebrali všechno, co nás napadlo od školství až po politiku a byly to rozhovory zajímavé a plné různých názorů.
- Že základem každého hudebního směru je techno.
- Šákul a Lentilka byli lyžovat a my Iva vyválely ve sněhu...
- Pro naše lyžaře jsme vyrobili sněhuláka, který měl v rukou lízátka (to jsme byli hodní, že?).
- Největší nervy - nervíky - má Ivo.
- Míla místo mobilního telefonu s sebou nosí pevnou linku.
- Legitimace MHD neplatí v Praze, když jste v rychlíku, Mílo!!
- Jak jsme sprintovali na vlak, a že průvodčího potěšíte, když si koupíte lístek až ve vlaku, protože z toho mají prémie. K snídani čerstvé pečivo, džusík, k večeři smažák a palačinky s tvarohem, a pak ještě polívku pridaj len vejce na dva způsoby. Jednu vařil Ivo a tu druhou Lentilka s Gymi a v tomto případě ji měl lepší Ivo.
- Zřejmě jsem vás těmito body příliš nepřesvědčila o výjimečnosti téhle akce, ale bylo to vážně bezva :-) a kdy jsem vám lhala...